Duševní poruchy v 21. století

Nikdo nepochybuje o tom, že se v posledních desetiletích počet lidí trpících duševní poruchou zvyšuje. Výklady, proč tomu tak je, se různí. Fenomén bezpochyby souvisí s měnící se věkovou, sociální a profesionální strukturou obyvatelstva, se změnami jejich životního stylu, jako jsou např. denní režim, osvětlení, dieta, fyzická aktivita, posun mateřství i otcovství do vyšších věkových kategorií, a s mnoha dalšími faktory. Psychiatrie jako věda zabývající se prevencí, včasnou diagnostikou a léčbou duševní poruch se také mění. Systém péče se přesunuje blíž k pacientovi, tj. do komunity mimo lůžková zařízení. Je velká snaha udržet i pacienty s vážnou duševní poruchou v jejich přirozeném prostředí. Také v České republice se za pomoci strukturálních fondů Evropské unie má takováto reforma psychiatrické péče realizovat. Doufáme jen, že měnící se politické reprezentace tento správný trend podpoří. V současné době se dále rozvíjejí diagnostické systémy. V loňském roce byl publikován nový manuál Americké psychiatrické společnosti, který sice u nás není v běžné klinické praxi používán, avšak některé nové posuny týkající se např. ADHD u dospělých jsou reflektovány i v našich příspěvcích. Přitom ve Spojených státech paralelně běží proces organizovaný Národním institutem duševního zdraví, který chce do diagnostiky zavést především biologická etiopatogenetická kritéria. To by jistě přispělo k rozvíjení personalizované medicíny i v oblasti duševních poruch, kde výsledky genetických stu