Diabetes je možné léčit, nikoli vyléčit. Toto onemocnění navíc často souvisí se vznikem metabolického syndromu a srdečně-cévních onemocnění, která jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí.
Rozlišujeme dva typy diabetu – diabetes 1. typu a diabetes 2. typu. Diabetici 1. typu se vyznačují absolutním nedostatkem inzulinu, díky čemuž dochází ke zvyšování hladiny glukózy (cukru) v krvi. Inzulin je u těchto pacientů nutné dodávat injekčně.
Diabetici 2. typu mají buď sníženou tvorbu inzulinu, nebo se vyznačují stavem, kdy jsou jejich tkáně na inzulin necitlivé. V obou případech dochází ke zvýšení hladiny glukózy v krvi, v případě druhém i ke zvýšení inzulinu, pak hovoříme o takzvané inzulinové rezistenci.
Prevence a léčba
V prevenci diabetu 1. typu se intenzivně hovoří o pozitivním vlivu dlouhodobého kojení a oddálením zařazování kravského mléka do kojenecké výživy. U diabetu 2. typu můžeme účinnou prevencí zabránit jeho vzniku, případně projevy onemocnění výrazně oddálit. Základem prevence je přitom správná životospráva zahrnující úpravu stravovacích návyků, zvýšení pohybové aktivity a zvládání stresu. Diabetická dieta patří mezi základní léčebné prostředky terapie diabetu. Správná dieta pomáhá optimalizovat hladinu glykemie, ale také lépe zvládat komplikace diabetu a další přidružené zdravotní problémy s diabetem často spojené.
Správnou dietou a jejím dodržováním můžeme také řadě komplikací účinně předcházet nebo jejich projevy výrazně oddálit. I v dietní léčbě diabetu je však třeba rozlišovat diabetiky 1. a 2. typu. Základní rozdíly v dietě mezi jednotlivými typy diabetu můžeme shrnout do několika bodů:
rozvržení jídel v průběhu dne,
množství sacharidů ve stravě,
energetická hodnota stravy.
Dieta diabetika 1. typu
Cílem dietní léčby diabetika 1. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajistit dostatek energie a oddálit, případně ovlivňovat diabetické komplikace.
U diabetika 1. typu je kladen velký důraz na pravidelnost stravování, které se řídí podle podávání inzulinu. Obvykle se doporučuje 6 denních dávek jídla. Energetická hodnota stravy by měla být přiměřená, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost, přičemž diabetici 1. typu mají sklony spíše k podvýživě. Zcela zásadní je otázka příjmu sacharidů. Diabetici 1. typu mají určené množství sacharidů na den, u kterých je navíc důležité sledovat zdroj, a výhodné je sledovat i GI. Jedná se zejména o výrazné omezení cukru a potravin cukr obsahujících. Odměřenou dávku sacharidů by měly pokrývat nejlépe celozrnné pečivo, brambory, rýže natural, celozrnné těstoviny. Dále ovoce a zelenina (s preferencí zeleniny).
Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad zdravé životosprávy, tzn., že by v něm neměly, kromě výše uvedených potravin, chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libové drůbeže a ryb (ty mohou být i tučnější), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny). Nezanedbatelnou roli sehrává pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.
Dieta diabetika 2. typu
Více než 90 % diabetiků 2. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykemie. I u diabetiků 2. typu je třeba kontrolovat příjem sacharidů a zaměřit se na jejich výběr. Často však není nutné rozdělit stravu do 6 denních dávek, u obézních diabetiků je možné ponechat pouze 3 hlavní chody, obvykle se však doporučuje rozdělit stravu do 4–5 menších denních dávek.
Kromě příjmu sacharidů je třeba se u tohoto typu diabetu zaměřit na příjem tuků. Množství tuku je třeba snížit a věnovat se zejména jejich výběru. Ve stravě by měly převažovat tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny). Strava diabetika 2. typu opět musí vycházet ze stravy v rámci zdravé životosprávy. V prevenci diabetu 2. typu hraje určitou roli také genetická dispozice. Nicméně největší podíl zodpovědnosti je na každém, jak s touto dispozicí „naloží“. Úpravou životního stylu je možné i genetickou dispozici ovlivnit ve svůj prospěch. Dobrým pomocníkem a rádcem může být interaktivní pomocník pro zdravý životní styl na www.e-kalkulacka.cz.
Význam pohybové aktivity
Diabetickou dietu je vodné doplnit pravidelnou pohybovou aktivitou. Pravidelná pohybová aktivita má řadu pozitivních vlivů, které se v prevenci, ale i léčbě diabetu uplatňují:
pomáhá vyrovnat poměr mezi příjmem a výdejem energie, který je důležitý pro udržení optimální tělesné hmotnosti, případně se účastní při redukci hmotnosti, kdy by měl výdej energie (v podobě pohybu a práce) převyšovat příjem (strava),
snižuje inzulinovou rezistenci,
snižuje krevní tlak,
posiluje svaly včetně srdečního,
pomáhá udržovat tělo v kondici,
pomáhá regulovat hladinu cholesterolu v krvi, podílí se zejména na zvyšování „hodného“ HDL cholesterolu,
podílí se na tvorbě imunity – posiluje imunitní systém,
pomáhá odbourávat stres. Aby byl pohyb účinný, je třeba se mu věnovat pravidelně, nejlépe každý den alespoň 30 minut. Nemusí se však jednat o žádné velké sportovní výkony, i svižnější procházka, chůze po schodech místo jízdy výtahem či vystoupení z autobusu o zastávku dříve je skvělý způsob, jak míru pohybu zvýšit.
O autorovi: Věra Králová, DiS., nutriční terapeutka, foto: shutterstock.com