V reakci na zkušenosti s ochranou zdraví pracovníků ve zdravotnictví se tato problematika dostala do popředí zájmu nejen z hlediska vzniklých pracovních úrazů a následných onemocnění z povolání, ale zejména z hlediska předcházení negativním vlivům na zdraví pracovníků.
Po mnoha impulsech vznikla řada projektů, včetně výzkumných šetření studentů vyšších a vysokých škol. V rámci činnosti Pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu byla organizována anketní šetření zjišťující stav ochrany zdraví, úrazovosti, zejména bodných poranění a nemocnosti nelékařských zdravotnických pracovníků s ohledem na profesionální nákazy. Druhá skupina otázek byla zaměřena na znalosti a dodržování postupů pro správnou bezpečnou uzavřenou infuzní linku.
Pracovní skupina Aesculap Akademie Bezpečnost personálu má 9 členů, kteří vykonávají odbornou praxi v lékařských i nelékařských povoláních (mezi nimiž jsou i členové České asociace sester, která aktivity skupiny zaštiťuje). (www.bezpecnostpersonalu.cz) První data shrnovala stav na počátku roku 2010, druhý sběr dat postihoval údaje na počátku roku 2012. Řada otázek těchto šetření obsahuje srovnatelné položky. Bezesporu je patrný stoupající trend nejen z hlediska informovanosti pracovníků, a tudíž i rozšíření strategií preventivních opatření.
Cíle ankety
Data získaná anketou mají za cíl porovnat stav výskytu bodných poranění a související problematiky záznamu pracovních úrazů, včetně informovanosti nelékařských pracovníků o otázkách bezpečnosti práce a ochrany zdraví, a to v odstupu dvou let.
Vzhledem k tomuto cíli jsme předpokládali zlepšení v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví, které jsou vyjádřeny v hypotézách: H 1 – předpokládali jsme snížení počtu poranění ostrými předměty při výkonu povolání u pracovníků nelékařských oborů.
H 2 – předpokládali jsme důslednější zaznamenávání pracovních úrazů nelékařských pracovníků. H 3 – předpokládali jsme prohloubení informovanosti nelékařských pracovníků v oblasti bezpečnosti práce.
Metodika
Celkový počet oslovených respondentů byl 2600, z nichž se ankety zúčastnilo 1898. Na získání dat
z ankety se podílelo 5 fakultních a 7 oblastních nemocnic z celé České republiky, a to v období
od ledna do července roku 2012. Návratnost dotazníků ankety byla 73 %. Sběrnou metodou byl
opět dotazník vlastní konstrukce, který byl aktualizován na obsah 42 otázek (uzavřených bylo
13, otevřených 12, polouzavřených 17). Data byla statisticky zpracována. K porovnání mezi lety 2010 a 2012 jsou použity položky, které zůstaly nezměněné vzhledem k tématu, ale i oslovené skupině respondentů (tj. zdravotničtí nelékařští pracovníci z fakultních nemocnic).
Výsledky šetření
Poranění ostrými předměty: Výskyt bodných poranění, nejčastějšího pracovního incidentu, se zjistil u 68,1 % (n = 1020) respondentů pracujících ve fakultních nemocnicích a u 58,7 % (n = 878) respondentů z regionálních pracovišť. V rámci šetření provedeného v roce 2010 činil tento podíl 83,0 %.
Jedním z jevů, který byl sledován, byl výskyt bodných poranění vzhledem k typu pracoviště (graf 1). Nebyl ovšem zjištěn výrazný výkyv a počty bodných poranění se objevují v podobném rozmezí, kromě pracovišť akutní medicíny, kde je vyšší výskyt patrný.
Pokud bychom zaměřili pozornost na profesní specializaci, tak bodná poranění udávají všichni respondenti instrumentující při chirurgických výkonech a také zdravotničtí záchranáři. Počet bodných poranění udává nejčastěji (17,8–23,6 %), a to 1–3krát. Zajímali jsme se také o souvislosti při bodném poranění. Před použitím ostrého předmětu (aplikací) se poranilo 60,4 %, při aplikaci 16,7 %, po použití ostrých předmětů 49,3 % a během likvidace a odkládání použitých pomůcek 56,3 % oslovených zdravotníků.
Nejrizikovějším předmětem je i nadále injekční jehla, kterou se respondenti poranili v 85,7 % případů. O jehlu určenou k odběru krve se zranilo více než 25 % dotazovaných. Mezi další ostré
předměty jsou z hlediska četnosti výskytu poranění udávány skleněné ampule a jiné skleněné předměty (27,8 % respondentů). (graf 2) Vliv stresu na rizika bodných poranění: Předpoklad, že bodná zranění jsou zaviněna vlastní vinou respondentů, byl potvrzen v 91,9 % odpovědí. Vinu spolupracovníka udalo 13 % dotazovaných a 13,2 % uvedlo, že se poranili zaviněním pacienta. Stres, zejména časovou tíseň, uvedla polovina respondentů (graf 3). Nejvyšší míru souvislostí s pracovním stresem udávají dotazovaní z infekčního oddělení, tj. 66,7 %. U ostatních dotazovaných je stres uváděn v menší míře. Souvislost mezi stresem a délkou praxe se ukázal krizovější v období s délkou praxe mezi 16–20 lety, nikoli v období začleňování do pracovního procesu (graf 4).
Osobní ochranné pracovní pomůcky:
Ochranné pracovní pomůcky v případě bodných poranění použilo 68,8 % respondentů, máme na mysli
zejména rukavice. Nejvyšší počet respondentů, kteří se v rukavicích poranili, pracovali na ambulantních stanicích, tj. 94,1 % respondentů. Písemný záznam o pracovním úrazu ale udává
73,7 % respondentů. Nejvíce z nich jsou pracovníci interních oddělení a operačních traktů.
Pro chybění písemného záznamu podali respondenti Frekvence používání ochranných rukavic při aplikaci periferní žilní kanylace v závislosti na medicínském oboru chybí definice tohoto pojmu, takže si to vysvětlujeme tak, že je myšlen ostrý předmět před jeho použitím), úraz dále hodnotí jako zanedbatelný 29,5 % respondentů (rovněž ale chybí definice tohoto pojmu) a 14,5 % dotazovaných odkazuje na skutečnost, že se poranění v minulosti nezaznamenávala. Vyskytují se i odvolání na časovou tíseň, chybějící systém dokumentování atp. Konkrétní ošetřovatelský výkon, kterým je periferní žilní kanylace (graf 5), byl sledován z hlediska dodržování standardního pracovního postupu, jehož součástí máme na mysli navlékání vyšetřovacích rukavic. Bylo tedy zjištěno, že jej v rukavicích vykonává 63,9 % respondentů, a to vždy, občas 22,9 % respondentů a výjimečně 5,4 %. Výkon bez ochranných pomůcek udává 0,5 % respondentů. Při sledování délky praxe respondentů (tj. 16–20 let) se jedná o skupinu, která v 70,4 % udává vykonávání periferní kanylace vždy v ochranných rukavicích.
Diskuse
Porovnání anketních šetření z roku 2010 a 2012 přineslo pozitivní zprávu o poklesu výskytu bodných poranění. V roce 2010 udalo poranění 83 % (876) respondentů, v roce 2012 to bylo 63,8 % (1020) zranění u pracovníků ve fakultních nemocnicích a 68,1 % (878) zraněných na regionálních pracovištích.
Snížil se i počet vícečetných bodných poranění.
Rovněž klesá počet opakovaných bodných incidentů. Z hlediska druhu poranění ale stoupl počet osob, které se poranily o použitý předmět, zejména injekční jehly a jehly k aplikaci do žilního systému či odběru krve.
Při bodných poraněních je stresový kontext vyjádřen v nižší míře.
Paralelně s výsledky bodných poranění bylo zjištěno navýšení počtu respondentů, kteří
se chrání během výkonu periferní žilní kanylace ochrannými rukavicemi, a to 63,9 % respondentů, což je o 10,3 % více než v prvním šetření.
Důkladnost při vedení dokumentace o pracovních úrazech však bohužel klesla.
Anketu je možno vnímat rovněž jako prostředek rozšíření informovanosti o bezpečnosti práce mezi nelékařské zdravotnické pracovníky. Tento vliv se prostřednictvím pozitivního vývoje dat potvrdil. Nicméně i nadále je třeba apelovat na dodržování bezpečnostních opatření, která jsou zakomponována ve standardních pracovních postupech. Řadíme sem používání bezpečnostních pomůcek a pomůcek osobní ochrany, zejména správných rukavic. Zde výsledky hovoří o zvýšení počtu respondentů, kteří se jimi chrání.
Závěr
Vzhledem ke stanoveným předpokladům můžeme uvést, že hypotéza (H1) snížení počtu bodných poranění se potvrdila. Předpokládané zvýšení důslednosti ve vedení dokumentace o pracovních úrazech (H2) se nepotvrdilo. Problematiku bodných poranění by neměli pracovníci podceňovat. Zejména se to týká zkušených pracovníků s praxí nad 15 let, kteří s ostrými předměty manipulují při velmi frekventovaných pracovních výkonech a u nichž se výskyt tohoto rizika potvrdil ve vyšší míře než u začínajících pracovníků. Na závěr chceme zdůraznit správné postupy při likvidaci použitých ostrých zdravotnických pomůcek, které jsou rovněž zahrnuty ve standardních pracovních postupech
a jejichž dodržování je preventivním faktorem. Výhodou současné doby je pak i sortiment pomůcek
s bezpečnostními mechanismy, které jsou dnes již nedílnou součástí reálné praxe (např. odběrové jehly s krytem, bezpečnostní periferní žilní kanyly, bezjehlové vstupy atp.).
Literatura
ZACHOVÁ, V.; ŠKOCHOVÁ, D. Bezpečnost personálu ve zdravotnickém zařízení. Florence. 2011, roč. 7, č. 3, s. 21– 25. ISSN 1801-464X.
ZACHOVÁ, V.; ŠKOCHOVÁ, D. Bezpečnost personálu. Anketa mezi zdravotnickým personálem v českých nemocnicích. Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia. 2011, roč. IX., č. 4, s. 10–12. ISSN 1336-183X.
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, část druhá, Pracovní poměr, Hlava pátá: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
ZACHOVÁ, V.; ŠKOCHOVÁ, D. Bezpečnost personálu. Dostupné z: <www.bezpecnostpersonalu.cz/PDF/Anketa_ bodna_poraneni_2013.pdf> ZACHOVÁ, V.; ŠKOCHOVÁ, D. Situace bezpečnosti práce nelékařských pracovníků se zaměřením na bodná poranění. Diagnóza v ošetřovatelství. 2013, roč. IX., č. 1, s. 13–16. ISSN 1801-1349.
Vyhláška č. 306/2012 Sb., O podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.
**
Graf 1: Poranění ostrým předmětem v závislosti na medicínském oboru
Graf 2: Příčina poranění
Graf 3: Poranění proběhlo v časovém či jiném stresu v závislosti na medicínském oboru
Graf 4: Poranění proběhlo v časovém či jiném stresu v závislosti na délce praxe
Graf 5: Frekvence používání ochranných rukavic
O autorovi| Mgr. Dagmar Škochová, MBA, Mgr. Veronika Zachová I. chirurgická klinika VFN Praha (skochova.dagmar@vfn.cz, veronikaz.kufr@seznam.cz)