Capgrasův syndrom zkresluje vnímání reality. Nemocní věří, že jejich známé nahradili dvojníci

Tereza Tancerová

21. 10. 2019 10:03

Všechny fotografie

Capgrasův syndrom patří mezi patické poruchy vnímání reálného světa. Zpravidla se vyskytuje u pacientů s demencí, paranoidní schizofrenií či poporodní psychózou. Nemocný je přesvědčen, že konkrétní lidé v jeho okolí byli nahrazeni stejně vypadajícími dvojníky, což může vést k nevyzpytatelnému chování. Capgrasův syndrom získal jméno podle francouzského psychiatra Josepha Capgrase, který ho jako první popsal ve svém článku z roku 1923. V tom zmiňoval jistou pacientku, která žila v domnění, že jsou lidé kolem ní, včetně jejího manžela, zastoupeni dvojníky. Capgrase syndrom proto poprvé nazval „iluzí dvojníka“. Pacienti trpící Capgrasovým syndromem jsou přesvědčeni o tom, že člověk, který je jim dobře známý, byl nahrazen dvojníkem, jenž pouze předstírá, že je původní osobou. Nemocní jedinci se typicky domnívají, že se jedná o nastrčeného tajného agenta, mimozemšťana či robota. Někteří proto mají tendenci „skutečnou“ osobu hledat a k „dvojníkům“ se chovat agresivně a nenávistně. Ačkoli jsou za podvodníky zpravidla považováni lidé, existují případy, kdy pacient za dvojníka označil zvíře či dokonce dům. Syndrom může postihnout obě pohlaví, o něco častěji se však vyskytuje u žen. Ve vzácných případech se objevuje i u dětí.

Příčiny Capgrasova syndromu

Iluze dvojníka se velice často objevuje společně s Alzheimerovou chorobou či demencí. Obě tyto nemoci totiž ovlivňují paměť a mají vliv na vnímání reality. Podobně doprovází i schizofrenii, zejména pak tu paranoidní, která může způsobovat bludy. Ve vzácných případech může za potíže úraz hlavy (například při dopravní nehodě), kdy dojde k poranění zadní části pravé hemisféry, tedy místa, které nám umožňuje rozpoznávat obličeje. Capgrasův syndrom mohou výjimečně zaznamenat i lidé s epilepsií.

Konkrétní příčina problémů známá není. Existuje však několik teorií jejich vzniku. Někteří vědci se domnívají, že syndromu předchází atrofie mozku, jeho léze či cerebrální dysfunkce. Jiní jsou přesvědčeni, že se jedná o kombinaci fyzických a kognitivních změn, problém se zpracováváním informací či chybu vnímání, která souvisí s poškozenými či chybějícími vzpomínkami.

Komplikace

Capgrasův syndrom může být frustrující jak pro postiženou osobu, tak pro jedince, které pacient označil za podvodníky. V některých případech může být nemocný člověk vůči „dvojníkům“ násilný nebo být posedlý nalezením „skutečné osoby“, což vede k dalšímu stresu, hněvu a hádkám s těmi, které se o pacienta starají. Až na problém s konkrétními osobami působí pacienti jako naprosto zdraví jedinci.

Léčba Capgrasova syndromu

Jednotná standardní péče o pacienta s Capgrasovým syndromem neexistuje. Primárním cílem terapie je vždy odhalení příčiny a zahájení léčby. Pokud tedy byla pacientovi diagnostikována například schizofrenie a Capgrasův syndrom se k onemocnění přidružil, léčba schizofrenie může tento problém zmírnit. Jestliže se syndrom objevuje v průběhu Alzheimerovy choroby, jsou možnosti léčby velmi omezené.

Základem léčby je vytvoření pozitivního a příjemného prostředí, ve kterém se pacient cítí bezpečně. Některá zařízení pak věnují pozornost také validační terapii, kdy je iluze pacientů podporována, což vede ke snížení úzkosti a paniky. V případě, že se jedná o samostatný problém (například po zmíněné autonehodě), zahrnuje léčba: