Soběstačnost seniorů nad 80 let v domácím prostředí a sociálních zařízeních

Soběstačný je člověk v případě, když nemá podstatné omezení tělesných ani duševních schopností a jestliže samostatně a bez pomoci nebo asistence druhých osob zvládá všechny potřebné činnosti denního života v prostředí, v němž žije. Přírodní a sociální prostředí do jisté míry určuje, zda a do jaké míry si staří lidé mohou uchovat svoji nezávislost a soběstačnost.


SOUHRN: Bakalářská práce se zabývala analýzou soběstačnosti seniorů nad 80 let v domácím prostředí a sociálních zařízeních. Teoretická část byla věnována ontogenetickým obdobím lidského života, stáří a stárnutí, gerontologii a geriatrii, hodnotám seniorů v dnešním společenském klimatu a podpoře zdravého stárnutí ve společnosti. V praktické části byly zveřejněny výsledky výzkumného šetření.
Klíčová slova: senior, soběstačnost, domácí prostředí, sociální zařízení

SUMMARY: The baccalaureate thesis focused on the level of self care ability of the seniors above 80 years of age both in home environment and social care facilities. The theoretical part addressed ontogenetic stages of human life, old age and aging, gerontology geriatrics, values of the seniors and promotion of healthy aging in society.
Key words: senior, self care ability, home environment, social care facility


Většina seniorů chce žít ve svém prostředí až do konce života. K udržení soběstačnosti mohou přispět i nenákladné služby a prostředky. Domácí prostředí hraje velkou roli ve snaze udržet soběstačnost starého člověka co nejdéle.
Hlavní význam pro zachování soběstačnosti seniora je kladen na uchování pohybu a psychosociálního rozvoje osobnosti.

Cíle práce

1. Zjistit, jaká je úroveň soběstačnosti seniorů ve věku nad 80 let v základních všedních činnostech v domácím prostředí a v sociálních zařízeních.
2. Zjistit, jaká je úroveň soběstačnosti seniorů ve věku nad 80 let v instrumentálních všedních činnostech v domácím prostředí.
3. Zjistit, zda jsou v základních všedních činnostech soběstačnější ženy nebo muži, a to zvlášť u seniorů žijících v domácnostech a sociálních zařízeních.
4. Zjistit, jaká je úroveň soběstačnosti v instrumentálních všedních činnostech u žen a mužů žijících v domácím prostředí.
5. Zjistit, zda je rozdíl v soběstačnosti v základních všedních činnostech u seniorů, žijících na vesnicích nebo ve městě.
6. Zjistit, zda je rozdíl v soběstačnosti v instrumentálních všedních činnostech u seniorů, žijících na vesnicích nebo ve městě.
7. Zjistit, jestli jsou soběstačnější senioři žijící v rodinných domech, nebo v bytech.

Metodika práce

K získání dat byl využit Barthelův ADL test základních všedních činností, který obsahoval 10 otázek (zaměřených na konzumaci jídla, pití, oblékáním koupání, osobní hygienu, kontinenci stolice a moči, použití WC, přesun lůžkožidle, chůze po rovině, chůze po schodech) a IADL test instrumentálních všedních činností obsahující 8 otázek (zaměřených na telefonování, transport, nakupování, vaření, domácí péči, práci kolem domu, užívání léků, finance). Oba testy byly doplněny o krátký anonymní dotazník obsahující otázky ke zjištění osobních údajů (věk, pohlaví apod.) modifikovaný pro seniory žijící v domácnosti a v sociálním zařízení. V dotaznících byly využití otevřené i uzavřené otázky. Cílovou skupinu tvořili senioři nad 80 let žijící v domácím prostředí (vesnice, města) a v sociálním zařízení. Získaná data byla zpracována v tabulkách a grafech pro lepší přehlednost.

Charakteristika zkoumaného vzorku

Výzkumného šetření se zúčastnilo 170 respondentů (80 senioru žijících v domácím prostředí, 90 seniorů žijících v sociálním zařízení) ve věku nad 80 let.

Organizace šetření

Výzkum proběhl v měsíci lednu 2010. Seniorům žijícím v domácím prostředí bylo předáno 100 dotazníků, a to konkrétně 50 dotazníků seniorům na vesnicích, z toho 25 dotazníků ženám a 25 mužům, a 50 dotazníků seniorům žijícím ve městech, taktéž 25 ženám a 25 mužům. Dále bylo rozdáno 100 dotazníků seniorům žijícím v domově důchodců, kde bylo rozdáno 50 dotazníků soběstačným klientům a 50 dotazníků nesoběstačným klientům – dotazníky byly seniorům rozdány za spolupráce personálu.

Výsledky výzkumu

Analýzou výsledků získaných z testů ADL a IADL, doplněných o anonymní dotazník obsahující 6 otázek, bylo zjištěno:
* senioři žijící v domácím prostředí jsou soběstačnější v základních všedních činnostech a instrumentálních všedních činnostech než senioři žijící v sociálních zařízeních;
* ženy žijící v domácím prostředí i sociálním zařízení jsou v základních všedních činnostech a instrumentálních všedních činnostech soběstačnější než muži;
* senioři žijících na vesnicích jsou v základních všedních činnostech a instrumentálních všedních činnostech soběstačnější než senioři žijících ve městech;
* senioři žijící v rodinných domech jsou soběstačnější než senioři žijící v bytech (panelový, činžovní dům).

Graf 1

Graf 2

Graf 3

Výzkum v číslech:

Celkem bylo rozdáno 200 dotazníků (100 domácí prostředí, 100 sociální zařízení), celková návratnost činila 170 dotazníků, tj. 85 % (80, tj. 47 % dotazníků z domácího prostředí, 90, tj. 53 % dotazníků ze sociálního prostředí). Vyhodnocením dotazníků podle stupně závislosti v základních všedních činnostech u seniorů žijících v domácím prostředí bylo zjištěno:
* 35 % respondentů je nezávislých;
* 50 % je lehce závislých;
* 15 % je středně závislých;
* 0 % je vysoce závislých v ADL.

U seniorů žijících v sociálním zařízení bylo zjištěno:
* 20 % respondentů je nezávislých;
* 41 % je lehce závislých;
* 20 % je středně závislých a
* 19 % je vysoce závislých v ADL.

Podle stupně závislosti v instrumentálních všedních činnostech u seniorů žijících v domácím prostředí vyplynulo, že:
* 31,25 % respondentů je nezávislých;
* 47,5 % je částečně závislých;
* 21,25 % je závislých.

Závěr

Průzkum o soběstačnosti seniorů byl realizován na menším vzorku. Výzkumem jsem dospěla k názoru, že soběstačnost je ovlivněna tím, kde senior žije, s kým žije, jestli je zdráv, že záleží i na pohlaví seniora a na postoji k životu samému – chtít i v tomto věku žít plnohodnotný život.
Motto: Stáří – to není večer života, ale červánky moudrosti.


O autorovi: Andrea Čagánková1, Mgr. Vlasta Martinková2, Studentka Univerzity T. Bati, Zlín1, Institut zdravotnických studií, FHS Univerzita T. Bati Zlín2 (a.cagankova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!