Dotazníkové šetření bylo realizováno na různých operačních sálech. Výsledky z dotazníkového šetření byly setříděny a vloženy do tabulek a grafů. Byly stanoveny tři hypotézy, kdy se jedna nepotvrdila, dvě byly potvrzeny. Skryté pozorování bylo prováděno na COS v pražské fakultní nemocnici. Jeho výsledky jsme setřídili a vložili do tabulky a grafu 5 (pro lepší názornost zeleně označené hodnoty znázorňují správné odpovědi, červené špatné). Zde byla stanovena jedna hypotéza, která se potvrdila. Ukázalo se, že informovanost pracovníků o BR není vysoká, ale jeho dodržování přikládají vysokou důležitost a v zásadě jeho složky dodržují. Výzkumné šetření
Metody výzkumu: Výše uvedená problematika nabízí řadu způsobů a forem zpracování. Jako výzkumnou metodu pro práci jsme zvolili dotazník pro pracovníky OS v praxi, který respondenti vyplňovali písemnou formou. Průzkum proběhl v únoru a březnu roku 2011.
Jako další výzkumnou metodu jsme zvolili skryté pozorování, kdy jsme chtěli srovnat výsledky dotazníkového šetření s praktickým dodržováním zásad BR.
Dotazníkovým šetřením jsme zkoumali informovanost pracovníků OS o jednotlivých složkách BR, míru důležitosti, jaká je jeho jednotlivým složkám přikládána, zda respondenti potvrzují dodržování jednotlivých složek BR na svém pracovišti.
Celkem bylo distribuováno 90 dotazníků pro pracovníky na OS v jedné z pražských fakultních nemocnic. Návratnost byla 78 dotazníků. Ve výzkumu bylo použito 78 dotazníků, což činí 86,6 % z celkového počtu 90 kusů, to znamená 78 respondentů = 100 %. Otázky byly zaměřeny na délku praxe, vzdělání, znalost pojmu BR a dodržování jeho složek, důležitost jednotlivých složek BR.
Skryté pozorování probíhalo od 11. do 25. března 2011 na COS ve Fakultní nemocnici v Praze, zde jsme chtěli ověřit validitu informací získaných v dotazníkovém šetření a skrytě pozorovat dodržování jednotlivých složek BR v praxi na OS.
Cíle výzkumu: * Zmapovat informovanost pracovníků OS o BR.
Zjistit, jakou důležitost přikládají pracovníci OS dodržování jednotlivých složek BR.
Prověřit pomocí strukturovaného dotazníku dodržování hygienických zásad.
Ověřit pomocí skrytého pozorování skutečné dodržování BR zaměstnanci OS.
Charakteristika souboru: Výzkumným souborem byl personál OS. U dotazníkového šetření jsme se ptali sester pro perioperační péči, sester s atestací pro anestezii a resuscitaci, sanitářek a sanitářů. Kromě sester pro perioperační péči, sester s atestací pro anestezii a resuscitaci, sanitářů a sanitářek jsme skrytě pozorovali lékaře, pracovníky úklidu a mediky.
Hypotézy: Na základě popsaných cílů jsme stanovili hypotézy, které jsme se pokusili výzkumem potvrdit nebo vyvrátit.
Hypotézy jsme rozdělili do 3 skupin: 1. Hypotézy týkající se teoretických znalostí personálu OS o BR H1A: Předpokládáme, že informovanost pracovníků o BR je převážně nedostatečná. H1A se potvrdila.
Diskuse k hypotéze H1A: V závěru uvedených výsledků a pozorování jednotlivých odpovědí konstatujeme, že ačkoli pracovníci operačních sálů deklarují setkání s pojmem BR, jsou schopni určit zdroj svých znalostí, vědí, že dodržování BR může předcházet vzniku a šíření nákaz na OS, přesto nejsou téměř ve 40 % schopni určit jednotlivé složky BR a definovat pojem BR jsou schopni pouze v necelých 50 % (graf 1). Proto konstatujeme, že hypotéza H1A se potvrdila – informovanost pracovníků o BR je převážně nedostatečná.
Tento výsledek si vysvětlujeme tím, že pojem BR není příliš známý, je relativně málo používaný. Termín je používán necelých 15 let (jedna z prvních zmínek přímo o pojmu BR je z roku 2000 v knize Duda, M. Práce sestry na operačním sále). Domníváme se, že samotný pojem BR byl „kamenem úrazu“. Při otázce na hygienický režim nebo na důležitost jednotlivých složek BR, které jsme vypsali, prokázali respondenti větší informovanost. Domníváme se, že z hlediska věku respondentů, kdy největší zastoupení má věková skupina od 31 do 50 let (graf 2), nebyl termín BR při jejich studiích používán. K tomu, že informovanost je nízká, přispívá také fakt, že je nedostatek edukačních materiálů. Z toho důvodu respondenti nemají možnost prohlubovat vědomosti v oblasti BR. Chybějí také pravidelná školení a semináře, kde by
Grafy bylo možné vědomosti a znalosti prohlubovat
Graf 1: Znalost definice BR a upevňovat. Domníváme se, že zařazení pravidelných auditů o BR by pracovníky OS motivovalo k rozšiřování jejich vědomostí. Bylo by vhodné zavedení pozice edukační sestry, která by měla za úkol edukovat pracovníky OS o BR, důležitosti jeho složek, a tímto předcházet vzniku nozokomiálních nákaz na OS. Vzhledem k tomu, že je pořádáno málo přednášek na téma BR a předcházení nozokomiálních nákaz, je třeba apelovat na vedoucí pracovníky, aby pořádali interní přednášky na tato témata. Tím bychom chtěli dosáhnout toho, aby se informovanost o pojmu BR mezi pracovníky OS zvýšila.
H1B: Předpokládáme, že nejméně čtvrtina pracovníků OS podceňuje důležitost jednotlivých složek BR. H1B se nepotvrdila.
Diskuse k hypotéze H1B: Předpokládali jsme, že čtvrtina pracovníků OS podceňuje důležitost jednotlivých složek BR. Z odpovědí na otázky týkající se důležitosti jednotlivých složek BR je zřejmé, že pracovníci OS přikládají jednotlivým složkám BR vysokou důležitost (graf 3).
Věkové zastoupení
Nejvyšší hodnotící známkou byla označena důležitost (51 a více) hygieny rukou, kdy ji všichni respondenti 11 hodnotili nejvyšší známkou 5 (graf 4). 41-50 let) Domníváme se, že to může být proto, že v rámci 23 prevence vzniku infekcí je hygiena rukou často 31-40 let) zmiňovaným tématem. Velmi často slýcháme, 40 jak mohou ruce zdravotníků markantně snížit 21-30 let) výskyt infekcí. Domníváme se, že respondenti 3 mají znalosti minimálně o tom, co je dobré do 20 let) a co špatné. Výsledkem dotazníkového šetření
1 jsme byli překvapeni, nicméně fakt, že pracovníci OS přikládají vysokou důležitost jednotlivým složkám BR, nás mile překvapil. Z hlediska 0 10 20 30 prevence vzniku a šíření infekcí je nejvýše Graf 3: Důležitost hygieny rukou hodnocené, kromě již zmíněné hygieny rukou, převlékání a přezouvání, používání čepic a ústenek, dekontaminace nástrojů a křížení čistých a špinavých zón. Tyto skutečnosti jsou notoricky známé a stále opakované. Nemyslíme si, že by někoho napadlo se na OS „promenádovat“ v civilním oděvu nebo v teniskách. Je pravda, že se podceňuje důležitost u nově zaváděných změn. Dříve nikomu nevadily gelové nehty, avšak podle směrnice IIOS-21/2009 již personál OS gel ani lak na nehtech nesmí nosit.
Tato směrnice zakazuje i nošení šperků a hodinek.
Relativně nově zavedené je i zavírání dveří, a hlavně prokládacích oken na sálech. Domníváme se, že deficit znalostí u nových pojmů je třeba doplnit, zvýšit edukovanost pracovníků i v rámci důležitosti, jakou přikládají respondenti jednotlivým složkám BR.
2. Hypotéza týkající se deklarovaného stavu dodržování BR na OS H2: Předpokládáme, že většina pracovníků OS popisuje dodržování jednotlivých složek BR jako dostatečné. Hypotéza 2 se potvrdila.
Diskuse k hypotéze H2: Pracovníci OS deklarují dodržování jednotlivých složek BR. Otázkou
Věkové zastoupení
ale zůstává, zda odpovídali skutečně pravdivě, e (51 a více) nebo odpovídali podle očekávání. Soubor otázek 11 vztahujících se k této hypotéze byl zodpovězen (41-50 let) tak, že pracovníci OS jednotlivé složky 23 BR podle svých tvrzení dodržují. Pro nás bylo (31-40 let) důležité srovnání deklarovaného a praktického 40 dodržování BR. K tomuto srovnání jsme použili další výzkumnou metodu, a to metodu (21-30 let) 3 skrytého pozorování.
(do 20 let) 3. Hypotéza týkající se praktického dodržování 1 BR na OS H3: Předpokládáme, že většina personálu operačních 0 10 20 sálů dodržuje BR. Hypotéza 3 se potvrdila.
Graf 3: Důležitost hygieny rukou Diskuse k hypotéze H3: V závěru uvedených výsledků ze skrytého pozorování konstatujeme, že hypotéza H3 se potvrdila, většina pracovníků
Důležitost hygieny rukou
OS dodržuje BR. Ačkoli v předchozích bodech všichni respondenti přikládali hygieně rukou nejvyšší důležitost a většina respondentů deklaruje dodržování mytí rukou před vstupem na operační trakt, my jsme se přesvědčili o tom, že polovina pracovníků si ruce před vstupem na operační trakt neumyla. Navíc jsme zde byli limitováni vstupem do mužského hygienického filtru a volili jsme pouze formu ústního dotazu – zda si ruce umyli. Nejsme si jisti, zda si pracovníci OS uvědomují, že hygiena rukou, které přikládali tak vysokou důležitost, začíná již vstupním filtrem, že zde se umyjí veškeré nečistoty, které si člověk přinese z autobusu, tramvaje či metra. Zákaz nošení šperků dodržely hlavně sestry pro perioperační péči, dále lékaři chirurgové, zde se v rámci jejich účasti při operačních výkonech nošení prstýnků a hodinek vylučuje. U sester se specializací pro anestezii a resuscitaci tento zákaz porušila zhruba polovina, domníváme se, že jim hodinky při jejich práci nepřekáží, naopak anesteziologičtí lékaři mohou hodinky ke své práci používat. Používání OOPP se dodržuje, domníváme se, že pracovníci OS se snaží kromě pacientů chránit také sebe. Chirurgové se naučili používat ochranné štíty a brýle, sestry pro perioperační péči používají nesterilní rukavice, a to nejen při manipulaci s biologickým odpadem, preparáty, ale i s použitými nástroji. Nelze vidět sestru se specializací pro anestezii a resuscitaci, která by aplikovala žilní katétr bez rukavic. U převlékání a přezouvání, které se také vesměs dodržuje, jsme spíše než v převlékání pozorovali občasné nepřezutí. Zde mohl hrát svou úlohu i nedostatek času, že se pozorovaní zapomněli přezout. Nošení čepic a ústenek dodrželi téměř všichni pozorovaní. Dobu chirurgického mytí rukou před operačním programem dodrželi také téměř všichni pozorovaní. Doba chirurgického mytí mezi jednotlivými operačními výkony byla zkracována hlavně u lékařů chirurgů. Polovina lékařů dobu pro chirurgické mytí rukou a jejich dezinfekci zkrátila. Domníváme se, že lékaři na sály chodí pozdě, protože jsou zahlceni prací v ambulancích a odděleních a tímto chtějí dohnat časovou ztrátu, což samozřejmě není v pořádku. U minimalizace počtu lidí na OS je nutné předeslat skutečnost, že pozorování se uskutečnilo ve fakultní nemocnici, kde probíhá i praktická výuka studentů s přítomností na sále. Je nutné konzultovat přítomnost studentů na OS, ne vždy je to vhodné a je nutné hlídat počet studentů na jednotlivých sálech. Nekřížení čistého a špinavého provozu bylo také dodržováno. Pouze ve 2 případech sanitáři nedodrželi křížení provozů tím, že nesli materiál v transportních obalech v čistých prostorách sálů. Úprava nehtů byla u sester pro perioperační péči dodržována, taktéž lékaři chirurgy. Sestry se specializací pro anestezii a resuscitaci a anesteziologické lékařky předepsanou úpravu nehtů téměř v polovině případů nedodržely. Domníváme se, že sestry pro perioperační péči a chirurgové předepsanou úpravu nehtů dodržují ze zcela praktických důvodů, dlouhé nehty by jim překážely v práci. Dlouhé nehty sestrám pro perioperační péči ubírají na zručnosti a rychlosti. Doba předepsaná pro dekontaminaci nástrojů je různá, každý prostředek určený k dekontaminaci má danou svou dobu expozice, podle dezinfekčního programu. Sestry pro perioperační péči dobu dekontaminace nástrojů zkrátily v 9 případech, ve 42 ji dodržely. Problém spatřujeme v tom, že mezi jednotlivými operačními výkony není dostatek času, aby doba dekontaminace byla dodržena. V době skrytého pozorování se zaváděl nový systém dekontaminace. Nástroje jsou dekontaminovány po celou dobu dalšího výkonu a tím je zajištěno dodržení doby dekontaminace, v čemž spatřujeme další krok k minimalizaci vzniku infekcí na OS. Sanitáři dekontaminaci nástrojů téměř neprovádějí, provádějí ji pouze po skončení operačního programu a ne po každém provedeném operačním výkonu, jak by bylo správné. Práci jim také výrazně ulehčuje používání jednorázových náplní odsávacích přístrojů, nicméně doba dekontaminace v kategorii sanitářů dodržována nebyla. V rámci tohoto zjištění byli sanitáři proškoleni o důležitosti dodržování doby dekontaminace a dekontaminace samotné. Sestry se specializací pro anestezii a resuscitaci dobu dekontaminace nástrojů zkrátily v 6 případech ze 17, ale toto zkrácení bylo nepatrné, asi o 2–3 minuty. U skrytého pozorování výskytu jídla a pití ve sterilních prostorách COS sestry pro perioperační péči a lékaři chirurgové tento zákaz neporušují a jídlo a pití si do sterilních prostor sálů neberou. Bylo by to asi zbytečné, v rámci jejich přítomnosti u operačních výkonů by ho nemohli konzumovat. U sester se specializací pro anestezii a resuscitaci pouze třetina sester dodržela zákaz nenošení jídla a pití do sterilních prostor COS a v jejich předsálí konzumovala jídlo a pití spolu s lékaři z anestezie. Ve skupině ostatních, v níž byli studenti, si v 6 případech vzali pití do sterilních prostor COS, domníváme se, že zákaz porušili z neznalosti, po upozornění pití odložili. Sestry pro perioperační péči dodržují a respektují zavírání dveří a prokládacích oken. Sestry se specializací pro anestezii a resuscitaci ve většině případů příkaz zavírání dveří a prokládacích oken nedodržují. Pravděpodobně aby měly přehled o situaci na ostatních sálech. Nicméně zásady bariérového režimu byly v době skrytého pozorování dodržovány. Bylo by třeba se zamyslet nad mytím rukou před vstupem na operační trakt, u lékařů chirurgů nad zkracováním doby chirurgické dezinfekce rukou mezi jednotlivými operačními výkony, zkracováním doby dekontaminace nástrojů, a to především u sanitářů, výskytu jídla a pití ve sterilních prostorách sálů a zavírání dveří a prokládacích oken ze strany anestezie.
Skryté pozorování probíhalo ve FN v Praze na COS v době od 11. do 25. 3. 2011. Pro lepší grafické vyjádření jsme zvolili graf (graf 5), kde jsou označeny činnosti, které jsou prováděny správně zelenou barvou a červeně jsou vyznačeny činnosti, které nejsou prováděny správně.
Srovnání jednotlivých položek výzkumu: Pro větší srozumitelnost byla použita tabulka, kde jsme srovnali jednotlivé položky výzkumu.
Závěr
Domníváme se, že téma prevence vzniku nozokomiálních nákaz je stále aktuální. Je nutné poukázat na to, že prevence nozokomiálních nákaz je ekonomicky mnohem méně náročná než jejich léčení, které prodlužuje délku hospitalizace, zvyšuje morbiditu i mortalitu, zatěžuje pacienty i širší management nemocnic.
Na OS lze dodržováním bariérového režimu snížit počet infekčních komplikací až na polovinu. Je ale nezbytně nutné všechny pracovníky OS důsledně a kvalitně informovat, proškolovat a kontrolovat ve využívání veškerých bariérových technik, kterými je možno přispět k eliminaci nozokomiálních nákaz na OS.
Cílem naší práce bylo zjistit informovanost pracovníků operačních sálů o bariérovém režimu, zjistit, jakou důležitost přikládají pracovníci operačních sálů dodržování jednotlivých bariérových technik, prověřit dodržování bariérového režimu a ověřit pomocí skrytého přímého pozorování skutečné chování zaměstnanců operačních sálů při dodržování bariérových technik. Z analýzy výsledků konstatujeme, že informovanost pracovníků OS o pojmu BR a jeho složkách je nízká, ale dodržování jeho jednotlivých složek přikládají vysokou důležitost, deklarují dodržování BR. Skrytým přímým pozorováním jsme zjistili, že ve většině je BR na OS jeho pracovníky dodržován, i když s drobnými nedostatky. Deficit vědomostí pracovníků OS o BR je značný. Po celkovém zhodnocení zkoumaných faktorů docházíme k závěru, že pro zkvalitnění ošetřovatelské péče, zejména v oblasti zlepšení informovanosti, by největším jednotlivým přínosem bylo zajištění dostatku edukačních materiálů, zavedení jednotného celorepublikového standardu k tématu BR. Mělo by být zařazeno více pravidelných školení a seminářů, které by prohlubovaly a upevňovaly vědomosti o tom, jak předcházet vzniku a šíření nozokomiálních nákaz. Pravidelné audity by pracovníky OS mohly motivovat k prohlubování jejich teoretických znalostí a k praktickému dodržování jednotlivých složek BR. V neposlední řadě by bylo vhodné zavedení funkce edukační sestry, která by se věnovala výhradně edukaci pracovníků na OS o předcházení vzniku a šíření nozokomiálních nákaz. Není k dispozici ani dostatek směrnic a standardů na téma bariérového režimu. Chybí jednotná celorepubliková směrnice zahrnující téma BR a jeho dodržování.
Literatura
DUDA, M. Práce sestry na operačním sále. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 389 s. ISBN 80-7169-642-0.
PODSTATOVÁ, R. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vyd. Praha Publishing: Galén, 2009. 158 s. ISBN 978-80-7262-597-0.
ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy 2. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2000. 304. s. ISBN 80-85912-25-2.
VALENTA, J. a kol. 2004. Chirurgie pro bakalářské studium ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 237 s. ISBN 80-246-0644-5.
Metodická opatření. 6. Hygienické zabezpečení rukou ve zdravotní péči. 2005. In Věstník MZ ČR, 9/2005, částka 9, s. 13. Metodický návod na mytí rukou MZ [online]. [Cit. 2011-05-29.]. Dostupný z: http://knihabezpeci.mzcr.cz/Pages/13-Metodicky-navod-na-myti-rukou-MZ.html.
**
Souhrn Článek je zaměřen na teoretické znalosti pracovníků operačních sálů o bariérovém režimu a jejich praktické dodržování na OS. Téma bariérového režimu, jehož dodržováním se předchází vzniku nozokomiálních nákaz, které jsou vážným ošetřovatelským problémem, je podle názoru autorek velmi důležité a často podceňované. Cílem výzkumu bylo zjistit informovanost, míru důležitosti, jaká je přikládána bariérovému režimu, a samotné dodržování zásad bariérového režimu mezi pracovníky operačních sálů. Klíčová slova: operační sál, nozokomiální nákazy, bariérový režim
Tabulka: Srovnání jednotlivých položek výzkumu
Graf
Graf 1: Znalost definice BR
Graf 2: Věkové zastoupení Věkové zastoupení
Graf 3: Důležitost hygieny rukou Důležitost hygieny
Graf 4: Mytí rukou před vstupem na OS Mytí rukou před vstupem
Graf 5: Skryté pozorování
Obrázek
O autorovi| Bc. Marcela Mykytynová, Mgr. Jana Wichsová, COS dospělí, FN Motol (bacova5@seznam.cz)