Mobily, tablety, televize. Provázejí nás od rána do večera, a někoho často i v noci. Přestože nám v lecčems usnadňují život, velká část dne strávená před obrazovkou přináší nepříznivé změny našemu tělu i mysli, které nebývají na první pohled patrné. Večerní sledování displeje například oddaluje nástup spánku a narušuje přirozený biorytmus. Výsledkem je únava, horší koncentrace a vyšší míra stresu.
Co se dozvíte v článku
Méně pohybu, horší návyky
Ještě před pár lety trávily děti většinu času venku nebo při hře s kamarády. V posledních letech však dramaticky vzrostl čas, který tráví před obrazovkami. Tento trend se začíná jasně odrážet na jejich životním stylu. Takové děti se méně hýbou a často nedosahují doporučené úrovně fyzické aktivity. Přirozený pohyb nahrazuje sezení a to se postupně podepisuje na jejich kondici a celkovém zdraví.
Změny se objevují i ve stravování. Konzumace jídla před obrazovkou vede k tomu, že jedí automaticky, aniž by vnímaly hlad nebo sytost. Současně jsou oproti předchozím generacím výrazně více vystaveny reklamám na nezdravé potraviny, což zvyšuje pravděpodobnost, že budou sahat po jídlech s vysokým obsahem cukru a tuků, ale nízkou nutriční hodnotou.
Krácení spánku
Jeden z největších problémů představuje spánek. Displeje vyzařují modré světlo, které omezuje produkci melatoninu. Hormonu, který pomáhá tělu připravit se na spánek. Důsledkem je nejen obtížnější usínání, ale i horší kvalita spánku. Děti se pak v důsledku toho mohou v noci častěji budit a ráno vstávat unavené.
Nedostatek odpočinku se následně projevuje rovněž během dne. Takové dítě může být podrážděnější, hůře se soustředit a mít problémy s chováním. Pokud k nekvalitnímu spánku dochází opakovaně, může mít nepříznivý vliv na náladu a přispívat k výkyvům tělesné hmotnosti.
Sociální izolace
Nadměrné používání technologií může děti postupně oddělovat od jejich okolí. Čas, který by mohly trávit hrou, povídáním nebo jinými společnými aktivitami, nahrazuje digitální svět. Přátelství mezi dětmi se čím dál častěji začíná odehrávat tak, že místo hraní a povídání sedí vedle sebe s pohledem upřeným na obrazovku. Tím přicházejí o důležité sociální dovednosti a přirozený rozvoj řeči, které se učí především při živé interakci.
Velkou roli hraje zároveň obsah, který děti sledují. Pokud se často dívají na násilné scény, může to ovlivnit jejich vnímání světa. Některé děti si kvůli tomu mohou vytvářet negativnější pohled na realitu nebo agresivní chování napodobovat. Proto je podstatné nejen hlídat jim čas strávený u obrazovek, ale mít také přehled, co sledují. A hlavně s nimi o tom mluvit.
Bolavá záda a unavené oči
Dlouhé hodiny s mobilem v ruce mají dopad rovněž na fyzické zdraví. Skloněná hlava, zakulacená záda a oči upřené do displeje. Taková poloha zatěžuje krční páteř i záda a může vést k bolestem, které se časem mohou stát chronickými. Podobně trpí oči. Dlouhé soustředění se na obrazovku způsobuje jejich vysychání, únavu, pálení či zhoršené vidění.
Kromě toho se tak zvyšuje riziko krátkozrakosti, kdy dítě vidí dobře na blízko, ale špatně do dálky. Pobyt venku má opačný efekt. U dětí, které tráví více času venku na denním světle, je menší pravděpodobnost, že se u nich tyto potíže rozvinou.
Dospělí na tom nejsou lépe
Možná si říkáte, že se to týká hlavně dětí. Jenže ani dospělí nejsou vůči vlivu obrazovek imunní. Hodiny strávené sledováním televize, scrollováním sociálních sítí nebo prací na počítači se mohou postupně podepsat na našem zdraví stejně jako u těch nejmenších. Problém spočívá především v dlouhodobém opakování tohoto chování.
Pasivní sledování obrazovek funguje podobně jako sladkosti, tedy přináší okamžité uspokojení, ale nemá pro nás opravdový užitek. Řešením je nahrazovat čas u obrazovek aktivitami, které mozek skutečně rozvíjejí. Patří mezi ně pohyb, kvalitní spánek, kontakt s lidmi nebo čas trávený venku.
Jak z toho ven?
Úplné vyřazení technologií z moderního života není reálné, ani to není cílem. Důležité je pokusit se najít v jejich užívání rovnováhu a zacházet s nimi vědomě. Obecně se doporučuje omezit čas strávený u obrazovek, zejména večer a po probuzení, a vědomě se snažit vytvářet si prostor pro jiné aktivity.
U dětí je pak podstatné, aby jim rodiče šli příkladem. Pokud sami tráví velké množství času na telefonech, těžko lze očekávat, že děti budou jednat jinak. Digitální rovnováha totiž nevzniká zákazem, ale každodenními návyky.
Digitální svět nám nabízí mnoho možností, ale zároveň klade nové nároky na naše zdraví. Problém nastává ve chvíli, kdy digitálním zařízením věnujeme víc času než reálnému světu kolem nás. Právě rovnováha je pak tím, co rozhoduje o tom, zda nám technologie pomáhají, nebo spíše škodí.
Zdroje: schn.health.nsw.gov.au, lifestylemedicine.stanford.edu, hopkinsmedicine.org
