Podběl lékařský podporuje normální funkci horních cest dýchacích. S jeho konzumací to ale nepřehánějte

Podběl lékařský

Zdroj: Pixabay

Pomáhá při léčbě chřipky i nachlazení, zmírňuje kašel a zároveň dokáže efektivně potlačit zánět. Řeč je samozřejmě o podbělu lékařském, což je vytrvalá bylina, která je známá jako jeden z poslů jara. Díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví si navíc našla místo v tradičním lidovém léčitelství, kde se využívá hlavně v podobě čajů, sirupů a bylinných obkladů nebo koupelí.

Co je podběl lékařský?

Jako podběl lékařský (latinsky Tussilago farfara) či podběl obecný botanikové označují vytrvalou rostlinu z čeledi hvězdnicovité, jejíž výrazně žluté květy na první pohled připomínají pampelišku. Jde o jediný druh rodu podběl, jenž se přirozeně vyskytuje prakticky v celé Evropě, ale i na území Asie. Již od starověku je součástí lidového léčitelství a své místo si našel i v tradiční čínské medicíně.

Zajímá vás, jakým způsobem získal podběl své jméno, když ve skutečnosti kvete žlutě? Zatímco latinské rodové označení Tussilago odkazuje na jeho léčivé vlastnosti (tussis znamená kašel, ago znamená odháním), druhové pojmenování farfara se zase vztahuje k hustému oplstění rubu listů, které díky němu získaly moučnatě bělavé zbarvení (far znamená mouka, ferre znamená nésti).

O tom, že je podběl lékařský v lidovém léčitelství skutečně oblíbený, svědčí celá řada místních pojmenování, s nimiž se můžete setkat. Mezi ta nejznámější se řadí mateří líčko, líčko Panny Marie, lopušnice, koňské kopyto, bábuška nebo babuše. Někteří pak této bylině říkají májík, podbílek nebo úbytník a někdy se o ní hovoří také jako o žlutém zlatě. [1]

Jak vypadá podběl lékařský?

Podběl je vytrvalá rostlina s podzemním plazivým šupinatým oddenkem, jehož výběžky mohou dosahovat délky přes 1 m. Květonosná lodyha pak zpočátku bývá 5-15 cm dlouhá, ale jakmile se objeví plod, může se protáhnout klidně až na 30 cm. Je přímá, poměrně tenká a obrostlá šupinovitými listy. Na jejím konci se pak nachází jediný úbor (květenství hvězdnicovitých).

Pokud jde o to, jaké má podběl květy, jedná se o zlatožluté úbory, které se objevují od března do dubna (někde až do srpna) a svým zbarvením typicky přitahují pozornost kolemjdoucích. V průměru jsou zhruba 2-3 cm široké, skládají se ze středových trubkovitých květů a okrajových jazykových květů a na první pohled připomínají pampelišku. Plodem je pak válcovitá nažka s chmýrem.

Listy podbělu se objevují zpravidla až po odkvětu. Jsou jednoduché, řapíkaté a stejně jako květy mají léčivé účinky. Typicky má podběl listy uspořádané v přízemní růžici, přičemž jejich čepel bývá okrouhlá, široce vejčitá až srdčitá a zároveň mělce dlanitě laločnatá, což připomíná listy lopuchu (odtud lidový název lopušnice). V mládí jsou oboustranně bíle plstnaté, později však na líci olysávají. [2]

Kde roste podběl lékařský?

Jde o bylinu, která přirozeně roste prakticky v celé Evropě (s výjimkou malé části Pyrenejského poloostrova), ale také v horách severní Afriky nebo na území asijského kontinentu. Najdete ji na Sibiři, na Blízkém i Dálném východě či v oblasti Kavkazu a zasahuje také do Střední Asie, do Íránu nebo do Indie. Setkat se s ní ovšem můžete i v Severní Americe, kam byla zavlečena.

V České republice roste podběl lékařský hlavně na vlhčích místech, takže se s ním obvykle můžete setkat v blízkosti vody a vodních toků. Často se nachází na loukách nebo na polích, vyrůstá v příkopech, na březích potoků či v suchých řečištích, ale objevit se může také na mezích, na náspech, na rumištích, na skládkách, v lomech i na dalších ruderálních stanovištích. [3, 4]

Obsažené látky

Květy podbělu se vyznačují obsahem flavonoidů (vitamín P), xanthofylů (žlutá barviva), slizů, hořčin, tříslovin, karotenoidů a menšího množství silic. Své využití si však mezi lidmi našly také listy podbělu, které se objevují až po odkvětu. Ty obsahují například slizy, hořčiny, třísloviny, cholin, cukry, polysacharid inulin nebo organické kyseliny (mléčná, jablečná, kávová, gallová či vinná).

Mezi nejvýznamnější složky květů i listů podbělu lékařského se pak řadí minerální látky, a to konkrétně zinek a draslík. Kromě toho nicméně vědci v jednotlivých částech této rostliny odhalili také přítomnost nežádoucích látek ze skupiny pyrolizidinových alkaloidů, které mají vysokou mutagenní aktivitu a mohou být genotoxické. [5, 6, 7]

Jaké má podběl účinky na zdraví?

Na první pohled se sice tato bylina může jevit poměrně nenápadným dojmem, ale již od starověku je mezi lidmi známá díky svým početným léčivým vlastnostem. Zdravotní přínos podbělu přitom spočívá hlavně v jeho dezinfekčních a protizánětlivých účincích. Kromě toho si však lidé tuto bylinu oblíbili také z toho důvodu, že podporuje normální funkce horních dýchacích cest.

Co se týče protizánětlivých účinků podbělu, tato rostlina může být nápomocná třeba při léčbě bronchitidy (zánět průdušek), astmatu, zápalu pohrudnice (pleuritida), ale i při začínající tuberkulóze plic. Pomáhá ovšem také při revmatismu nebo při zánětu žil a jeho užívání může být prospěšné u pacientů, kteří se potýkají s onemocněním označovaným jako dna.

Jednou z aktivních látek podbělu lékařského je tussilagon, u kterého byly prokázány stimulační účinky na dýchání a srdce. Podle některých studií ovšem dokáže také snížit zánětlivé markery a regulovat průběh infekce. Podběl by díky tomu mohl nalézt využití v terapii neuro-zánětlivých onemocnění. Přesto je však nutné provést další studie na lidech, které tyto účinky potvrdí. [8, 9, 10, 11]

Kromě toho pak lidé užívají podběl také jako antitusikum, které tlumí suchý kašel, podporuje vykašlávání, zmírňuje bolest v krku a uvolňuje hleny v dýchacích cestách. Jedná se zároveň o poměrně oblíbený přírodní lék na různá onemocnění, jako je běžné nachlazení nebo chřipka, přičemž výzkum na zvířatech naznačuje, že by podběl mohl být dobrým pomocníkem také proti chronickému kašli. [12, 13]

Kromě toho pak může mít podběl lékařský účinky také na imunitu, kterou dokáže díky obsaženým aminokyselinám (například arginin) výrazně posílit. Má ovšem i mírné močopudné či antialergické vlastnosti a dá se využít nejen v podobě čaje, sirupu nebo odvaru, ale i ve formě zábalů, koupelí nebo obkladů z čerstvých listů. Při vnějším použití podběl částečně urychluje léčbu ran a spálenin, ale podporuje také hojení vředů, ekzémů, pásového oparu, otoků či revmatoidní artritidy. [14, 15]

Některé výzkumy dále naznačují, že by podběl lékařský mohl být prospěšný také pro zdraví mozku. V jedné studii například extrakt z podbělu zabránil poškození nervových buněk a efektivně bojoval proti škodlivým volným radikálům, které přispívají k rozvoji chronických onemocnění. Další studie na zvířatech pak ukázala, že extrakt z podbělu u krys zabránil odumírání mozkových tkání. Je ovšem nutné provést také studie na lidech. [16, 17]

Má podběl nežádoucí účinky?

Ačkoliv spousta lidí zná podběl lékařský jako zdraví prospěšnou bylinu, ve skutečnosti byste ji nikdy neměli konzumovat bez rozmyslu a bez předchozí konzultace s ošetřujícím lékařem. Dlouhodobé užívání podbělu totiž může poškodit játra a má potenciál způsobit vznik rakoviny. V malém množství totiž obsahuje hepatotoxické pyrolizidinové alkaloidy, které mohou tělu uškodit.

Kromě toho pak v tomto případě představuje nebezpečí mutagenita, tedy konkrétně schopnost způsobit mutace (genetické změny), což souvisí s karcinogenezí pyrolizidinových alkaloidů. Výjimkou ovšem nejsou ani alergické reakce, které se projeví jako kopřivka, vyrážka, tvorba otoků, sípání, dušnost nebo nevolnost a zvracení, nebo zvýšená citlivost pokožky na slunce.

Z toho důvodu se doporučuje konzumovat nálev z podbělu lékařského maximálně po dobu 4-6 týdnů v roce a zároveň jeho užívání konzultovat s lékařem. Podle odborníků pak není vhodné užívat podběl v těhotenství nebo při kojení. Kromě toho by se mu raději měli vyhnout také lidé, kteří se potýkají s onemocněním jater nebo srdce, či malé děti. [18, 19, 20, 21]

Podběl lékařský: sběr a zpracování

Lidé se často ptají, kdy podběl kvete a jak ho co nejlépe zpracovat, aby se z něj nevytratily všechny cenné látky. Květy se na rostlině objevují zhruba od března do dubna, což je také ideální čas na sběr podbělu. Ačkoliv to na jaře může být problematické, sklizeň byste měli provádět za sucha, přičemž nejlepší je sbírat květy polorozevřené, protože ty zcela rozkvetlé by se mohly rozpadat.

Květy odštípnuté od stonku se pak obvykle suší, aby se daly použít i v budoucnu. Můžete je buď na sítu uložit do tmavé místnosti, a to takovým způsobem, aby zespodu mohl proudit vzduch, nebo využít sušičku, kde se podběl suší maximálně na 40 °C. Že jsou květy dobře usušené, poznáte podle toho, že si zachovají svou původní barvu (nesmí dozrát v chmýří).

Po odkvětu se pak začnou objevovat i první listy, které se sbírají od června do července. Důležité je ovšem volit pouze zdravé listy bez řapíků a sbírat je ideálně do deváté hodiny ranní. Také se následně dají usušit, ale měli byste to dělat rychle na světle, aby nezčernaly. Při umělém sušení by teplota neměla překročit 35 °C.

Jaké má podběl využití?

Že je podběl léčivý, lidé moc dobře vědí, ale často si nejsou jistí, jakým způsobem tuto bylinu co nejlépe zužitkovat. Asi nejoblíbenější je přitom podbělový čaj. Pro jeho přípravu budete potřebovat vrchovatou čajovou lžičku podbělových květů (či květů a listů), které následně spaříte 250 ml vody a necháte louhovat. Podběl však můžete zkombinovat i s dalšími bylinami, jako je heřmánek nebo mateřídouška.

Dalším oblíbeným přípravkem je podbělový sirup, který se připravuje z čerstvých listů podbělu a cukru. Lidé ho pak často užívají ve chvíli, kdy se potýkají s rýmou, kašlem nebo zánětem průdušek. Kromě toho si pak můžete připravit také obklad z čerstvých podbělových listů, které je nutné rozmělnit na kaši a přiložit na požadované místo.

Pokud v hrnci spaříte polévkovou lžíci listů a květů podbělu, můžete pak výpary inhalovat. Dále se pak podběl lékařský používá také jako základ pro léčivé koupele nohou (stačí dvě hrsti listů, které spaříte a necháte zhruba 5 minut louhovat, než nohy namočíte). Někteří lidé dokonce připravují podbělový med a tuto bylinu lze zužitkovat i pro přípravu pleťové vody.

Zdroje: healthline.com, verywellhealth.com, ncbi.nlm.nih.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, bylinkyprovsechny.cz, apetitonline.cz, pyly.cz

Jak poznat podběl lékařský?

Podběl lékařský či podběl obecný je jediný zástupce rodu podběl, který se řadí do čeledi hvězdnicovité. Jde o vytrvalou bylinu s podzemním plazivým šupinatým oddenkem, která má přímou, tenkou lodyhu a zlatožluté květy připomínající pampelišku. Její listy uspořádané v přízemní růžici pak vypadají částečně jako lopuch a v mládí bývají oboustranně plstnaté. Plodem je válcovitá nažka s chmýrem.

Jaké má podběl lékařský účinky?

Podběl je známý jako rostlina, která podporuje normální funkce horních dýchacích cest a posiluje imunitu. Má protizánětlivé a dezinfekční účinky, takže se používá třeba při léčbě bronchitidy, astmatu, zápalu pohrudnice, zánětu žil nebo dny. Kromě toho slouží jako antitusikum, což znamená, že tlumí suchý kašel, podporuje vykašlávání a uvolňuje hleny. Zároveň urychluje léčbu ran a může být prospěšný pro zdraví mozku.

Může mít podběl nežádoucí účinky?

Dlouhodobé užívání podbělu lékařského se nedoporučuje, jelikož může poškodit játra a má také potenciál způsobit vznik rakoviny. Obsahuje totiž malé množství hepatotoxických pyrolizidinových alkaloidů. Zároveň zde hrozí mutagenita či rozvoj alergické reakce. O užívání podbělu by se proto lidé měli poradit s lékařem a vyhnout by se mu měli jedinci trpící onemocněním jater či srdce, těhotné a kojící ženy nebo malé děti.

K čemu se podběl používá?

Zatímco květy podbělu lidé sbírají od března do dubna, na listy si musí počkat až do června nebo července. Z těchto surovin pak připravují podbělový čaj, který se dá kombinovat i s dalšími bylinami, nebo třeba podbělový sirup. Pro vnější užití se hodí obklad z čerstvých podbělových listů. Kromě toho se podběl používá k inhalaci a může být základem pro léčivé koupele nohou.

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top