PRAHA -
Zjistit, kolik autistů je v jednotlivých krajích, kolik tříd by bylo zapotřebí a jaké další služby pro ně chybějí, je cílem programu ministerstva, který bude ukončen v roce 2006.
Dosud se mohou autisté vzdělávat ve zvláštních a speciálních školách, řekla Marta Teplá z odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy. Tuto možnost však nemají příliš dlouho, teprve od roku 1993. V každé třídě pracují s dětmi dva lidé, vychovatel a učitel, kteří vyučují děti podle individuálních programů.
Před šesti lety zahájilo ministerstvo program, díky němuž dnes v každém ze 14 krajů funguje pedagogické centrum, v němž rodičům s takto postiženým dítětem poradí vyškolený pracovník. Tito koordinátoři mapují situaci ve svém kraji a výsledky své práce postupně zveřejní do dvou let, upřesnila Teplá.
Dodala, že takto propracovaný systém bezplatných, odborných a dostupných služeb není ani v některých vyspělých zemích.
K rodičům, kteří projekt vzdělávání dětí s autismem iniciovali, patří zakladatelka občanského sdružení Autistik Miroslava Jelínková. Podle ní žije v Česku až 20.000 autistů. Velkým problémem je správná diagnostika tohoto postižení, dodala.
Autismus může mít totiž podobu od téměř neznatelných příznaků po velmi vážnou poruchu komunikace s okolím vedoucí k neschopnosti vytvářet normální mezilidské vztahy.
Tito jedinci byli dříve diagnostikováni většinou jako mentálně postižení a umístěni v psychiatrických ústavech, vysvětlila Teplá.
Speciálním případem je pak takzvaný vysoce funkční autismus. Lidé s tímto stupněm postižení podle ní mají velmi vysoké IQ a třeba i některé nadprůměrné schopnosti, ale velmi těžko se vzdělávají.
Proto sdružení Autistik jedná podle Jelínkové i s ministerstvem zdravotnictví a usiluje o vznik krajských diagnostických center, podobných pedagogickým centrům
ministerstva školství.
„Aby v každém kraji byl jeden psychiatr, který autismus dobře umí,“ uzavřela Jelínková.
ČTK