Diagnostika syndromu karpálního tunelu zahrnuje hlavně fyzikální testy. Důležité je také EMG vyšetření

5. 12. 2023 9:52

Pokud váš ošetřující lékař pojme podezření, že by vaše potíže s horními končetinami mohl mít na svědomí syndrom karpálního tunelu, čeká vás řada různých vyšetření. Svou roli zde hraje především pacientova anamnéza, kterou následují také provokační fyzikální testy a elektromyografické vyšetření. Zároveň je nutné pacientovy potíže odlišit od jiných nemocí s podobnými projevy.

Vyšetření karpálního tunelu

Co se dozvíte v článku

Vyšetření karpálního tunelu

Jakmile se pacient trpící brněním prstů, bolestí a ztrátou citlivosti v prstech rozhodne vyhledat lékaře, diagnostika se provádí pomocí důkladné anamnézy a fyzikálního vyšetření. Kromě toho je nutné doplnit tyto metody také o EMG vyšetření, které slouží k upřesnění a objektivizaci, a někdy se používají i zobrazovací metody, jako je sonografie, CT, magnetická rezonance nebo rentgen (pro odhalení patologických změn skeletu zápěstí). [1, 2, 3]

Objektivní nález

V rámci objektivního nálezu si lékaři všímají hlavně poruch citlivosti, které se posuzují na 2. prstu, přičemž výsledky pak porovnávají s 5. prstem. Dále je možné zaznamenat motorický defekt, což se prokáže třeba příznakem svíčky (když je ruka dlaní vzhůru a pacient se snaží tlačit palec do ní, lékař sleduje jeho odpor), přičemž vzniklá atrofie vytváří jamku laterálně na thenaru (vyvýšená část na palcové straně dlaně). [4, 5, 6]

Provokační testy

V klinické diagnostice syndromu karpálního tunelu se používá řada provokačních testů, které lékařům pomáhají odhalit, že se skutečně jedná o tento zdravotní problém. Patří sem:

Tinelův příznak – poklep kladívkem či prstem nad karpální tunel (objeví se bolest či parestézie, což bývá pozitivní asi u 60 % postižených),
obrácený Tinelův příznak – iritační příznaky se objeví v distálním předloktí a pokračují proximálním směrem,
Phalenův zápěstní test – flexe ruky v zápěstí po dobu 60 sekund (test pozitivní u 80 % pacientů),
obrácený Phalenův test – extenze ruky v zápěstí po dobu 60 sekund,
Durkanův test – komprese prsty nad karpálním tunelem 30 sekund,
Hand elevation test – zvednutí rukou po dobu 60 sekund.

Podle tíže klinického nálezu a příznaků, které se u pacienta rozvinuly, lze potom syndrom karpálního tunelu rozdělit do tří samostatných stupňů. Jedná se konkrétně o:

lehký stupeň – zahrnuje interminentní symptomy, iritace n. medianus není spojena se zánikovými příznaky, přičemž fyzikálně lze vybavit jen pozitivní provokační testy či hypersenzitivní odpověď na vibrační stimuly,
středně těžký stupeň – u pacienta jsou patrné pozitivní provokační testy, svaly jsou oslabené, vibrační percepce v distribuci n. medianus je snížená a může se objevit hypotrofie svaloviny thenaru,
těžký stupeň – typická je svalová atrofie, senzitivní symptomy v tomto případě bývají trvalé, zánikové příznaky jsou výrazné a objevuje se abnormální dvoubodové diskriminační čití. [7, 8, 9, 10, 11]

Elektromyografie

K verifikaci diagnózy, ale i ke stanovení tíže postižení a objektivnímu sledování nemoci slouží elektromyografie (EMG vyšetření). Tato metoda spočívá ve vyšetření motorického a senzitivního vedení n. medianus a může být doplněna také jehlovou elektromyografií. Lékaři pak mohou odhalit, zda jde o proces akutní, subakutní či chronický.

Postižený nerv vykazuje v kondukčních studiích demyelinizační známky poškození, přičemž lékaři si všímají hlavně snížené rychlosti senzitivního vedení a prodloužené distální motorické latence. Mezi časté nálezy se ovšem řadí také obraz disperze potenciálů. Senzitivní vlákna přitom bývají postižena dříve než motorická.

Časem dochází také k axonopatii, ke snížení amplitud sumačního akčního potenciálu senzitivního nervu (SNAP) a sumačního svalového akčního potenciálu (CMAP). Pokud jde o jehlovou EMG, lékaři zde nacházejí reinervační potenciály a abnormální spontánní aktivitu. Podle hodnot, které se v neurografii podařilo naměřit, se pak postižení kvantifikuje. [12, 13, 14]

Přečtěte si také:

Neuropatie vzniká v důsledku úrazu, cukrovky i alkoholismu. V krajních případech může končit amputací končetiny

Diferenciální diagnostika

Jelikož se příznaky podobné syndromu karpálního tunelu mohou objevit také u řady dalších onemocnění, je nutné na tyto zdravotní problémy při stanovování diagnózy myslet, aby nedošlo k záměně. Mezi tyto choroby patří například: