Co je obezita?
Ačkoliv se pojem obezita (česky otylost) obvykle skloňuje ve spojitosti s dospělými pacienty, stále častěji trápí také děti. Jedná se o metabolické onemocnění, které se definuje jako ukládání zvýšeného množství tukové tkáně v těle pacienta, což bývá spojeno také s vyšší tělesnou hmotností. Dochází k tomu ve chvíli, kdy člověk přijímá větší množství energie, než je později schopný vydat.
Obezita u dětí
Dětská obezita představuje závažný problém, s nímž se potýkají malí pacienti po celém světě. Podle lékařů se její výskyt za posledních 25 let téměř ztrojnásobil a nadváhou momentálně trpí zhruba každé čtvrté dítě, obezitou každé sedmé dítě a morbidní obezitou až čtyři děti ze sta. Zhruba u 90 % dětí se přitom jedná o obezitu primární, kterou má na svědomí nadměrný energetický příjem a nízký energetický výdej.
Anketní otázka: Máte dítě s nadváhou?
Obezita v ČR
Také v naší republice neustále přibývá dětí, které se potýkají s nezdravě zvýšenou hmotností. Podle údajů Světové zdravotnické organizace má více než 27 % českých dětí nadváhu a téměř 10 % malých pacientů je obézních. Problémy s vyšší hmotností zároveň častěji trápí chlapce než dívky, a to jak v případě nadváhy, tak i v případě obezity.
Jaké má dětská obezita příčiny?
Ačkoliv si mnozí lidé myslí, že obezita je spojená pouze s nezdravým přejídáním a konzumací tučných smažených jídel, ve skutečnosti se jedná spíše o kombinaci několika různých faktorů. Svůj vliv mohou mít vrozené predispozice a genetické příčiny, nevhodný životní styl, prostředí, ve kterém se neustále pohybujeme, i stresující životní situace nebo užívání některých léků.
Vnější faktory
Nadváha a obezita dětí je nejčastěji spojená s tím, že jejich energetický příjem výrazně převyšuje výdej energie. Co má na tento nepoměr největší vliv?
- Nadměrný příjem potravy (přejídání se)
- Špatné stravovací návyky
- Nesprávná skladba jídelníčku
- Nedostatek pohybu
- Nedostatek spánku
- Sedavý způsob využití volného času
Svůj vztah k jídlu si děti budují již od útlého věku a velký vliv na ně přitom mají hlavně jejich rodiče, školka či škola, ale také vrstevníci. Není výjimkou, že děti po vzoru matky či otce vůbec nesnídají, později jsou hladové a příjem energie se snaží dohnat až v průběhu dne. Většinu jídla poté konzumují odpoledne nebo večer, kdy se sejde celá rodina, čekají je vydatné porce jídla a lenošení u televize.
Pokud jde o složení jídelníčku, děti často jedí příliš sladká, slaná, smažená či tučná jídla, která je nejsou schopná na dlouho zasytit, což vede k přejídání. Řada z nich také dává přednost sladkým syceným nápojům, které příjem energie ještě zvyšují. Zásadní roli hraje také nedostatek pohybu a to, že děti stále více času tráví u televize, počítače, chytrého telefonu či tabletu.
Sladkosti, slané pochutiny a další jídla se navíc v současné době často stávají nástrojem, který rodiče využívají jako odměnu či jako „náplast“ na nějakou nepříjemnou situaci. Babičky a dědečkové si zase v některých případech prostřednictvím jídla snaží získat náklonnost svých vnoučat. Děti poté přestávají potraviny vnímat jako způsob utišení hladu, ale spojují si jejich konzumaci s příjemnými pocity nebo pomocí jídla řeší různé zátěžové situace.
Vliv prostředí
Co se týče vnějších faktorů, stále častěji se mluví o tom, že nás v současné době obklopuje tzv. obezitogenní prostředí. Na dětský jídelníček tak může mít vliv třeba potravinářský průmysl a s ním spojená reklama. V televizi i na internetu totiž lidé velmi často propagují sladkosti, sycené nápoje a další pochutiny, které jsou pro děti nevhodné. Vysoce kalorické jídlo je zároveň jednoduše dostupné například v podobě fast foodů.
Genetické předpoklady
Na vznik obezity mohou mít v některých případech vliv také vrozené predispozice. Jedná se například o různé hormonální příčiny a nadváhu může způsobit třeba snížená funkce štítné žlázy nebo nadměrná tvorba kortizolu při Cushingově syndromu. Obezita může být také součástí geneticky podmíněných onemocnění, jako je Prader-Williho syndrom či Laurenc-Moon-Biedlův syndrom.
Měření a stupně obezity
Co se týče posuzování hmotnosti, u dospělých se míra nadváhy či obezity určuje především podle indexu tělesné hmotnosti, který se označuje také jako BMI (Body Mass Index). U malých pacientů je ovšem nutné zohlednit také jejich věk, jelikož se stále vyvíjejí a jejich těla se s přibývajícími roky výrazně mění.
Ke zhodnocení dětské obezity proto lékaři využívají speciální percentilové grafy. U dětí do 5 let se obvykle jedná o zařazení do percentilového pásma grafu, který posuzuje hmotnost vzhledem k tělesné výšce.
U dětí starších než 5 let se poté pracuje s percentilovými grafy BMI dle Bláhy a Vígnerové, které by měly být také součástí Zdravotního očkovacího průkazu dítěte. Tyto grafy obsahují několik percentilových křivek označených čísly 3, 10, 25, 50, 75, 90 a 97, které vymezují jednotlivá pásma. Je také dobré vědět, že se tyto křivky pro dívky a chlapce mírně liší.
Z percentilového grafu lze určit jednotlivé stupně obezity:
- BMI pod 10. percentilem – podváha
- BMI mezi 25. a 75. percentilem – normální váha
- BMI mezi 90. a 97. percentilem – nadváha
- BMI nad 97. percentilem – obezita
Při posuzování hmotnosti u dětí znamená obezita 1. stupně nadváhu o 10-20 %, obezita 2. stupně nadváhu o 20-50 % a obezita 3. stupně nadváhu o více než 50 %. Lékaři dále rozlišují dva typy obezity, kam patří abdominální obezita, kdy se tuk ukládá především na trupu a v oblasti břicha, a gynoidní obezita, kdy se tuk ukládá spíše v oblasti beder, stehen a hýždí.
Další používané metody
Kromě percentilových grafů mohou lékaři k měření obezity u dětí využít také několik dalších metod. Jedná se například o:
- Měření podkožního tuku pomocí kaliperačních kleští
- Měření obvodu pasu dítěte (k posouzení abdominálního tuku)
- Měření obvodu boků
- DXA neboli duální rentgenová absorpciometrie
- BIA neboli bioelektrická impedance
Zdravotní komplikace spojené s dětskou obezitou
Dětskou obezitu často doprovázejí také nepříjemné zdravotní potíže. Zatímco některé z nich se u pacientů projeví hned, jiné se mohou vyskytnout až o mnoho let později. U dětí s nadváhou či obezitou totiž existuje až 80% pravděpodobnost, že budou obézní také jako dospělí a že jejich zdravotní obtíže budou postupem času nabírat na intenzitě.
Obézní děti se častěji zadýchávají, nejsou tak obratné jako jejich vrstevníci a během sportovních i běžných aktivit jim přestávají stačit. Jejich kosti a klouby jsou nadměrně zatěžovány, často mívají ploché nohy a může dojít také ke změnám na páteři, jako je kyfóza a skolióza.
Dále se mohou rozvinout tyto zdravotní komplikace:
- Rezistence na inzulín a cukrovka 2. typu
- Vysoký krevní tlak
- Zvýšený cholesterol
- Problémy s trávením
- Kožní problémy
- Předčasná puberta
- Metabolické změny
- Dušnost a rozvoj spánkové apnoe
- Vývoj předčasné aterosklerózy
- Kardiovaskulární onemocnění
Obezita s sebou samozřejmě přináší také psychologické problémy. Současná společnost totiž dává přednost štíhlým tělesným partiím a nadváhu lidé často vnímají podobně jako handicap. Děti se svým vrstevníkům kvůli kilům navíc posmívají a někdy je dokonce šikanují, což může vést k pocitům izolace, méněcennosti a úzkosti, ale také k rozvoji depresí nebo některé z poruch příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie.
Léčba obezity u dětí
Léčba dětské obezity je obtížná a dlouhodobá záležitost, která bohužel často bývá také neúspěšná. Čím dříve se však tento problém podaří u malých pacientů podchytit, tím větší šanci na úspěch terapie obvykle má. Zatímco u mladších dětí je léčba většinou snazší, u dětí v pubertálním či adolescentním věku bývá na intervenci mnohdy již příliš pozdě.
Co tedy dělat v případě, že má vaše dítě nadváhu, nebo je dokonce obézní? Nejprve je nutné vyhledat pediatra, který rodičům obvykle doporučí návštěvu nutričního terapeuta či specializovaného pracoviště, které se léčbou obezity u dětí zabývá. Tam se společně zaměří na příčiny obezity a rozhodnou o tom, jaká opatření jsou pro dítě do budoucna vhodná.
Změna životního stylu
Nejdůležitější součástí léčby dětské obezity jsou různá režimová opatření. U malých pacientů by mělo dojít k trvalé změně stravovacích návyků, kdy energetický příjem nebude výrazně převyšovat výdej. Nemělo by se však jednat o žádnou drastickou redukční dietu. Spíše je třeba upravit jídelníček dítěte tak, aby se mu v pravidelných intervalech dostávaly veškeré potřebné živiny a aby naopak zmizela vysokokalorická jídla, která ho zasytí pouze na krátkou chvíli.
Součástí léčby by měla být také pohybová opatření. Mějte při tom na paměti, že se nemusí hned jednat o návštěvu posilovny. Stačí s dětmi trávit čas a věnovat se společně různým fyzickým aktivitám, jako jsou procházky, jízda na kole nebo třeba plavání. Místo času stráveného u televize nebo u počítače mohou děti pomáhat rodičům na zahradě nebo při úklidu.
Prevence obezity
Vrozené dispozice sice ovlivnit neumíme, ale životní styl našich dětí ano. Jaká opatření jsou vhodná, pokud chcete vzniku obezity zabránit, nebo děti přivést ke zdravějšímu životnímu stylu?
- Věnujte se společně s dětmi fyzickým aktivitám.
- Omezte čas strávený u televize a u počítače.
- Zkuste navrhnout různé alternativy trávení volného času.
- Jezte společně a dbejte na pravidelnost stravování.
- Naučte děti, že snídaně je základ a nikdy by ji neměly vynechávat.
- Porce jídla by měly odpovídat věku a potřebám dítěte.
- Dbejte na to, aby děti omezily sladkosti, tučná a smažená jídla.
- Omezte pití sladkých sycených nápojů na minimum.
- Zařaďte do dětského jídelníčku více ovoce a zeleniny.
- Dohlédněte, aby měly děti dostatek spánku.
- Jděte svým dětem příkladem a vzdělávejte je ohledně zdravé výživy.
Specializované lázně a dětské léčebny
S léčbou obezity pomáhají také specializované lázně a dětské léčebny. Během pobytu, který rodičům malého pacienta vždy doporučí lékař, tamní doktoři poskytují léčebně rehabilitační a následnou péči. Učí děti správné životosprávě a dopřávají jim dostatek zdravého pohybu. O děti se zde stará tým specialistů, kam patří kromě dětského obezitologa/endokrinologa také výživový poradce, sportovní trenér, fyzioterapeut či psycholog. U dětí navíc bývá tato léčba obezity hrazená pojišťovnou, jako je tomu například v Olivově dětské léčebně.
Psychologická podpora
Pokud se dítě pustí do boje s obezitou, jednu z nejdůležitějších složek, které mají vliv na úspěšnost celé léčby, představuje podpora ze strany jeho rodiny a nejbližších. Ti by se měli snažit dítě vhodnou cestou motivovat a pokusit se změnu životního stylu aplikovat nejen pro dítě samotné, ale také pro všechny další členy rodiny. Vhodná je také spolupráce s dětským psychologem.
Farmakologická a chirurgická léčba
Farmakologická léčba obezity se u malých pacientů využívá zcela výjimečně, a to konkrétně u maligní obezity s orgánovými komplikacemi. Vždy je ovšem nutné se před nasazením jakýchkoliv léků poradit s obezitologem. Krajní možností je také chirurgický zákrok, který se ovšem u dětí nevyužívá.
Zdroje: www.szu.cz, www.olivovna.cz, www.sancedetem.cz
