Nedostatek draslíku v těle může ohrozit pacienta na životě. Jak se projevuje?

28. 7. 2021 7:30
7 nových názorů

Trápí vás tuhnutí svalů, pociťujete čas od času svalové křeče a bojujete s každodenní únavou? Na vině může být nízká hladina draslíku v krvi, která způsobuje také nepříjemné bušení srdce, zažívací potíže nebo třeba změny nálad. Jelikož je tento prvek pro fungování organismu naprosto nezbytný, neměli byste jeho nedostatek nikdy brát na lehkou váhu. Pozor si však dejte i na příliš vysoké hodnoty draslíku.

Co je draslík?

Draslík neboli kalium (K) je velice důležitý prvek z řady alkalických kovů, který má hojné zastoupení v zemské kůře. Představuje však i nezanedbatelnou složku mořské vody, můžete ho najít prakticky ve všech podzemních minerálních pramenech a zároveň patří mezi nejrozšířenější prvky v živých organismech, které bez něj nemohou správně fungovat.

Ačkoliv se v souvislosti se zdravím častěji skloňují jiné látky, jako je například vitamín C nebo hořčík, udržování správné hladiny draslíku v krvi je ve skutečnosti pro člověka zásadní. Jedná se o třetí nejvíce zastoupený minerál v lidském těle, přičemž 98 % této látky je obsaženo v buňkách. Z toho 80 % připadá na buňky svalové a zbylých 20 % se nachází v kostech, játrech a červených krvinkách.

Pro správné fungování lidského organismu je draslík naprosto nezbytný, jelikož se výrazně podílí na udržování stability vnitřního prostředí. Funguje totiž jako elektrolyt, který se ve vodě rozpouští na ionty schopné vést elektřinu. Přítomnost elektrolytů v lidském těle pak zásadně ovlivňuje mnoho důležitých funkcí včetně přenosu nervových vzruchů mezi buňkami.

Hodnoty draslíku v krvi jsou přísně regulovány pomocí ledvin. Správná hladina je přitom velice důležitá a jakákoliv větší odchylka koncentrace draslíku v krvi od optimálního stavu (nedostatek draslíku či nadbytek draslíku) může zdraví pacienta vážně ohrozit.

Jaké má draslík účinky?

Draslík je pro lidský organismus nenahraditelný, jelikož napomáhá správnému fungování veškerých buněk a tkání. Společně se sodíkem, hořčíkem a vápníkem udržuje optimální rovnováhu vody v organismu. Zhruba 60 % těla je tvořeno vodou, přičemž více než 40 % této tekutiny se nachází uvnitř buněk a zbytek je obsažen v krvi, v míše nebo v prostoru mezi buňkami.

Je to právě množství vody uvnitř buněk a ve vnějším prostředí, na které má vliv koncentrace přítomných elektrolytů. Draslík se sodíkem a dalšími prvky v těle napomáhají vytvořit rovnováhu tekutin a udržují optimální poměr vody v tkáních. Pokud se zde vyskytne nějaký problém, dochází k dehydrataci a špatná rovnováha tekutin může negativně ovlivnit také zdraví ledvin nebo srdce.

Kromě udržování vhodného poměru vody v těle je draslík nezbytný také pro správné fungování nervové soustavy. Ionty draslíku a sodíku totiž generují nervové impulsy a zajišťují jejich přenos po celé délce nervového systému, čímž umožňují pohyb svalů. Mají tedy vliv na veškeré svalové kontrakce a reflexy.

Vysoký krevní tlak může být velice nebezpečný. Jak ho poznáte?
Přečtěte si také:

Vysoký krevní tlak může být velice nebezpečný. Jak ho poznáte?

Draslík v těle pacienta dále napomáhá správné funkci kardiovaskulárního systému, udržuje pravidelný srdeční rytmus a zároveň reguluje krevní tlak. Brání tak rozvoji hypertenze a současně představuje prevenci mozkových i srdečních příhod. Poruchy srdečního rytmu ani zástava srdce v důsledku zvýšené či snížené hladiny draslíku v krvi dnes ovšem nejsou ničím neobvyklým.

Aby toho nebylo málo, draslík umožňuje přeměnu krevního cukru na glykogen, který se ukládá ve svalech a v játrech. Představuje také přirozené diuretikum, povzbuzuje vylučování moči z těla a pomáhá tak odstranit z organismu všechny škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu. Zároveň udržuje v těle alkalické prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví kostí a svalů.

V kombinaci s hořčíkem funguje draslík jako prevence proti poškození ledvin a chrání je před nepříjemnými záněty i rozvojem horších komplikací. Má ovšem pozitivní vliv také na fungování jater, používá se k léčbě zadržování vody a řeší problémy s nafouklým břichem. Na přísun draslíku by ale měli dbát i sportovci, protože zajišťuje buňkám dostatek energie a posiluje imunitu.

Doporučená denní dávka draslíku

Co se týče správného dávkování, v ideálním případě by měl dospělý člověk zkonzumovat zhruba 2000–4000 miligramů draslíku v průběhu jednoho dne. U malých dětí je pak doporučená denní dávka o něco menší, konkrétně 500–2000 miligramů. Toto množství nicméně bez problémů zkonzumujete jako součást běžných potravin.

Konzumujete ve stravě dostatek draslíku?

Přírodní zdroje draslíku

Draslík se samozřejmě přirozeně vyskytuje v okolním prostředí, ale najdete ho také v mnoha potravinách, které jsou součástí vašeho běžného jídelníčku. Mezi nejbohatší zdroje draslíku se v tomto případě řadí:

  • ovoce (banány, jablka, pomeranče, hroznové víno, datle),
  • sušené ovoce (meruňky, fíky, datle),
  • zelenina (hrášek, rajčata, květák, kapusta, špenát),
  • obilné klíčky,
  • ořechy,
  • sója,
  • brambory,
  • fazole,
  • avokádo,
  • houby,
  • vejce,
  • hovězí maso,
  • ryby (losos, sardinky),
  • černý čaj a káva.

Nedostatek draslíku

Nízký draslík v krvi se odborně označuje jako hypokalémie. Normální koncentrace draselných iontů se pohybuje v rozmezí od 3,8 do 5,3 mmol/litr. Pokud jejich množství v krvi pacienta klesne pod 3,8 mmol/litr, lékaři hovoří o nedostatku draslíku. Tento problém může nenávratně poškodit ledviny, vyvolává svalové křeče a další nepříjemné příznaky a zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.

Co způsobuje nedostatek draslíku?

Kromě příznaků, které se s tímto problémem pojí, pacienty zajímá hlavně to, jaké má nedostatek draslíku příčiny. Na vině přitom může být celá řada různých faktorů, které není radno podceňovat. Sem patří například:

  • užívání léků, které snižují koncentraci draslíku – především některá diuretika, jako je furosemid, který se užívá při léčbě srdečního selhání a vysokého krevního tlaku,
  • nízká hladina krevního cukru – to je nebezpečné hlavně u diabetiků, kteří jsou léčeni pro příliš vysokou hladinu krevního cukru, což často vede také k prudkému poklesu draslíku,
  • nedostatečný přísun draslíku v potravě,
  • velké ztráty draslíku při déletrvajících průjmech nebo v důsledku zvracení,
  • Connův syndrom, Bartterův syndrom či renální tubulární acidóza,
  • problémy s ledvinami nebo nadledvinkami,
  • rozvoj ledvinových kamenů,
  • dlouhodobé užívání projímadel,
  • alkoholismus,
  • neléčený diabetes.

Nedostatek draslíku v krvi hrozí také osobám, které dodržují různé nízkokalorické diety, nebo třeba profesionálním sportovcům. Pozor by si ovšem měli dát všichni pacienti, kteří podstupují dlouhé a náročné sportovní tréninky, kdy dochází k zahřívání těla, nadměrnému pocení a výrazným ztrátám minerálů. Takoví lidé by si měli přísun draslíku hlídat a v případě potřeby tento prvek doplňovat.

Jaké má nedostatek draslíku projevy?

Při nedostatku draslíku dochází u pacienta k rozvoji celé řady nepříjemných symptomů, které mohou značně omezit jeho běžné fungování. Mezi nejčastější komplikace patří celková únava, svalová slabost a gastrointestinální obtíže, přičemž patrné bývají také změny na EKG. Může dojít k poškození ledvin, zrychlí se srdeční akce a v nejhorším případě se pacientovi dokonce může zastavit srdce.

%
%
%
%
%
%

Příznaky nedostatku draslíku:

Nedostatek draslíku způsobuje pacientům také snížení pevnosti kostí, jelikož dochází ke zvýšenému vylučování vápníku močí, a výjimkou nejsou ani nepříjemné bolesti kloubů. Nemocní se potýkají s tachykardií a hrozí jim zvýšené riziko rozvoje srdečních chorob, mrtvice a vzniku ledvinových kamenů.  

Problémy s nedostatkem draslíku je možné vyřešit prostřednictvím konzumace vhodných potravin, které jsou uvedené výše. Sportovcům se pak doporučuje přijímat draslík také v doplňcích stravy, což zaručí, že je ztráty vlivem zvýšeného pocení a námahy nijak neohrozí. To samé platí i pro pacienty, kteří mají málo draslíku v krvi vlivem onemocnění nebo jiných faktorů. Ideální je ovšem poradit se o tomto kroku nejprve s ošetřujícím lékařem.

Nadbytek draslíku

Ačkoliv užívání většího množství draslíku může pomoci vyřešit výše zmíněné obtíže, s jeho konzumací byste to rozhodně neměli přehánět. Nedostatek draslíku by se totiž rychle mohl změnit v opačný problém, kterým je zvýšený draslík v krvi neboli hyperkalémie. O té lékaři hovoří ve chvíli, kdy hladina draslíku stoupne nad 5,3 mmol/litr.

Co způsobuje nadbytek draslíku?

Stejně jako v případě hypokalémie je možné i zde najít celou řadu různých příčin, které mohou být za rozvoj obtíží zodpovědné. Nadbytek draslíku v těle mohou pacienti zaznamenat, pokud se jich týká některá z následujících problémů:

  • zvýšený přísun draslíku (například v tabletách nebo v infuzích),
  • užívání léků, které zvyšují hodnoty draslíku (ACE-inhibitory a diuretika spironolakton či eplerenon),
  • rozvoj rozsáhlého nádorového onemocnění a jeho léčba chemoterapií či radioterapií,
  • akutní nebo chronické selhání ledvin,
  • vysoká hladina krevního cukru,
  • Addisonova choroba.

Jaké má nadbytek draslíku projevy?

Ačkoliv v některých případech může být hyperkalémie zcela asymptomatická, jindy dokáže člověka pořádně potrápit. Typické jsou například změny na EKG (opačné než u hypokalémie), ale objevit se mohou i některé z následujících zdravotních obtíží:

  • brnění v končetinách,
  • podrážděný žaludek,
  • pocity slabosti,
  • zmatenost,
  • nevolnost,
  • průjmy a zvracení,
  • nepravidelná srdeční akce,
  • zástava srdce.

Zdroje: stefajir.cz, lekarna.cz, cs.medlicker.com

Pajda (neregistrovaný)

Dobrý den. Začalo to šílenou únavou, bolestí svalů, hlavy, závratí.. hladinu draslíku mám 3,2. Prý mi to dělají léky na vysoký tlak, ty snižují draslík. Už před lety jsem měla hodnotu draslíku hodně sníženou, můj praktický lékař se na mě vykašlal, i když jsem u něj v ordinaci byla že mi není dobře, skoro mě vyhodil. Nakonec jsem si musela domů zavolat sanitku, bylo mi hodně zle, v nemocnici zjistili dost nízkou hladinu draslíku a doporučili draslíkové tablety, až po tom mi je můj praktický lékař napsal.. Teď mám právě draslík na 3,2. Praktický lékař to opět smetl ze stolu že to nic není a není potřeba draslík tabletami zvyšovat. A přitom trpím velkou únavou, motá se mi hlava, nemůžu spát, bolí mě svaly.. sama jsem si teď koupila draslíkové tablety. Udělala jsem prosím dobře? Už nevím jak dál, denně je mi zle a musím fungovat. Mám ty samé příznaky jako před lety kdy byla ta hladila draslíku hodně nízká, a i potvrzeno na krvi že hladina draslíku je 3,2.. Tablety co jsem si koupila jsou 50mg v jedné tabletě, denně se mají užívat dvě.. Mám užívat dvě tablety, nebo stačí jedna? Děkuji.

Monika (neregistrovaný)

Dobrý den,
myslím si, že byste měla především změnit lékaře, pokud toto považuje za banalitu nepotřebující řešení. Zkuste vyhledat internistu, ten jistě zareaguje jinak. Hlavně Vám může nastavit terapii hypertenze a změnit léky, aby již k dalšímu poklesu draslíku nedocházelo. Zavolejte do nejbližší interní ambulance, jistě Vás rádi objednají, jde o život, zástavu srdce dostat přece nechcete.
S těmi tabletami draslíku je to těžké, volně prodávané mají nízkou gramáž, obsahují třeba jen 100 mg draslíku, přičemž denní doporučená dávka draslíku je mezi 2000-4000 mg, čili byste musela jíst minimálně 10 tabletek, abyste dostala alespoň 1000 mg, které se často aplikují 2xdenně, záleží na hladině draslíku, někdy i více, to určuje lékař.
Pokuste se draslík dostávat ze stravy, výborné jsou sušené meruňky,losos, banány, brambory.
Doporučuji Vám omezit solení a stravovat se potravinami, kde není sůl přidávána, čili většina polotovarů je více či méně solená, pozor na uzeniny, tvrdé sýry, syrečky, pečivo, hotovky typu čínské nudle apod.,sójovou omáčku, věci s obsahem glutamátu sodného. Stačí číst obaly. Snažte se denně nesníst více než 5 gramů soli. Místo klasické soli- chloridu sodného - se poohlédněte po soli s obsahem draslíku, jmenuje se Salka, v lékárně či ve zdravé výživě Vám ji objednají.
Samotné zaměření se na stravu Vám může pomoci snížit Váš vysoký krevní tlak a dokonce i zredukovat tabletky na něj.
S pozdravem Monika Fremerová, DiS, nutriční terapeut

Dobrý den,
zde bych viděl hlavní kámen úrazu hlavně v nastavené léčbě vysokého krevního tlaku. Pravděpodobně berete diuretikum furosemid (furon), které je často součástí kombinovaných antihypertenziv. Tento lék zvyšuje vylučování draslíku močí. Zvýšit příjem draslíku jistě můžete, ale jako hlavní bych vám nyní doporučil úpravu léčby vysokého tlaku (pokud nejste spokojená se svým praktickým lékařem, svěřte se do rukou jiného, případně vyhledejte internistu) a následně pečlivé monitorování hladiny draslíku v krvi. Pokud bude nadále nižší, je potřeba pátrat po dalších možných příčinách jeho snížené hladiny.

Lucie (neregistrovaný)

Dobrý den,

v nemocnici na urgentním příjmu mi byl zjištěn mírný nedostatek draslíku (hodnota 3.43mmol/l).
Užívám vitaminy Reflex Nutrition Nexgen Pro, které draslík nejspíš neobsahují. Je nutné tedy suplementovat draslík zvlášť nebo se stačí zaměřit na konzumaci potravin, které draslík obsahují? Kromě nedostatku draslíku mi byl zjištěn vysoký cholesterol 5,94mmol/l a mírné zvýšení bílých krvinek 10,27 (zvýšené bílé krvinky mám při každém odběru již několik let, vždy se jedná o mírné zvýšení a praktický lékař mi na to nikdy nic neřekl)
Na urgentním příjmu jsem byla kvůli bolesti kolem srdce (ekg v pořádku, krevní obraz, mimo výše popsaných, také v pořádku. Jak prosím dále postupovat?

Dobrý den,
vaše hodnoty jsou opravdu jen velmi mírně zvýšeny/sníženy. Každá laboratoř má své referenční meze, které se mírně liší. Je možné, že v jiné laboratoři by byly vaše hodnoty brány za zcela normální. Takže stačí, když budete jíst potraviny bohaté na draslík - např. banány, meruňky. S draslíkem buďte opatrná. Nebezpečné jsou jak nízké, tak i vysoké hladiny.
Co se týče cholesterolu, tak ten máte opravdu vyšší. Doporučila bych tedy dietní opatření (co nejméně tučné, ne smažené), zařadit vlákninu do jídelníčku (ovoce, zelenina, příp. psyllium) - váže na sebe totiž cholesterol. A co je důležité - dostatek pohybové aktivity.
Vzhledem k vašim hodnotám by však měl být odběr časem zopakován a případně by měla být zvážena léčba - to je však na vašem praktickém lékaři.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?