Alzheimerova choroba s rychlou progresí

Lidé s ACH potřebují dostatečné množství pokory, vcítění, trpělivosti, času a rozhodnosti, psychické podpory. Problematiku poskytování ošetřovatelské péče vnímám jako velice podstatnou v péči o pacienty trpící ACH. Sama s těmito lidmi pracuji a tato práce mě naplňuje, obohacuje, ale zároveň nutí k zamyšlení. Každá nová otázka spojená s ACH ve mně vyvolává další otázky a nové odpovědi. Co bych v této chvíli dělala já? Dokázala bych svému nejbližšímu poskytovat nepřetržitou, komplexní ošetřovatelskou péči? Co moje rodina – změnila by tato situace můj partnerský život? Kazuistika Pacientka narozená v roce 1943. Do Domova se zvláštním režimem – Vážka (dále jen DZR) byla na přání rodiny přijata v dubnu 2009 překladem ze soukromého zařízení. Pacientka je vdovou od 43 let, má dvě děti – dceru a syna. Žila se synem. Občas ji navštěvuje sestra. Matka zemřela v 91 letech, otec byl zdráv. Neurologické nebo psychiatrické onemocnění se v rodině nikdy nevyskytlo. Pacientka nekouří, pití alkoholu neguje, neguje i úrazy a operace, dietu nedrží. Dcera dochází na návštěvy podle časových možností. Pacientka je zcela inkontinentní – moč i stolice. Komunikace je velice obtížná. Během celého dne neustále chodí. Na spaní je nutná zábrana u lůžka. Žena je vysokoškolsky vzdělaná, pracovala jako učitelka na základní škole (přírodopis, tělesná výchova), hrála na klávesy, ráda cestovala. V březnu roku 2005 byla pacientka odeslána praktickým lékařem k dovyšetření na neurologické oddělení – C