U pacientů s cukrovkou mohou být poškozeny cévy kdekoli v těle. Poruchy postihují ve zvýšené míře oči, ledviny, dolní končetiny, krevní oběh, trávicí ústrojí, močopohlavní orgány. Není možné předvídat, jaká komplikace se u kterého diabetika projeví. Určitou roli tady hraje dědičný sklon.
Proč regulovat hladinu cukru?
Když je přítomno v krvi větší množství cukru, ten se nekontrolovatelně váže na všechny bílkoviny, se kterými přichází do styku. To platí zejména pro bílkoviny ve stěně cév. Tak se urychlí průběh arteriosklerózy, která postihuje střední a velké tepny. Poškození cévní stěny středních a velkých cév má za následek vznik vysokého krevního tlaku. Má-li nemocný diabetes, znamená to, že mívá stejnou pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních komplikací jako pacienti s již prokázanou ischemickou chorobou srdeční.
Proto je nezbytným opatřením začít podávat léky ke snižování krevního tlaku dříve než u ostatní populace, i když jsou hodnoty krevního tlaku ještě v mezích normy. Cílem tohoto léčebného opatření je předejít výskytu infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a podobně. V kapilárách dojde pod vlivem změny vlastností bílkovin ke zmnožení mimobuněčné hmoty v jejich stěně.
Tak se změní její fyzikálněchemické vlastnosti a zvýší se její propustnost. Voda a některé látky z krve pronikají do tkání. Výše popsaným způsobem je poškozena i funkce červených krvinek, bílých krvinek, krevních destiček. Pro vznik chorobných změn je významná reakce cukru s krevním barvivem (hemoglobinem), která způsobí poruchu pružnosti červené krvinky. Takové krvinky nemohou projít nejjemnějšími kapilárami a předat ve tkáních kyslík.
Stavy, které na tomto místě popíšeme, se vyskytují výhradně při onemocnění cukrovkou. Naproti tomu již zmíněná arterioskleróza i u nemocných bez cukrovky. V oku dochází k nejvýznamnějším změnám na sítnici. Stěny kapilár jsou propustnější. Voda, bílkoviny a tuky z krve vystupují do sítnice. Tyto změny jsou při vyšetření viditelné na očním pozadí. Vzniká otok.
Ten je velmi nebezpečný v oblasti nejostřejšího vidění, kde vede až ke ztrátě zraku. Červené krvinky nejsou tak pružné, aby prošly všemi drobnými kapilárami sítnice. Zde se v důsledku nedostatku kyslíku začnou kapiláry rozšiřovat. Vytvářejí se na nich výdutě a drobná krvácení. Tvoří se také nové kapiláry.
Místo výživy zkáza
Tělo se snaží sítnici očí lépe vyživovat. Nově vytvořené kapiláry nepřinášejí výživu, ale zkázu. Jsou křehké, dochází z nich ke krvácení do struktur sítnice a sklivce (část oka mezi čočkou a sítnicí). Aby byl zachován zrak, musí být sklivec čirý. Masivní nebo opakovaná krvácení mají za následek ztrátu zraku. Na poškozených místech sítnice se zmnoží vazivo a uzavře cévy.
Tahem vaziva může dojít k odchlípení sítnice od nervových struktur oka. Výsledkem je opět poškození až ztráta zraku.
V ledvinách se stěna jemných kapilár, které umožňují filtraci krve, stává tlustší. Opět se zvětší její propustnost pro látky rozpuštěné v krvi.
Spolupůsobí také zvýšený průtok krve a vyšší tlak v kapilárách. Další závažnou změnou je zmnožení okolních buněk a vaziva, které kapiláry utlačuje. Klubíčka kapilár, jež v ledvinách filtrují krev, nejsou funkční, zanikají. Tak výkonnost ledvin, při očišťování vnitřního prostředí těla, klesá. Nakonec ledviny selhávají úplně.
Riziko pozdních následků
Riziko následků je u nemocných různě velké. Záleží na přístupu k léčbě ze strany pacienta i jeho ošetřujícího lékaře, věku, dědičném sklonu, typu cukrovky, pohlaví. Těmto komplikacím lze předcházet jedině přísným dodržováním léčebného režimu, diety a režimových opatření a dostatečnou kontrolou hladiny krevního cukru podle pokynů lékaře. Ve tkáních nezávislých na inzulinu (nervy, oční čočka) dochází k přeměně krevního cukru na cukerný alkohol (sorbitol).
Tato neobvyklá cesta odbourání cukru je využívána ve stavu nouze, když se cukr v krvi, a tím pádem i v těchto tkáních, hromadí. Cukerný alkohol (sorbitol) není za normálních podmínek v těle přítomen.
K poškození vedení vzruchu jednotlivými nervy může dojít kdekoli v těle. Následky vidíme nejčastěji na dolních končetinách. Je snížena citlivost na dotek, vibrace i bolest. Nohy často brní nebo bolí. Zde se kombinují poruchy nervů obvykle i se špatným vením.