Dosažení 90.000 registrovaných dárců bylo mezi letošními prioritami registru. "Jsem proto velmi rád, že jsme to splnili už v srpnu. Je to krásné číslo, kterým se zase o krok přibližujeme ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí," konstatoval vedoucí lékař registru a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra. Podle něj by ke splnění takového cíle bylo potřeba velikost registru zhruba zdvojnásobit.
Registr vznikl v Plzni v roce 1992 a díky spolupráci s podobnými registry na celém světě pomáhá zprostředkovat dárcovství kostní dřeně nebo krvetvorných buněk pro lidi s leukémií či jinou poruchou krvetvorby. V roce 1996 měl ČNRDD přes 10.000 dárců, na konci roku 2006 to bylo 30.780 dárců a v únorů 2017 se zapsal dárce s pořadovým číslem 70.000. Ve světových registrech bylo ke konci července 35,74 milionu dárců. ČNRDD provedl od roku 1992 do července 2019 celkem 718 odběrů od svých registrovaných dárců, z toho bylo 482 odběrů po pacienty z ČR, zbytek pro příjemce ze zahraničí. Registr také zprostředkoval 974 odběrů od zahraničních dárců pro pacienty v ČR. Celkem tedy registr zprostředkoval 1692 odběrů kostní dřeně.
Novým potenciálním dárcům provedli v Dobřichovicích zdravotníci stěr z úst. Tyčinky s jejich DNA, ze které lékaři mohou určit míru shody s pacientem, teď putují do centra ČNRDD v Plzni, kde je zanesou do databáze. Všichni nově zapsaní budou těžce nemocným lidem k dispozici do 60 let, nebo dokud jim to dovolí vlastní zdravotní stav. "Pravděpodobnost shody s pacientem není velká, přesto každý z přihlášených dává naději, a proto je potřeba neustále rozšiřovat diverzitu registru," dodal Jindra.