5 méně známých pohlavních nemocí

18. 4. 2019 9:23
přidejte názor

Když se řekne sexuálně přenosná nemoc, většina lidí si vybaví syfilis, chlamydie nebo AIDS. Málokdo si vzpomene třeba na donovanózu či měkký vřed, protože spousta z nás o těchto chorobách pravděpodobně v životě neslyšela. Přesto jsou ale stejně nepříjemné a mnohdy často i nebezpečnější než ta nejznámější pohlavní onemocnění. 

Měkký vřed

Původcem sexuálně přenosné nemoci s názvem měkký vřed, které se někdy říká také ulcus molle či chankroid, je bakterie Haemophilus ducreyi. V Evropě se toto onemocnění vyskytuje velmi zřídka, nakazit se můžete především v tropických a subtropických zemích Asie a Afriky. Do rozvinutých světových oblastí se ulcus molle následně šíří prostřednictvím migrace obyvatelstva.

Měkký vřed se přenáší pouze pohlavním stykem. Inkubační doba nemoci je velice proměnlivá, pohybuje se v rozmezí několika hodin až sedmi dnů. Charakteristickým příznakem je výskyt mnohočetných vředů v oblasti genitálií, které postupně mohou začít mokvat a při stisku lehce krvácí. Pokud včas nezahájíte léčbu, vředy se mohou rozrůst do velkých bolestivých ložisek a infekce se přesune do lymfatických uzlin, kde se tvoří žlutozelený sliz.

Ženy jsou touto chorobou postiženy velmi vzácně, měkký vřed totiž nejčastěji trápí homosexuální muže. Vřídky se typicky objevují na žaludu penisu, na předkožce a uzdičce, výjimečně je ale můžete najít tak na prstech, rtech a mandlích. Léčba spočívá v podávání antibiotik.

Ureaplazmatická infekce

V pohlavním ústrojí žen a urogenitálním ústrojí mužů způsobuje nepříjemné problémy také bakterie s názvem ureaplasma urealyticum. Ta se přenáší prostřednictvím orálního a pohlavního styku a způsobuje ureaplazmatickou infekci, která může nepříjemně potrápit obě pohlaví. Náchylnější jsou k ní ovšem ženy.

Příznaky ureaplazmatické infekce u mužů zahrnují pocity pálení a řezání při močení, ženy si naopak stěžují na bělavý zapáchající výtok a nepříjemnou bolest při močení. Bakterie ureaplasma urealyticum může údajně ovlivnit také pohyblivost spermií, což někdy u mužů vede k neplodnosti.

Jaká onemocnění může infekce vyvolat?

  • Záněty močové trubice
  • Záněty varlete
  • Záněty nadvarlete
  • Záněty prostaty
  • Záněty vejcovodů
  • Záněty děložní sliznice
  • Záněty orgánů malé pánve
  • Záněty plodových obalů u těhotných žen

Velký problém může toto onemocnění vyvolat u těhotných žen, protože se bakterie může přenést také z matky na její plod. V nejhorším případě hrozí i předčasný porod, porod dítěte s nízkou váhou nebo dokonce spontánní potrat. Důležité je proto co nejdříve vyhledat lékaře, který vám udělá speciální ureaplasma test a případně předepíše vhodná antibiotika.

Venerický lymfogranulom

Kromě názvu venerický lymfogranulom se používá také označení LGV, Lymfogranuloma venereum nebo také Nicolas-Favreova nemoc. Toto onemocnění, jejímž původcem je bakterie Chlamydia trachomatis, je typické především pro tropické a subtropické oblasti Asie a Afriky. Díky migraci obyvatelstva se však stále častěji objevuje také v Evropě a Severní Americe.

Venerický lymfogranulom postihuje mízní uzliny a mízní cévy. Na genitáliích se nejprve objeví malý puchýřek, který se následně rozpadne a zahojí. Po několika týdnech však dojde ke zduření, zhnisání a popraskání mízních uzlin a vytvoří se také píštěl, kudy vytéká hnis s příměsí krve. Toto onemocnění může způsobit také další komplikace v podobě proklitidy či zúžení konečníku, občas ale dochází také k elefantiáze pohlavních orgánů.

U žen nákaza Nicolas-Favreovou nemocí způsobuje zánět konečníku a zúžení rekta, u mužů se abscesy projeví především podél lymfatických cév na penisu. Nákaza venerickým lymfogranulomem se léčí pomocí antibiotik, podává se erytromycin nebo doxycyklin.

Léčí se někdo ve vašem okolí s pohlavní chorobou?

Kondylomata

Česky se kondylomata označují také jako genitální bradavice nebo fíčky. Jedná se o infekční virové onemocnění způsobené lidskými papilomaviry (HPV). Nemoc se přenáší prostřednictvím pohlavního styku (ale i jiného kontaktu kůže a sliznic) a je vysoce nakažlivá. Nejvíce trápí mladé lidi ve věku 16–24 let, spíše než muži se však s tímto onemocněním potýkají mladé ženy.

Jak poznat genitální bradavice?

  • Jedná se o vyvýšené pupínky a výrůstky
  • Většinou mají barvu okolní kůže
  • Vyskytují se pohromadě ve větším počtu
  • Mohou srůstat v květákovité útvary
  • Často je doprovází svědění, pálení či krvácení
  • Mohou také hnisat a nepříjemně páchnout
  • Někdy ovšem nákaza probíhá zcela bez příznaků

U mužů se genitální bradavice nejčastěji objeví na žaludu, předkožce či šourku, ženy trápí kondylomata na zevním genitálu, ale také v pochvě nebo na děložním čípku. Obě pohlaví si ale také často stěžují na bradavice v ústí močové trubice nebo v konečníku a jeho okolí. Při análním styku navíc výskyt kondylomat v konečníku zvyšuje riziko přenosu HIV.

V České republice patří kondylomata mezi jednu z nejčastějších sexuálně přenosných chorob. Léčbou genitálních bradavic se většinou zabývá dermatovenerolog na příslušném oddělení. Pokud nevymizí sama od sebe, pro jejich odstranění se využívá kryoterapie, laser, elektrokauter či chirurgický zákrok. Jako doplněk léčby můžete vyzkoušet například krém s obsahem imiquimodu nebo přípravky z hlívy ústřičné.

Granuloma inguinale

Pod tímto záhadným názvem se skrývá sexuálně přenosná nemoc, které se jinak také říká donovanóza nebo čtvrtá nemoc (po kapavce, syfilis a měkkém vředu). Jedná se o vleklé onemocnění, za které je zodpovědná bakterie s názvem Calymmatobacterium granulomatis. Typicky se vyskytuje především v tropických a subtropických oblastech Afriky, jihovýchodní Asie, Austrálie, Indie a v různých rozvojových zemích.

Donovanózu roku 1882 poprvé rozpoznal irský lékař Charles Donovan, po kterém je nemoc také pojmenována. Napadá obě pohlaví a projevuje se prostřednictvím velkých, bolestivých a krvácejících vředů. Ty se postupně spojují, ničí tkáň pohlavních orgánů a konečníku a zároveň také zvyšují riziko nákazy dalšími bakteriemi.

Neléčená nemoc může pacientům způsobit vážné následky. Důležité je proto navštívit lékaře včas a okamžitě zahájit léčbu pomocí antibiotik či sulfonamidů, které zabrání dalšímu množení bakterií v těle. Pokud je onemocnění v pokročilé fázi, někdy je nutné podstoupit chirurgický zákrok.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?