Proč bipolární porucha ničí sociální vztahy a jaké jsou její příznaky?

Co je bipolární porucha?

Bipolární afektivní porucha, zkráceně bipolární porucha (dříve také maniodepresivní psychóza či maniodepresivní porucha), patří mezi závažné duševní nemoci. Postihuje zejména lidi v rané dospělosti, nejčastěji ve věku 25 až 30 let. Toto onemocnění se ale může objevit i po 50 letech života nebo během dospívání. Bipolární poruchou momentálně trpí kolem jednoho procenta světové populace. [1, 2, 3, 4, 5, 6]

Příznaky bipolární poruchy

Pacienty i jejich blízké obvykle nejvíce zajímá, jaké má bipolární porucha příznaky. Jak už označení této nemoci napovídá, mezi hlavní projevy bipolární poruchy patří prudké až nepřirozené výkyvy nálad, které trvají i několik týdnů. Pacient typicky prožívá dvě etapy: bipolární mánii a depresi.

Bipolární mánie

Pokud jde o to, jak poznat bipolární poruchu, je nutné nejprve soustředit pozornost na pacientovo chování. Během fáze označované jako bipolární mánie prožívá nemocný pocit absolutního štěstí. Je nepřirozeně energický a ztrácí potřebu spánku. Pocity euforie postupně gradují do megalomanských bludů, kdy má pacient pocit, že zvládne cokoli na světě.

Člověk v této fází se uchyluje k bizarním činům, v jejichž důsledku čelí vyloučení ze společnosti. Během bipolární mánie navíc hrozí vyčerpání organismu a následná smrt. Pokud jde o to, jaké má mánie příznaky, mezi projevy této etapy patří především:

• nával energie a pocit štěstí či euforie,
• ztráta potřeby spát (nemocný spí hodinu denně nebo nespí vůbec),
• riskantní jednání (například rychlá jízda autem),
• ztráta sociálních zábran,
• nepřiměřeně vysoké sebevědomí,
• nadměrné utrácení peněz,
• sexuální promiskuita,
• podrážděnost, výbušnost,
• pacient mluví rychle a nesrozumitelně,
• zrychlené myšlenkové pochody – nemocný realizuje další nápad, aniž by nejdřív dokončil ten předchozí.

Bipolární deprese

Často začíná nenápadně a rozvíjí se velmi pozvolně. Nemocný zpočátku bojuje se špatnou náladou a únavou, během následujících dnů až týdnů se ale dostává do těžké deprese. Pro tuto etapu jsou typické také myšlenky na sebevraždu či dokonce pokusy o ni. Obvyklými příznaky bipolární deprese jsou:

• nechuť do života,
• pocity méněcennosti,
• ztráta zájmu o koníčky,
• sebeobviňování,
• pláč bez příčiny,
• výbuchy vzteku, podrážděnost,
• neschopnost říct, co nemocný potřebuje,
• sebepoškozování,
• myšlenky na sebevraždu,
• pokusy o sebevraždu.

Epizody mánie a deprese nejsou nepřetržité, ale většinou se mezi nimi objevuje období bez příznaků – takzvaná remise. Obě extrémní fáze mohou trvat několik dnů či týdnů, známé jsou ale také případy, kdy pacienti prožívali i 365 cyklů za rok – tedy dvě nebo více epizod za den. V takovýchto případech se období remise obvykle nedostaví a nemocný padá z mánie rovnou do deprese. [7, 8, 9, 10, 11, 12]

Bipolární porucha a vztahy

Jedinci trpící bipolární poruchou se vlivem své nemoci často dostávají do střetů se svým okolím. Pod vlivem mánie se totiž mnohdy uchylují k činům, které by za normálních okolností nevykonali – spořiví lidé například rozhazují rodinné úspory a podobně. Pacienti často nejsou schopni pravidelně docházet do zaměstnání. 

Chování lidí s bipolární poruchou však není to jediné, co hraje ve vztahu k okolí důležitou roli. Kromě toho, že bipolární porucha patří mezi deset chorob, které nejvíce postihují kvalitu života, je také spojena se sebepoškozováním, s myšlenkami na smrt a s pácháním sebevražd. Těch je oproti běžné populaci patnáctkrát víc. [13, 14, 15, 16]

Dědičnost nemoci

Pokud jde o příčiny vzniku bipolární poruchy, přesné důvody vzniku nemoci nejsou známy. Údajně má ale vliv dědičnost i extrémní stres, kterému se lidé vystavují. Existuje tedy názor, že s predispozicemi k této nemoci se člověk již narodí, ale mnozí lidé jsou také přesvědčení, že se nemoc může vyvinout v důsledku traumatického zážitku. Tím bývá například zneužívání či šikana.

Mezi rizikové skupiny obecně patří:

• Lidé, kteří žijí či pracují v extrémním stresu
• Příbuzní nemocných
• Osoby, které užívají návykové látky

Co se týče dědičnosti, mezi nejvíce ohrožené patří děti obou nemocných rodičů, v takovém případě je riziko rozvoje poruchy až 75 %. Podobně velké dispozice má k nemoci jednovaječné dvojče nemocného jedince. Tady je pravděpodobnost zhruba 70 %. Pokud bipolární poruchou trpí jen jeden z rodičů, existuje 50 % až 70 % šance, že onemocní i dítě. Jestliže poruchou netrpí nikdo z příbuzenstva, je riziko onemocnění minimální – zhruba 1 %. [17, 18, 19, 20, 21, 22]

Co víte o bipolární poruše? Otestujte si své znalosti v našem kvízu!

Kvíz: Co víte o bipolární poruše?

Spustit kvíz

Léčba bipolární poruchy

Jelikož se bipolární porucha nedá vyléčit, spočívá léčba v celoživotním podávání psychofarmak, která udržují náladu v rovině, a antipsychotik, která potlačují manické stavy. Někdy se během těžkých depresí nasazují také antidepresiva. Jejich užívání však mnoho lékařů nedoporučuje, protože hrozí překlenutí do manické fáze.

Léky se obvykle podávají v kombinaci s psychoterapií, konkrétně například kognitivní behaviorální terapií. Důležité je, aby se zapojili také pacientovi blízcí a naučili se, jak mluvit s člověkem, který trpí bipolární poruchou, a jak mu nejlépe pomoci.

Kromě výše zmíněných metod existuje pro bipolární poruchu léčba prostřednictvím elektrokonvulzivní terapie neboli ECT (laicky označovaná také jako léčba elektrošoky). Jedná se o minimálně invazivní stimulační biologický způsob terapie neuropsychiatrických onemocnění, který se používá k léčbě rezistentní depresivní fáze, ale i v případě rezistentní manické fáze. [23, 24, 25, 26, 27, 28]

Osobnosti trpící bipolární poruchou

Bipolární afektivní poruchou v minulosti trpěla i řada známých osobností. Nemocná byla například zpěvačka Dolores O’Riordanová a hudebník a zakladatel skupiny Nirvana Kurt Cobain. Ze současně žijících je to zpěvačka Shanel O'Connorová či herečka Catherine Zeta-Jonesová. Z Čechů trpěli bipolární poruchou třeba herec Miloš Kopecký, zpěvák Petr Muk a momentálně například novinářka Barbora Tachecí.

Zdroje: wikiskripta.eu, pnhb.cz, psychiatriepropraxi.cz, vipharm.cz, nzip.cz, nhs.uk, my.clevelandclinic.org, nimh.nih.gov, mayoclinic.org, psychiatry.org