Jak se žije sestrám v ČR
Příspěvkem Jak se žije sestrám v ČR zahájila konferenci Mgr. Dana Jurásková, Ph. D., MBA. Prezentovala výsledky rozsáhlého průzkumu, který ČAS organizovala v roce 2013. Výzkum se zaměřil na zjišťování, o kolik pacientů/klientů se sestry ve službě starají, zda jsou po službě vyčerpané, kolik služeb měsíčně odpracují navíc nad rámec smlouvy atd. Z výzkumu vyplývá, že podle názoru respondentů nevhodné pracovní podmínky sester ohrožují péči o pacienty. Konkrétně sestry uváděly: „Čtyři noční služby za sebou považuji za příliš.“ „Osmnáct služeb měsíčně, přes sto klientů, nedodělanou práci před sebou valíme jako kouli.“ „Na noční službě si musím psát dvě přestávky, přestože jsem tam sama a nemá mě kdo zastoupit. Proplácí se mi 11 hodin.“ „Na pacienty není čas, uděláme jen to nejnutnější.“ „Ze sester se stávají v rámci zachování vlastního zdraví roboti bez empatie.“ Řešením by mohly být například kontroly dodržování právních předpisů zdravotnickými zařízeními, větší pravomoc hlavní sestry ČR ovlivňovat náměstky ošetřovatelské péče, rozšíření supervize, možnost anonymně upozornit na problémy a další. Nástrojem ke zlepšení by také moha být možnost podat na MZ ČR žádost o kontrolu poměrů na konkrétním pracovišti.
Jak předcházet syndromu vyhoření aneb péče o duševní pohodu sester
Na téma Jak předcházet syndromu vyhoření hovořil MUDr. Radkin Honzák, CSc. Svůj příspěvek zahájil slovy: „Vždycky se ráno nasnídej, protože nikdy nevíš, kdy budeš příště jíst.“ Ilustroval tak vytíženost sester. Důsledkem dlouhodobého pracovního stresu u pracovníků v pomáhajících profesích může být burnout
syndrom. Je definován jako syndrom zahrnující emoční vyčerpání, depersonalizaci a snížené osobní uspokojení. Syndrom vyhoření se může objevit ve chvíli, kdy jsou na člověka kladeny vysoké nároky, přičemž má nízké kompetence. Jedinec je vysoce angažovaný, ale má nízkou návratnost (odměnu) a nízkou úroveň sociální podpory. Velkým problémem je, že v syndromu vyhoření se člověk zacyklí a jen těžko hledá cestu ven. Důsledky se projevují v pracovním i soukromém životě. Nejdůležitější je prevence, která spočívá například v radosti ze života, smyslu pro humor nebo vnímání kladných stránek žití. Vyhořelým mohou pomoci Balintovské skupiny nebo psychoterapie vedoucí k reálnému hodnocení sebe i druhých a k osobnostnímu růstu.
Psychická podpora sester uvnitř týmu
Význam supervize a Psychické podpory sester uvnitř týmu ve svém příspěvku vyzdvihla PhDr. Martina Venglářová. Před stresem nás chrání vnitřní dispozice a sociální podpora. Vnitřními dispozicemi rozumíme smysluplnost, srozumitelnost situace a představu zvládnutelnosti problému. Sociální podporou jsou lidé, se kterými můžeme komunikovat, sportovat, chodit do kina a podobně, tedy rodina, přátelé a kolegové. Každý potřebuje, aby mu někdo naslouchal a měl zpětnou vazbu a uznání. Sestry v důsledku empatie prožívají negativní emoce zátěžového prostředí, což může přinášet konflikty a vést až k vyhoření. Profesionálními zdroji opory jsou supervize, intervize a koučování. Supervize napomáhá vyrovnat se s těžkými emocemi v souvislosti s prací. Supervize může být individuální, skupinová (skupina pracovníků), týmová (pracovníci jednoho týmu, pracoviště, různých profesí), intervize (s kolegy), autosupervize (jedinec sám) nebo manažerská supervize, kdy je na pozici supervizora nadřízený. Od supervize se odlišuje koučování, které je méně reflektující a více direktivní. Základní koučovací otázka, která vede k hledání možného řešení, zní: „Co s tím budete dělat?“
Tajemství ženské sexuality
Tajemství ženské sexuality poodhalil ve svém příspěvku prof. PhDr. Petr Weiss, Ph. D. Ve společnosti se objevuje názor, že v současné době děti dříve dospívají a také začínají dříve sexuálně žít. Výzkum sexuálního chování české populace realizovaný v letech 1993, 1998, 2003 a 2008 však tuto tendenci nepotvrzuje. Například věk první soulože u žen se ve sledovaných letech zvýšil (v roce 1993 v 18,02 letech, v roce 2008 v 18,14 letech). Zajímavé je také srovnání v počtu partnerů/partnerek mezi dotazovanými. Muži uvádějí 8,6 až 10,87 partnerek ve zkoumaných letech, ženy 5,11 až 5,55. Tento zjevný nepoměr je vysvětlován tím, že muži obecně počty nadhodnocují a ženy podhodnocují. Obě skupiny z toho důvodu, aby vypadaly lépe. Jen pro zajímavost, ženy ve výzkumech v USA uvádějí při osobním rozhovoru 2,6 sexuálních partnerů, v dotazníku 3,4 a na detektoru lži jich připouštějí 4,4. Věčným tématem je orgasmus a jeho předstírání. Častěji jej předstírají ženy než muži. A proč to dělají? Nejčastěji aby nevypadaly dysfunkční, aby potěšily a povzbudily partnera nebo aby to už měly za sebou…
Jak zvládat obtížné situace – význam nemocničního kaplana v péči o zaměstnance
Následoval příspěvek Mgr. Pavla Rumla na téma Jak zvládat obtížné situace aneb jak neztratit radost… z práce. Z pozice nemocničního kaplana se podíval na situaci sester, která je náročná nejen proto, že sestry mají velkou odpovědnost, platové ohodnocení není odpovídající, ale také se dotýkají těl nemocných lidí a setkávají se se smrtí. V dnešní době není obvyklé se setkávat s umíráním a smrtí v běžném životě, protože většina lidí umírá v institucích. Pro ilustraci použil citát N. Auttona z knihy Pastorační péče o umírající: „Dříve než budeme moci začít efektivně sloužit umírajícím, musíme přijmout smysl našeho vlastního umírání… Pokud my sami nejsme smířeni se smrtí, můžeme se nevědomě vyhýbat smysluplnému vztahu s umírajícím.“ Jak emočně zvládat utrpení pacientů? Jednou z možností, jak situaci zvládat, je rozhovor s kaplanem. Každý z nás někdy potřebuje pomoc a není to ostuda. Každý člověk pracující ve zdravotnictví si občas potřebuje postěžovat, uklidnit se, vypovídat se… A jak neztratit radost? Zpívejte, tančete, sportujte, modlete se a pečujte o sebe. Nebudete-li o sebe pečovat, vyhoříte. Krize přijde na každého. Ale je-li včas řešena, není problémem, stává se jen postrčením k realitě, možností stát se lepším člověkem i zdravotníkem.
Zdravá výživa a duševní pohoda
Konferenci zakončila příspěvkem na téma Zdravá výživa a duševní pohoda MUDr. Kateřina Cajthamlová. O tom, že výživa a duševní pohoda spolu souvisejí, není sporu. Kromě toho má vliv také pohybová aktivita, míra stresu a zátěže. Na stravovací návyky má vliv genetika (kompenzace), rodina (vzory), společenské klima a vzory, individualita a charakter a také životní styl jedince. Zajímavý je také vliv hormonů. Při úzkosti a strachu se vylučuje kortisol, který má vliv například na odbourání kostry a aktivní hmoty, zvýšení inzulinorezistence nebo depozici viscerálního tuku (zvětšení objemu pasu). Adrenalin a noradrenalin mají vliv nejen na krevní tlak a tepovou frekvenci, ale ovlivňují také chuť na tučné, slané a alkohol, zvýšení hladu a rychlosti konzumace potravy nebo zvýšení žízně. Pozitivní vliv na srdce, cévy i psychiku má pravidelná vyvážená strava, dostatek pohybu, psychohygiena, odpočinek a spánek. Chceme-li být v životě šťastni, je důležité se pro to rozhodnout. Pak skutečně můžeme šťastni být.
R