KODAŇ -
Studii vypracovala profesorka Jill Mannová z dětské nemocnice v britském městě Birmingham. Autorka sledovala 5016 dětí mladších 14 let a dospěla k závěru, že zásadním způsobem vzrostl počet dětí, u nichž lékaři diagnostikovali rakovinu v období od šedesátých let do roku 1999 a které nemoc přežily.
Mannová ukázala, že počet dětí, které žily pět let po stanovení diagnózy, se z 23 procent v šedesátých letech zvýšil na 70 procent v devadesátých letech.
„Toto je však směsice dobrých a š atných zpráv. Počet pacientů, kteří žili déle než pět let, se od 60. do 90. let zvýšil, většina jich ale trpěla vedlejšími účinky léčby… Účinky protirakovinných látek totiž mohou později v životě vést například k problémům se srdcem. Tyto vedlejší účinky lze u většiny pacientů léčit, nejsou natolik vážné, aby jim bránily vést normální život, studovat nebo založit rodinu,“ prohlásila Mannová.
Pouze 18 procent dětí podle ní nemělo po léčbě rakoviny žádné chronické problémy. „Chceme děti nejen uzdravit z rakoviny, ale také jim zajistit, aby později v životě měly co možná nejmenší komplikace.“
ČTK
ČTK