„Snad už Vltava stoupat nebude a my jsme na suchu,“ řekl včera dopoledne ČTK náměstek ředitele Vladimír Juřina. Při stoupající hladině hrozilo, že by se mohly provalit spodní vody do kanalizačních potrubí, kde by zpětné klapky tlak nemusely vydržet. Kotelna by se na ochranu nemocnice zaplavila do výše půl metru, kam vystoupala vltavská voda při povodních v roce 2002.
Přístroje z ARO v přízemí jsou vystěhovány do prvního patra, pacienti jsou v jiných pražských nemocnicích a personál má volno. Až krizový štáb povolí zprovoznění nemocnice, měly by podle Juřiny stačit zhruba dva dny na to, aby se pacienti i personál vrátili a nemocnice zase jela naplno.
„Nejprve zprovozníme kotelnu, to znamená našroubují se hořáky, nastaví se elektronika, aby byla teplá voda. Svoz pacientů závisí na počtu sanitek, ale myslím, že už příští týden by se nemocnice mohla rozběhnout v plném provozu,“ shrnul Juřina.
Evakuaci pacientů z Františku organizovala pražská záchranná služba, pomáhalo jí několik soukromých služeb, aby měla dost vozů pro akutní zásahy v hlavním městě. Podobně by měl být zajištěn i svoz pacientů zpět.
Mluvčí záchranky Jiřina Ernestová ČTK řekla, že povodně práci záchranky nenarušily, počty výjezdů jsou nadále na 300 za 24 hodin. „Konkrétně v souvislosti s povodněmi jsme ošetřili a předali do nemocnic čtyři podchlazené pacienty, jednoho pána z evakuačního autobusu s bolestmi břicha, jednu ženu s úrazem kotníku, protože venčila psa za povodňovými zábranami a uklouzla, a jeden hasič s frakturou zápěstí při likvidaci povodní v Modřanech,“ vypočetla mluvčí.
V běžném provozu měli pražští záchranáři 304 výjezdů. Devět pacientů ohrožených na životě předali na jednotky intenzivní péče nebo ARO. Z nich čtyři kvůli srdečním potížím a arytmii, další měli akutní infarkt, mrtvici, otravu léky, otok plic a vážné zranění po pádu z výšky. Lékaři byli přivoláni k prohlídce těl sedmi zemřelých, z nichž dva spáchali sebevraždu oběšením.