Naopak Česká republika má spolu se zeměmi východní Evropy nejnižší míru přežití onkologicky nemocných osob. Nejhorší statistiky přitom vykazuje Polsko. (Tabulka statistik v jednotlivých zemích na konci čřlánku).
V průměru zůstává v Evropě naživu pět let poté, co u nich byla diagnostikována rakovina, 40 procent mužů a 47 procent žen. Ve Francii je to 44.5 procent žen a 57.9 procent mužů, v České republice 32.3 procent žen a 46 procent mužů.
Výsledky rozsáhlé studie Eurocare-3 byly včera zveřejněné v Kodani na Evropské konferenci o rakovině.
Výzkumníci analyzovali záznamy 1, 8 milionu dospělých onkologických pacientů a 24 tisíc dětí, kteří onemocněli rakovinou v letech 1990-1994. Osoby byly sledovány do roku 1999. Lékaři monitorovali 42 druhů onkologických onemocnění v celkem 22 zemích.
Ačkoliv statistiky jednotlivých zemí byly seřazeny do srovnávacích přehledů, autoři studie upozorňují, že cílem není sestavovat ligové tabulky. Smyslem je poukázat na to, kde se mohly statistiky o míře přežití onkologických pacientů zlepšit a také zjistit, jakým způsobem některé země dosahují lepších výsledků.
Příčinami velkých rozdílů je podle autorů studie EUROCARE - 3 především stupeň rozvoje onemocnění v době jeho zjištění, tedy skutečnost, že na východě Evropy je choroba diagnostikována často příliš pozdě; dále je to dostupnost léčby a rozsah výdajů na zdravotní péči v jednotlivých zemích.
V Německu, které je v úspěšnosti léčby na prvních příčkách, se na zdravotnictví vydává 10,6 hrubého domácího produktu. Naopak v Polsku to je jen šest procent. Polsko, které je na posledním místě, vydává na zdravotní péči ročně v průměru jen 420 dolarů na jednoho obyvatele, zatímco ve Švýcarsku 2555 dolarů.
Velké rozdíly byly zjištěny i v úspěšnosti léčby jednotlivých druhů rakoviny. Zatímco zhoubný nádor na rtech se podaří vyléčit v 94 procentech případů, při rakovině slinivky břišní zůstávají po pěti letech naživu jen čtyři procenta nemocných.
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 25.9. 2003