Edukace pacienta na dlouhodobé ventilační léčbě

14. 1. 2014 11:50
přidejte názor
Autor: Redakce

Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT) je léčba, při které se do vdechovaného vzduchu přidává kyslík s průtokem do 3 l/min, kdy koncentrace kyslíku ve vdechované směsi dosahuje přibližně 30 %.




Jako zdroj kyslíku se obvykle používá koncentrátor kyslíku, který je vybaven zvlhčovačem, rozvodnou hadicí umožňující pohyb pacienta s akčním rádiem do přibližně 8 metrů a tzv. kyslíkovými brýlemi, tj. nazálními katétry uzpůsobenými pro pohodlnou aplikaci kyslíkem obohaceného vzduchu. DDOT s malým průtokem kyslíku aplikovanou denně po dobu od 12 do 24 hodin je třeba odlišovat od krátkodobého podávání vyšších koncentrací kyslíku při akutním respiračním selhání. V případech, kdy chorobné změny při základním onemocnění jsou reverzibilní, DDOT urychluje proces restituce těchto chorobných změn. Výrazně šetří finanční prostředky vynakládané na nemocniční léčbu. Na Slovensku komplexní podmínky DDOT pro dospělé pacienty přesně stanovuje metodický pokyn hlavního odborníka pro tuberkulózu a respirační choroby, který je zahrnut také v rámci Národních směrnic pro DDOT.

Edukace pacienta

Následující text nabízí návrh plánu edukace pacienta s ventilační insuficiencí na domácí ventilační léčbě při základní diagnóze Charcotova-MarieovaToothova nemoc (CMT; demyelinizační myelo-axonální polyneuropatie).
Téma: Edukace pacienta s ventilační insuficiencí na domácí ventilační léčbě při základní dg. CMT.
Cílová skupina: 27letý pacient Organizační forma: individuální Téma edukačních jednotek:
Tracheostomie – definice, příčiny * Alternativní způsoby komunikace
Tracheostomie – způsob ošetřování
Alternativní způsoby edukace (pokračování) První edukační jednotka: Téma: Tracheostomie – definice, příčiny Místo edukace: Klinika anesteziologie a intenzivní medicíny, domácí prostředí Datum: Čas a délka edukační jednotky: 45 minut Hlavní cíl: Pacient bude prokazovat vědomosti o definici a příčinách tracheostomie Specifické cíle: Kognitivní – poznávací cíle: Pacient bude schopný po ukončení první edukační jednotky definovat tracheostomii a příčiny jejího zavedení.
Výsledná kritéria:
Pacient definuje tracheostomii.
Verbalizuje příčiny zavedení tracheostomie.
Definuje složky tracheostomické kanyly.
Afektivní – postojové cíle: Pacient bude prokazovat pozitivní změny v názorech a postojích.
Výsledná kritéria:
Pacient projevuje zájem o danou problematiku.
Projevuje zájem o získávání nových informací.
Mluví o svých pocitech v souvislosti s novou životní situací.
Edukační metody:
motivační fáze: rozhovor
expoziční fáze: vysvětlování
fixační fáze: rozhovor
diagnostická fáze: kladení otázek na dané téma Didaktické pomůcky:
tracheostomická kanyla
Edukační list – Tracheostomie (definice, složky kanyly) Plán první edukační jednotky: A. Motivační fáze:
Vést s pacientem rozhovor o významu spolupráce se sestrou.
Vést s pacientem rozhovor o důležitosti získávání informací o tracheostomii.
Vést s pacientem rozhovor o důležitosti vyjadřování svých pocitů.
B. Expoziční fáze:
Informovat pacienta o definici tracheostomie.
Vysvětlit příčiny tracheostomie.
Informovat pacienta o složkách tracheostomické kanyly.
C. Fixační fáze:
Zopakovat s pacientem poskytnuté informace.
Upevnit jeho vědomosti pomocí rozhovoru.
Poskytnout mu edukační materiál zaměřený na definici a příčiny tracheostomie.
D. Diagnostická fáze:
Získat od pacienta zpětnou vazbu pomocí rozhovoru.
Zhodnotit vědomosti pacienta kladením otázek na dané téma.
Vysvětlit mu, že se na nás může v případě nejasností kdykoli obrátit.
Druhá edukační jednotka: Téma: Alternativní způsoby komunikace Místo edukace: Klinika anesteziologie a intenzivní medicíny, domácí prostředí Datum: Čas a délka edukační jednotky: 45 minut Hlavní cíl: Pacient bude prokazovat vědomosti o alternativních způsobech komunikace Specifické cíle: Kognitivní – poznávací: Pacient bude schopný po ukončení edukační jednotky definovat alternativní způsoby komunikace.
Výsledná kritéria:
Pacient definuje komunikaci.
Pacient definuje alternativní způsoby komunikace.
Definuje možnosti komunikace.
Afektivní – postojové cíle: Pacient bude prokazovat pozitivní změny v názorech a postojích.
Výsledná kritéria:
Pacient projevuje zájem o danou problematiku.
Projevuje zájem o získání nových informací.
Hovoří o svých pocitech v souvislosti s novou životní situací.
Edukační metody:
motivační fáze: rozhovor
expoziční fáze: vysvětlování
fixační fáze: rozhovor
diagnostická fáze: kladení otázek na dané téma Didaktické pomůcky:
Edukační list – Alternativní způsoby komunikace
plakáty zaměřené na alternativní způsoby komunikace Plán druhé edukační jednotky: A. Motivační fáze:
Vést s pacientem rozhovor na téma význam spolupráce se sestrou.
Vést s pacientem rozhovor o významu získávání informací o možnostech komunikace.
Vést s pacientem rozhovor na téma vyjadřování svých pocitů.
B. Expoziční fáze:
Informovat pacienta o komunikaci.
Vysvětlit alternativní způsoby komunikace.
Informovat pacienta o možnostech komunikace s ohledem na diagnózu.
C. Fixační fáze:
Zopakovat s pacientem poskytnuté informace.
Upevnit vědomosti pomocí rozhovoru.
Poskytnout pacientovi edukační materiál zaměřený na alternativní způsoby komunikace. D. Diagnostická fáze:
Získat zpětnou vazbu pomocí rozhovoru.
Zhodnotit vědomosti pacienta kladením otázek na dané téma.
Vysvětlit pacientovi, že se na nás může v případě nejasností kdykoli obrátit.
Třetí edukační jednotka: Téma: Tracheostomie – ošetřování tracheostomie Místo edukace: Klinika anesteziologie a intenzivní medicíny, domácí prostředí Datum: Čas a délka edukační jednotky: 45 minut Hlavní cíl: Pacient bude prokazovat vědomosti o ošetřování tracheostomie Specifické cíle: Kognitivní – poznávací: Pacient bude schopný po ukončení edukační jednotky definovat zásady ošetřování tracheostomie.
Výsledná kritéria:
Pacient definuje tracheostomii.
Verbalizuje zásady ošetřování tracheostomie.
Definuje pomůcky potřebné k ošetření tracheostomie. Afektivní – postojové cíle: Pacient bude prokazovat pozitivní změny v názorech a postojích.
Výsledná kritéria:
Pacient projevuje zájem o danou problematiku.
Projevuje zájem o získání nových informací.
Hovoří o svých pocitech v souvislosti s novou životní situací.
Edukační metody:
motivační fáze: rozhovor
expoziční fáze: vysvětlování
fixační fáze: rozhovor
diagnostická fáze: kladení otázek na dané téma Didaktické pomůcky:
tracheostomická kanyla
Edukační list – Tracheostomie – ošetřování tracheostomické kanyly Plán třetí edukační jednotky: A. Motivační fáze:
Vést s pacientem rozhovor na téma význam spolupráce se sestrou.
Vést s pacientem rozhovor o důležitosti získávání informací o ošetřování tracheostomie.
Vést s pacientem rozhovor na téma vyjádření svých pocitů.
B. Expoziční fáze:
Informovat pacienta o tracheostomii.
Vysvětlit zásady ošetřování tracheostomie.
Informovat pacienta o přípravě pomůcek potřebných k ošetřování tracheostomie.
C. Fixační fáze:
Zopakovat s pacientem poskytnuté informace.
Upevnit vědomosti pomocí rozhovoru.
Poskytnout edukační materiál zaměřený na definici a příčiny tracheostomie.
D. Diagnostická fáze:
Získat zpětnou vazbu pomocí rozhovoru.
Zhodnotit vědomosti kladením otázek na dané téma.
Vysvětlit pacientovi, že se může na nás v případě nejasností kdykoli obrátit.

Závěr

Pokud pacient na kyslíkové léčbě z klinického hlediska dobře prospívá, vykazuje úpravu relevantních klinických, laboratorních, resp. funkčních ukazatelů, ze kterých lze usuzovat na dostatečnou restituci funkce dýchacího ústrojí, přichází v úvahu postupné odstavování (weaning) od DDOT. Plán odstavení z DDOT pro každého pacienta individuálně stanoví pneumolog, který má pacienta v dispenzární péči. Existují však i pacienti, u kterých je DDOT indikovaná trvale.

SOUHRN Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT) je léčebná metoda, díky které je možné předcházet komplikacím vyplývajícím z chronické hypoxemie, čímž lze prodloužit a zkvalitnit život pacientů s chronickou respirační insuficiencí. Klíčová slova: dlouhodobá domácí oxygenoterapie, edukace, podávání kyslíku LITERATURA DOBRÍKOVÁ-PORUBČANOVÁ, P. Nevyliečiteľne chorí v súčasnosti. Trnava: Vyd. Vojtech, 2005. 277 s. ISBN 80-7162-581-7. DZÚRIK, R.; TRNOVEC, T. Štandardné terapeutické postupy. 2. vyd. Martin: Osveta, 2001. 803 s. ISBN 80-8063-088-7. GEHROVÁ, M. Umělá plicní ventilace. [online]. c2006. [cit.2013-09-11]. Dostupné z: <http://public.fnol.cz/www/ urgent/seminare/20060511/UPV.pdf>. CHMELÍKVA, R. Ošetrovatelská péče o pacienta s tracheostomií. [online]. c2005. [cit.2013-09-11]. Dostupné z: <http://www.sestra.cz./scripts/detail.php?id=298075>. KRIŠTÚFEK, P. et al. Praktická respirológia a ftizeológia. 1. vyd. Martin: Osveta, 2000. 262 s. ISBN 80-8063-044-5.

O autorovi| Mgr. Alena Valancová1, doc. PhDr. Darja Jarošová, PhD.2 Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotnictva1, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF OU2 (aknelka1370@gmail.com)

1)
R

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?