Společným jmenovatelem tohoto fokusu je úloha moderních technologií, jejichž prudký rozvoj v posledních letech je výrazem nejen extrémně rychlého vývoje softwarových technologií, ale především snahy využít je pro zpřesnění jednotlivých postupů, přiblížení se reálným anatomickým poměrům a především zlepšení efektivity a bezpečnosti těchto komplikovaných výkonů.
Zobrazovací metody typu počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR) patří dnes mezi základní spektrum vyšetřovacích metod v kardiologii, a to jak v oblasti čistě anatomické, tak v hlubší analýze substrátu (např. late enhancement), které pak umožní stratifikaci pacientů ve smyslu dalšího léčebného postupu a dávají nám další informace např. pro katetrizační ablace komorových tachykardií.
Pro elektrofyziology, kteří pracují s třídimenzionálními zobrazovacími metodami, je dnes naprosto esenciální možnost fúze 3D zobrazení např. levé síně nebo levé komory s mapou daného oddílu, která je získána pomocí systémů Carto® nebo NavX.
Je potěšitelné, že v České republice pomalu narůstá počet pracovišť, která se intenzívně zabývají problematikou CT kororonarografií, jež mohou velmi dobře nahradit invazívní výkon u dobře definované skupiny pacientů. Nejen progrese v zobrazovacích metodách, ale vlastní rozvoj robotických technologií a dálkově navigovaných systémů v elektrofyziologii je jasným směrem rozvoje v této oblasti.
V současné době má tento rozvoj postihnout následující problematiku: 1. standardizovat postupy, 2. zkrátit čas výkonů, 3. zefektivnit dlouhodobé výsledky u nemocných s perzistující či permanentní formou fibrilace síní, 4. umožnit alternativní postupy (např. epikardiální ablace, ligaturu ouška levé síně, implantace epikardiálních stimulačních elektrod a další), 5. zlepšit dlouhodobé výsledky katetrizačních ablací komorových tachykardií u nemocných s komplexním substrátem (a zajistit tak, aby např. daný pacient nemusel mít implantovaný kardioverter-defibrilátor), 6. zvýšit počet výkonů a komplexních elektrofyziologických laboratoří v České republice tak, aby tyto kurativní postupy mohly být během deseti let nabídnuty všem nemocným, u nichž je daný výkon indikován.
Rozvoj moderních telekomunikačních a informačních technologií dává výrazný prostor oblasti telemedicíny. V současné době je od roku 2003 v České republice zavedeno dálkové sledování pacientů některými implantovanými kardiostimulátory a kardioverterydefibrilátory. Budoucnost je však nejen v pasivní monitoraci, ale zejména v možnosti oboustranné komunikace a v aktivní korekci systému.
Stejně je možno detekovat aktivity v oblasti akutní a intervenční kardiologie. Aplikace dočasných hemodynamických podpor nového typu dnes umožňuje provádění vysoce rizikových intervenčních výkonů na koronárních tepnách u nemocných, kteří mají mnohočetné postižení tepen a jsou kontraindikováni ke kardiochirurgickému výkonu, dále zlepšuje prognózu pacientů se závažným postižením hemodynamiky a opět se uplatňuje i v oblasti elektrofyziologie u mapování a katetrizačních ablací hemodynamicky závažných komorových tachykardií. Metoda řízeného chlazení u nemocných po oběhové zástavě výrazně zlepšuje prognózu této skupiny pacientů, a to zejména, je-li prováděna ve spolupráci se systémem záchranných služeb.
Podobně jako v elektrofyziologii jsme svědky intenzívního rozvoje robotických postupů i v kardiochirurgii s analogií jedné platformy, která je víceúčelová a slouží pak více oborům. Pevně věřím, že v krátké době si robotická kardiochirurgie nalezne své pevné postavení v řešení některých dobře definovaných diagnóz (např. defekt septa síní, plastika mitrální chlopně, primárně chirurgická ablace fibrilace síní aj.), kde je prokazatelně méně invazívnější, bezpečnější a efektivnější než dosud používané postupy.
Závěrem bych rád zdůraznil, že právě rozvoj technologických postupů, který je aplikován prakticky v celé oblasti kardiovaskulární medicíny, vede k ještě větší integraci jednotlivých oborů a jejich velmi úzké kooperaci. Dovedu si dobře představit, že v rámci kardiocenter budou radiologové pevnou součástí těchto týmů a že lékaři připravující se ke kardiologické atestaci v rámci akreditovaného pracoviště se musí nutně umět orientovat a interpretovat nejen standardní zobrazovací metody, jako např. echokardiografii, ale i CT a MR. To vše má vést k realizaci nově koncipované subspecializace kardiologie - komplexním zobrazovacím metodám.
O autorovi: Doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA