V 70 procentech případů je atopický ekzém prvně diagnostikován do 5. roku života. Genetická dispozice je jednoznačně prokázána s tím, že 60 procent pacientů má postiženého jednoho rodiče a 80 procent pacientů oba.
Typická přesušená kůže
Kůže pacienta s atopickým ekzémem má poruchu tvorby mazu, proto je výrazně přesušená, což již samo o sobě vede k pocitu svědění a škrábání. Při mechanickém podráždění postižená plocha u téměř poloviny nemocných místo běžného zčervenání (vazodilatace) paradoxně zbělá. Pacient také nepříznivě reaguje na dráždivé znečišťující látky ve vzduchu, chemikálie v roztocích, různé bakterie apod., protože přirozený ochranný kožní film je nekvalitní a nechrání proti látkám, se kterými se zdravá kůže snadno vyrovná.
Atopický ekzém má obvykle chronický recidivující průběh s periodami zlepšení a zhoršení. Závažnost se liší od obrazu nepravidelných ložisek suchého ekzému se šupením až po stav postihující rozsáhlé plochy s oděrkami a krvácejícími nebo i infikovanými projevy. Pro všechna stadia je typická suchost kůže v důsledku pozměněného obsahu lipidů v pokožce, která vede ke zvýšeným ztrátám vody a ke snížení účinnosti kožní bariéry.
Bez mýdla i horké vody
Atopický ekzém je zpravidla zapotřebí léčit nejen pouze vnitřní, nebo zevní protialergickou léčbou. Zapomenout se nesmí na zevní hydrataci kůže imitující složky přirozeného kyselého kožního pláště, zvláčňující kůži a působící proti zlatému stafylokoku.
Z terapeutického hlediska má velký význam, aby lékař poučil nemocného nebo jeho rodiče. Přes mnohaletý intenzivní výzkum, který přispěl k pochopení příčiny ekzémových projevů, dermatologové připouštějí, že choroba zatím není vyléčitelná, avšak pomocí klasických i moderních prostředků lze zlepšit stav pacientovy kůže nebo na různou dobu příznaky onemocnění odstranit.
K udržení zlepšení je zapotřebí, aby pacient o kůži pečoval trvale a stále ji udržoval vláčnou tzv. emoliencii (to jsou přípravky změkčující kůži), zamezoval vzniku kožních infekcí, kontaktu s alergeny a iritačními (dráždivými) látkami, vyvaroval se psychického stresu, dráždění kůže potem a podobně.
Při koupání je vhodné se pokud možno obejít bez mýdla, horké vody a tření kůže kartáčem či ručníkem. Pokud nepoužíváme terapeutické lázně, je vhodnější osprchování než koupání ve vaně nebo plavání v bazénech. Následné promašťování kůže je samozřejmostí. Novinky na trhu
Léčba atopického ekzému patří do rukou kožního lékaře, který zvolí optimální postup, závisející na stadiu choroby, vzhledu, věku nemocného atd. Odborníci mají k dispozici škálu zevních i vnitřních prostředků, které lze vhodně kombinovat. V akutní fázi, kdy lékaři především usilují o to, aby pacienta zbavili obtíží a zamezili komplikacím, se neobejdou bez kortikoidních přípravků.
Dermatologové raději aplikují lék silnější a kratší dobu, než slabý a dlouho. Dnes už ale mají k dispozici i velmi účinné nefluorované kortikoidy, které bychom kdysi mohli řadit do „slabších“.
Kortikoidní preparáty mají při delší aplikaci řadu nežádoucích účinků, mezi něž patří přímé vlivy na kůži (atrofie, riziko sekundární infekce atd.) a celkové vlivy ze vstřebávání kortikoidu zvnějšku.
Proto je po zlepšení kožních změn třeba včas přejít na klasické prostředky (balneoterapie, dehty) či je kombinovat s fototerapeutickými procedurami s použitím ultrafialových zářičů s úzkým vlnovým spektrem, obvykle v oblasti UVB, někdy v kombinaci s UVA. Někteří pacienti nesnášejí přímé slunění kvůli velkému obsahu infračervených paprsků, které kůži nadměrně ohřívají. Pro ty, kteří slunění nesnášejí, se nehodí ani oblíbená přímořská léčba.
Léky, psychika…
Lékem tzv. druhé volby jsou u pacientů s lehkou, středně těžkou a těžkou formou atopického ekzému lokální imunomodulátory (TIMy). Tlumí obranyschopnost, účinkují cíleněji než kortikosteroidy a mohou být aplikovány na postižené místo. Tyto přípravky, jejichž nasazení také patří do rukou lékaře, změnily přístup k léčbě atopického ekzému.
Poskytují účinnou alternativu k lokálním kortikosteroidům u dospělých a dětí starších dvou let se středně závažnou až těžkou atopickou dermatitidou, kteří neodpovídají na běžné léky, jako jsou lokální kortikosteroidy, nebo na místech, kde běžná léčba není vhodná.
Atopický ekzém je onemocnění zdlouhavé a velice nepříjemné, už tím je velkou zátěží pro duševní rozpoložení a zřejmá je i zpětná vazba na průběh onemocnění. Pro úspěšnou léčbu atopického ekzému proto nesmí být opominuta i psychogenní složka, v chorobě hraje velmi významnou roli. Proto je namístě vhodná psychoterapie, prováděná jak dermatologem, tak i erudovaným psychologem. Také dodržování životosprávy může řadě nemocných zmírnit jejich subjektivní obtíže a vést k úpravě kožního nálezu.
O autorovi: MUDr. Monika Arenbergerová, Ph. D., Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha