Žíly dolních končetin existují v povrchovém a s ním spojeném hlubokém žilním systému. Správný odtok krve je zajištěn speciálním mechanismem, který pracuje proti zemské přitažlivosti. Jeho součástí je systém chlopní v žilách a svalová pumpa. Chlopně propouštějí krev pouze jedním směrem, a zabraňují tím jejímu zpětnému toku, odtoku správným směrem napomáhá práce svalů. Ty se při každém pohybu smršťují, stlačují žíly a způsobují tím vytlačení krve z končetin. A tady může nastat náš problém – bércové vředy. Podmínky pro jejich vznik se většinou vytvářejí pomalu.
Žilní bércové vředy
Na bércích vznikají žilní vředy důsledkem městnání krve v dolních končetinách. Při přetlaku v žilním řečišti dojde k tzv. žilní nedostatečnosti a žíly na nohou se začnou rozšiřovat, chlopně postupně ztrácejí svou funkci a začnou propouštět část krve zpět a její průtok se zpomalí. Tekutina z krve začne v přeplněných žilách prostupovat do podkoží a vznikne otok. Kůže začne být i z těchto důvodů špatně vyživovaná. Hromaděním barviva z rozpadlých červených krvinek v podkoží vznikají i pigmentové změny.
Projevy poruchy výživy tkání lze snadno zjistit. Na postiženém místě se objeví ztráta ochlupení, zarudnutí a ztenčení kůže a suchost pokožky, někdy se přidá svědivý ekzém. Vzniklý defekt kůže se nejčastěji objeví v oblasti vnitřního kotníku, mívá nepravidelné okraje a obvykle mokvá. Výjimečně může postihnout celý obvod nohy.
Bezprostřední příčinou vředů může být i zdánlivě drobné kožní poranění nebo infekce.
Diagnostika
Stanovení diagnózy je v případech tohoto onemocnění obvykle jednoduché. Praktický lékař nebo chirurg posoudí vzhled kožního defektu i jeho okolí na postižené noze, všimne si i případných změn na obou končetinách. V některých případech doporučí kontrolu celkového stavu cév a žilních funkcí pomocí ultrazvukového vyšetření. K doprovodným možnostem diagnostiky patří i laboratorní vyšetření krve a mikrobiologické vyšetření stěru z rány.
Rizikové faktory
Onemocnění žilního systému může souviset s následujícími rizikovými faktory: • dědičná dispozice ke špatné elasticitě žilních stěn, • proběhlý zánět v hlubokém žilním systému, • výskyt onemocnění žil a bércových vředů v rodině, • vyšší věk, • obezita a nedostatek pohybu, • sedavé zaměstnání nebo nutnost dlouhého stání, • opakovaná gravidita, • opakovaná i drobná poranění, • obuv s vysokými podpatky, ale i úplně bez podpatků, • ponožky a podkolenky s těsnými okraji, • horké koupele, sauna.
Základy léčby
Při léčbě bércových vředů je zásadní odstranění příčiny – městnání krve v dolních končetinách. Používá se komprese elastickými obinadly (bandážuje se odspoda nahoru a s přiměřeným tlakem odspoda) nebo kompresivními punčochami. Všichni postižení by také měli sami podporovat odtok krve z končetin – je třeba vyhýbat se dlouhému stání a těžké práci, během dne čas od času pohybovat končetinami a při každé vhodné příležitosti dávat nohy do zvýšené polohy.
Léčení těžších případů
Před aplikací léků je nutné postiženou oblast vyčistit – odstranit odumřelou tkáň a snížit tak riziko množení bakterií. Při vlastním ošetřování je účinná tzv. vlhká technika, která s počívá v aplikaci speciálních gelů a mastí, které vytvářejí vlhké prostředí vhodné pro hojení a obnovu tkání. Nemilým doprovodným jevem nemoci může být nepříjemný zápach. Sice pacienta neohrožuje, ale působí na jeho psychiku a omezuje jeho kontakty s okolím. Moderní léčebné postupy umějí řešit i tento problém.
Cílem léčby je vznik tzv. granulací – nově vytvořeného vaziva a cév. Rána postupně zarůstá kůží z okolí.
Princip vlhkého ošetření
Použitím vhodných materiálů je na ráně vytvořeno vhodné prostředí – vlhké mikroklima, při němž dochází k urychlení zhojení rány. Moderní krytí určená pro vlhké ošetřování ran se k ráně nepřichytí a při převazu nedochází k poškození nové tkáně.
Vhodně zvolené krytí podporuje čištění od nežádoucích bakterií, slouží jako ochrana před novými choroboplodnými zárodky a umožňuje odstranění odumřelé tkáně bez poškození nově vznikající. Speciální krytí rány podporuje tvorbu nové tkáně tím, že vyrovnává hladinu vlhkosti a chrání ji před vysycháním. Obvaz urychluje dělení buněk a zabraňuje i předčasné tvorbě strupu.
Krytí podle fáze hojení
Je možné vybrat materiál, který nejlépe odpovídá právě probíhající fázi hojení.
Hydrokoloidní krytí se používá pro granulující rány, kdy přes poškozenou oblast přerůstá nová tkáň, u silně secernujících ran (vylučujících sekret) se používají tzv. algináty. Některé typy obvazů (například hydropolymery) zároveň masírují tkáň, vstřebávají přebytečnou tekutinu a pomáhají při hojení a tvorbě nové tkáně. Další druhy obvazů s aktivním uhlím umějí čistit infekční ránu a redukovat zápach.
Speciální polopropustné obvazy pro povrchové i hluboké problémy odstraňují mj. i zbytky odumřelých buněk, síťové tkaniny impregnované mastmi se obvykle používají na povrchové rány. Gelové obvazy obsahují vodu, a tak v ráně vytvářejí vlhké prostředí a absorbují nadbytečný sekret.
Upravte si denní režim
Nezbytnou součástí léčebného režimu musí být i přiměřená fyzická aktivita a práce nohou, ono „zapojování žilní pumpy“.
Sprchujte si dolní končetiny střídavě teplou a studenou vodou a poté si je masírujte.
Velmi důležité je snížit tělesnou hmotnost a udržovat ji v optimálním rozmezí.
Třikrát až pětkrát denně si na 10 minut položte nohy na zvýšenou podložku (podnožku ke křeslu), v této poloze se dívejte i na televizi a často se z křesla zvedněte a projděte se.
Prospěšné je i podložení postele v nohách asi o 10 cm.
Dbejte na pestrost stravy, důležité je i pravidelné vyprazdňování.
Pomocné metody
Někdy se uvedené postupy osvědčují, ale pro jistotu se o nich předem poraďte se svým ošetřujícím lékařem.
Biostimulační lampy: Podle některých zdrojů urychlují hojení i regeneraci postižené tkáně a mohou mít i analgetický účinek.
Laser (biostimulační): Může být součástí komplexní terapie a rovněž ovlivňovat zánět i postupnou epitalizaci kůže.
Karboxyterapie: Metoda, která navozuje prokrvování a regeneraci tkáně, růst kolagenu, a tím zlepšování elasticity tkáně, stavu podkoží a cév.
Užitečné bylinky
Kontryhel obecný: Doporučuje se pro přípravu obkladů na zanedbané onemocnění.
Měsíček zahradní: Urychluje hojení hnisavých a špatně se hojících ran; používá se obvykle ve formě masti.
Jírovec maďal neboli kaštan koňský: Zpevňuje a zvyšuje pružnost cévních stěn (obklady). Podběl lékařský: Používá se při přípravě obkladů na místa postižená zánětem žil a na bércové vředy.
Pomoci sám sobě Pro člověka ohroženého vznikem bércových vředů je významný vhodný pohyb. Během dne by si měl alespoň 30krát stoupnout na špičky a zhoupnout se na paty. Lehnout si, zvednout nohy a v kotnících jimi kroužit. Vleže lze simulovat i jízdu na kole. Pomoci může také podpůrná léčba enzymy.