Vybrali tak už 20 enzymů potenciálně vhodných pro výrobu léků nebo detekci jedovatých látek v prostředí. ČTK to oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity, která spolupracuje s brněnským Mezinárodním centrem klinického výzkumu.
S rozvojem metod zkoumání genetické informace značně narostl také počet známých genomových sekvencí, které kódují různé enzymy potenciálně využitelné v biomedicíně či biotechnologických aplikacích. „Jejich počty jsou však tak vysoké, že je dostupné biochemické metody nedokážou dostatečně rychle a levně testovat a využívat. Proto jsme hledali možnosti, jak tyto limitované metody překonat,“ uvedl Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity.
Za pomoci nových nástrojů mohou odborníci hledat enzymy, tedy bílkoviny s konkrétní funkcí, u nichž znají sekvenci genu, který zajišťuje jejich produkci v živém organismu.
„V našem konkrétním případě jsme ze stovek milionů různých sekvencí vybrali asi 6000 genů, přičemž testovat můžeme jen desítky z nich. Počítačový program pak na základě stanovených parametrů vybral ty nejvhodnější genetické sekvence, vytvořil trojrozměrné modely vznikajících enzymů a ověřil, zda budou mít stejnou, či rozdílnou funkci. Z nich jsme pak vybrali dvacet kandidátů pro testování v laboratoři,“ popsal hlavní autor práce Pavel Vaňáček.
Vědci z Loschmidtových laboratoří vytvářejí také miniaturní mikrofluidní systémy, které umožňují manipulovat s velmi malými objemy látek na ploše desítek mikrometrů. „Tyto takzvané laboratoře na čipu umožní provádět tisíce experimentů za hodinu při spotřebě tisíciny vzorku používaného při tradičních analýzách,“ uvedl Zbyněk Prokop, který vede výzkum zaměřený na miniaturní systémy.
V současnosti pak spolupracují s Vysokým učením technickým v Brně na vytvoření softwarového nástroje s názvem EnzymeMiner, který nabídne uvedený postup k využití vědcům po celém světě.