Co je důležité připomenout z posledních doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění evropských společností?

11. 10. 2013 11:51
přidejte názor
Autor: Redakce

V květnu 2012 autoři poprvé představili nová společná doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) devíti evropských společností pod vedením Evropské kardiologické společnosti. Jde již o pátou revizi od roku 1994, přičemž význam tématu podtrhuje fakt, že KV úmrtí stále tvoří 40 % úmrtí v Evropě do 75 let věku. Ani u nás to není jiné, poslední výsledky ukázaly opět vedoucí postavení KVO v mortalitních statistikách. Dokument má téměř 80 stran, ale ani tak nemůže obsáhnout detaily jednotlivých aspektů kardiovaskulární prevence a nahradit tak samostatná doporučení pro intervenci jednotlivých rizikových faktorů.(1) Na druhé straně například v léčbě hypertenze, kde na inovaci doporučených postupů z pera Evropské společnosti pro hypertenzi stále čekáme, můžeme říci, že jde o nejnovější shrnutí současných znalostí a názorů na diagnostiku a léčbu v této oblasti. V následujících řádcích se zamyslíme nad vybranými aspekty posledních doporučených postupů. Samotný fakt jejich formulace samozřejmě nezmění osud pacientů, jejichž prognózu má šanci příznivě ovlivnit teprve uvedení do praxe. Co bychom si tedy měli připomenout? Hlavním rysem nových doporučení je pokračující důraz na komplexní zhodnocení rizika jako základ úvah o volbě preventivních strategií. Stratifikace rizika nabízí nově čtyři kategorie. Zavedeny jsou kategorie středně zvýšeného a nízkého rizika. Kritéria zařazení do jednotlivých skupin uvádí Tab. 1. Ke zhodnocení rizika asymptomatických osob nadále bude




Tab. 1 Kategorie stratifikace rizika
Velmi vysoké riziko
manifestní KVO
revaskularizace, po IM, AP, po TIA, iCMP
subklinická ateroskleróza (dokumentovaná zobrazovacími metodami)
DM 2. typu s dalšími RF a DM 1. typu s MAU
chronické renální onemocnění 4. a 5. stupně (eGRF < 30 ml/min)
SCORE > 10 %
Vysoké riziko
významné zvýšení izolovaného RF (FH, těžká arteriální hypertenze)
chronické renální onemocnění 3. stupně (eGFR 30-60 ml/min)
DM 2. typu bez dalších rizikových faktorů
SCORE 5-10 %
Středně zvýšené riziko
SCORE 1-5 %
modifikace např. přítomností MetSy, RA, kombinovanou DLP
Nízké riziko
SCORE < 1 %
DM - diabetes mellitus, RF - rizikový faktor, eGFR - odhadnutá glomerulární filtrace, MetSy - metabolický syndrom,
DLP - dyslipidémie, MAU - mikroalbuminurie, IM - infarkt myokardu, CMP - cévní mozková příhoda,
TIA - tranzitorní ischemická ataka

Tab. 2 Základní doporučení diety ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění
Snížit
spotřebu nasycených tuků
spotřebu tuků s obsahem „trans“ mastných kyselin
množství konzumovaného cholesterolu
nadměrnou tělesnou hmotnost
Zvýšit
spotřebu vlákniny
spotřebu funkčních potravin obohacených o fytosteroly
konzumaci sójové bílkoviny
habituální nebo sportovní fyzickou aktivitu

**

Literatura
1. PERK, J., et al. European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012). Eur J Prev Cardiol, 2012, 19, p. 585-667.
2. VAVERKOVÁ, H., SOŠKA, V., ROSOLOVÁ, H., et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované výborem České společnosti pro aterosklerózu. Vnitř Lék, 2007, 53, p. 181-197.
3. SOŠKA, V., VAVERKOVÁ, H., VRABLÍK, M., et al. Stanovisko výboru ČSAT k doporučením ESC/EAS pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií z roku 2011. DMEV, 2013, 16, s. 24-29.
4. FILIPOVSKÝ, J., WIDIMSKÝ, J., CERAL, J., et al. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze - verze 2012. Doporučení České společnosti pro hypertenzi, 2012, 2, s. 1-16.

O autorovi| MUDr. Michal Vrablík, Ph. D. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, 3. interní klinika e-mail: vrablikm@seznam.cz

1)
R

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?