Správná a kvalitní ošetřovatelská péče se významně podílí na úspěšné léčbě pacienta. Je chápána jako ucelená péče o nemocného, uspokojující potřeby fyzické i psychické, a její nedílnou součástí je rehabilitační ošetřování.
Přesto, že je rehabilitační ošetřování neodmyslitelnou částí péče o hybně postiženého pacienta, je věnována malá pozornost jeho správnému provádění, dodržování zásad a znalosti správných postupů. Rehabilitačním ošetřováním můžeme účelně bojovat proti rozvoji sekundárních změn, zkrátit dobu rekonvalescence, urychlit návrat nemocného k normálnímu životu a pomoci nemocnému stát se co nejméně závislým na pomoci jiných. Špatným přístupem, nevhodným zacházením, případně nedostatečnou znalostí dané problematiky můžeme naopak dobu rekonvalescence prodloužit, negativně ovlivnit další rozvoj příznaků a může dojít i k poškození nemocného (nejčastěji vznik bolestivých syndromů znemožňujících rehabilitaci v postiženém místě, podpora vzniku spasticity, dekubitů a otoků). Základními a důležitými prvky rehabilitačního ošetřování jsou polohování, vertikalizace, využití podpůrného aparátu pro stoj a chůzi a aktivity denních činností. Pro dosažení nejlepších výsledků je nutné, aby stanovené postupy dodržoval celý ošetřující tým (fyzioterapeut, lékař, sestra, sanitář a ostatní) a aby zaměstnanci dokázali účelně komunikovat a spolupracovat. V grantovém projektu Edukace ošetřujícího personálu v rehabilitačním ošetřování u hybně postižených pacientů v neurologii jsme dostaly příležitost tyto aspekty ovlivnit.
Grant IGF
V roce 2009 vyhlásila FN Brno poprvé soutěž o grant IGF pro nelékařské pracovníky. Jedním z navržených témat byla edukace zaměstnanců a právě toto téma nás oslovilo a stalo se příležitostí pro prohloubení spolupráce s ostatním ošetřujícím personálem. Vypracovaly jsme návrh a přihlásily se do soutěže. Náš návrh byl schválen k realizaci a řešení projektu bylo zahájeno 1. 1. 2010. Hlavním řešitelem byla fyzioterapeutka Dagmar Křížová, odbornými spolupracovníky byly fyzioterapeutky Lucie Burešová, DiS., a Andrea Tichá, DiS.
Cílem projektu byla edukace ošetřujícího personálu a vytvoření výukového materiálu pro nově příchozí zaměstnance za účelem zkvalitnění rehabilitačního ošetřování a zvýšení spokojenosti pacientů.
Dílčí cíle
Cíl 1: Zjistit odbornou úroveň znalostí a na základě zjištěných dat vypracovat edukační materiál.
Cíl 2: Provést edukaci a její vyhodnocení.
Cíl 3: Provést monitorování spokojenosti pacientů, vzniku dekubitů a bolestivých syndromů.
Cíl 4: Vyhodnotit a prezentovat získaná data.
Zjištění znalostí
Pro zjištění znalostí byl sestaven test obsahující 25 otázek týkajících se rehabilitačního ošetřování. Testování bylo anonymní a proběhlo před edukací a po edukaci. V testu se hodnotil počet bodů, kterého personál dosáhl – s nejvyšším možným počtem 25. Na základě zjištěných nedostatků byl vypracován edukační materiál, jenž obsahoval přednášku v PowerPointu, skripta s fotodokumentací a postery.
Edukace
Při zahájení edukace jsme zaznamenaly u některých pracovníků negativní odezvu a výjimečně i neochotu ke spolupráci. Edukace proběhla formou přednášky v rámci provozní schůze v délce trvání 1 hodiny. Pro zajištění 100% účasti byla provedena 3krát. S každým zaměstnancem byl prakticky zopakován základ rehabilitačního ošetřování a proběhlo seznámení s pomůckami pro polohování a vertikalizaci používanými na oddělení. Zaměstnanci měli možnost vyzkoušet si roli pacienta ve správných i špatných polohách a zhodnotit celou edukaci formou dotazníku.
Výsledky testu znalostí před edukací:
* Průměrného výsledku 10,5–15 bodů dosáhlo v testu 43 % zaměstnanců.
* Nad průměrem, tzn. v rozmezí 15,5–25 bodů, skončilo 11 % zaměstnanců.
* Pod průměrem, tzn. v rozmezí 0–10 bodů, zůstalo 46 % zaměstnanců.
Výsledky testu znalostí po edukaci:
* Průměrného výsledku 10,5–15 bodů dosáhlo v testu 14 % zaměstnanců.
* Nad průměrem, tzn. v rozmezí 15,5–25 bodů, skončilo 81 % zaměstnanců.
* Pod průměrem, tzn. v rozmezí 0–10 bodů, zůstalo pouze 5 % zaměstnanců.
Počet zaměstnanců, kteří se umístili bodovým hodnocením nad průměrem, se zvýšil o 70 %, což je velmi dobrý výsledek.
Monitorování
Monitorováni byli pacienti s hybným postižením na neurologickém podkladě s vypsaným požadavkem k rehabilitaci. Hlavními hodnoticími faktory byly vznik dekubitů, vznik bolestivých syndromů a spokojenost pacientů. Do studie byli zařazeni pacienti spolupracující i nespolupracující a také pacienti s rozdílnou mírou závislosti na ošetřujícím personálu. Počet pacientů ve studii před edukací a po edukaci je rozdílný, proto jsou hodnoty pro větší přesnost udávány v procentech.
Vznik bolestivých syndromů: U všech pacientů zařazených do studie byl monitorován vznik bolestivosti v oblasti ramenního a kyčelního kloubu. U plně závislých pacientů, nespolupracujících, se zjistí přítomnost bolestivého syndromu omezenou kloubní hybností a bolestivou reakcí při pohybu nebo polohování. Častým mechanismem vzniku je tah za postiženou horní končetinu nebo špatné polohování. Před edukací byl zaznamenán vznik bolestivého syndromu u 39 pacientů ze 151, tedy u 26 %. Po edukaci byl zaznamenán vznik bolestivého syndromu u 13 pacientů ze 164, tedy u 8 %. U bolestivého syndromu se počet snížil o 18 %.
Vznik dekubitů: Dekubit je další významnou komplikací u dlouhodobě ležících pacientů s hybnou poruchou a byl monitorován u všech pacientů ve studii. U dekubitů jsme monitorovaly již první stupeň – přetrvávající zarudnutí. Častým mechanismem vzniku je nedostatečné nebo nevhodně provedené polohování. Před edukací byl zaznamenán vznik dekubitu u 26 pacientů ze 151, tedy u 17 %. Po edukaci byl zaznamenán vznik dekubitu u 7 pacientů ze 164, tedy u 4 %. U dekubitu se počet snížil o 13 %.
Spokojenost pacientů: Spokojenost pacientů byla monitorována dotazníkem, který obsahoval 10 otázek týkajících se rehabilitačního ošetřování a byl vyhotoven pouze pro účely tohoto grantu. Vyplnění dotazníku probíhalo anonymně a předpokladem pro vyplnění byl plně orientovaný a spolupracující pacient.
Pro rozsáhlost dat uvádíme pouze výsledek otázky č. 10, vyjadřující celkovou spokojenost. Znění otázky: „Byl/a jste celkově spokojen/a s péčí a doporučil/a byste toto oddělení známým a rodině?“ Před edukací bylo spokojeno a odpovědělo ANO 52 % pacientů, po edukaci bylo spokojeno a odpovědělo ANO 74 % pacientů. Cílem bylo dosažení 70 % spokojených pacientů. Tento cíl byl překročen o 4 %.
Pozn.: Výsledná data grantu jsou zaokrouhlena na celá čísla.
Hypotézy
H1: Při zahájení projektu dojde k negativnímu postoji edukovaného personálu. Hypotéza se potvrdila.
H2: Dojde ke zlepšení vědomostí a dovedností personálu v rehabilitačním ošetřování. Hypotéza se potvrdila.
H3: Dojde ke zlepšení komunikace a spolupráce fyzioterapeuta a ostatního zdravotnického personálu. Hypotéza se potvrdila.
H4: Dojde k prokazatelnému zvýšení spokojenosti pacientů. Hypotéza se potvrdila.
H5: Budou získány informace, ze kterých vyplyne, že edukace je přínosná. Hypotéza se potvrdila.
Závěr
V podobě zvýšené spokojenosti pacientů a snížení vzniku dekubitů a bolestivých syndromů se odrazilo vynaložené úsilí věnované edukaci ošetřujícího personálu. Celkově lze zhodnotit grantový projekt jako úspěšný. Bylo dosaženo všech cílů a byly naplněny všechny hypotézy. Velmi pozitivně lze vyhodnotit fakt vzrůstajícího zájmu personálu porozumět problematice rehabilitačního ošetřování a individuálního využití u jednotlivých pacientů. Kladně hodnotíme také zlepšení vzájemné komunikace a spolupráce personálu, která je nezbytně nutná pro kvalitní péči. Výsledky grantu budou využity na naší klinice, ale mohou být vzorem pro zlepšení spolupráce a péče na pracovištích potýkajících se s touto problematikou.
O autorovi: Dagmar Křížová, Andrea Tichá, DiS., Lucie Burešová, DiS. Rehabilitační oddělení, FN Brno (dkrizova@fnbrno.cz)