Reforma zdravotnictví je jedním z kroků v řadě dalších sektorů, kterými se nová koaliční vláda snaží rychle snížit rozpočtový deficit.
Ministr financí George Osborne v červnu v mimořádném rozpočtu oznámil, že všechna ministerstva musí přijít s plánem, jak snížit své výdaje o 25 procent. „Chráněno“ je pouze zdravotnictví a mezinárodní rozvojová pomoc.
I když je zdravotnický rozpočet před škrty chráněn, vzhledem ke stárnoucí populaci a rostoucím nákladům vláda hledá úspory i ve zdravotnictví. Jeho reformy jsou vždy zdrojem kontroverzí, protože jsou poměrně časté a mají rozporuplné výsledky.
Nyní jde podle médií o největší zvrat za poslední generaci, který má ušetřit 20 miliard liber během pěti let. Z toho se má jedna miliarda vrátit zpět do zdravotnictví.
Hlavní změnou má být rušení asi 150 místních zdravotnických správ a deseti velkých regionálních center, které zaměstnávají asi 30.000 lidí. Asi 80 miliard liber, které tato střediska dosud spravovala, připadne přímo obvodním praktickým lékařům, kteří se budou muset sdružit v konsorcia, jež budou řídit poskytování místních zdravotnických služeb. Stejně tak nemocnice budou moci změnit svůj status na nestátní neziskové organizace, které musejí zisk vracet zpět do provozu zařízení.
Státní bezplatné zdravotnictví hrazené z daní bylo založeno v roce 1948 a přes často smíšené výsledky má všeobecnou podporu společnosti i všech politických stran. Na tom nic nemění ani nynější reforma, která ale podle kritiků povede k odstátňování zdravotnictví, ke ztrátě pracovních míst a k nerovnosti v péči o pacienty v různých částech země.
Reforma se netýká Skotska a Walesu, ale jen Anglie, kde i tak žije velká většina obyvatel Británie. Zdravotnictví zde má rozpočet 110 miliard liber a zaměstnává 1,3 milionu lidí.
Před reformou zdravotnictví oznámila vláda zmrazení výstavby nových škol a oprav dalších, které se týkají několika set objektů po celé zemi. Tento záměr ostře kritizovala nejen opozice, ale i konzervativní poslanci, jichž se tyto škrty týkají. Ministerstvo kultury ještě neoznámilo, jaké škrty přesně chystá, ale již oznámilo šéfům hlavních galerií a divadel, aby začali mnohem více spoléhat na soukromé sponzory.
Vláda chce během očekávaného pětiletého funkčního období srazit rozpočtový deficit z nynějších asi 11 procent hrubého domácího produktu na nulu. Již požadavek na snížení rozpočtů jednotlivých ministerstev o 25 procent vyvolal pochyby řady ekonomů i komentátorů o proveditelnosti tak razantních škrtů.
Ještě větší kontroverzi pak přineslo před dvěma týdny zveřejnění požadavku ministerstva financí, aby si jednotlivé resorty připravily do podzimu i variantu škrtů ve výši 40 procent.