Světová banka již dříve odhadla, že škody roční pandemie chřipky by světové ekonomice způsobily ztráty ve výši 800 miliard dolarů (téměř 19 bilionů korun).
Nejvíce by zřejmě postihla nejchudší země. Všichni odborníci, kteří se dnešního semináře zúčastnili, však zároveň poukázali na to, že ptačí chřipka je v současnosti především veterinární problém. Mezi lidmi se virus nešíří. Někteří vědci se domnívají, že kdyby měl potenciál k tomu zmutovat a šířit se mezi lidmi, již by tak dávno učinil. Jedním dechem však dodávají, že pandemie jistě bude, otázkou je jen kdy.
„Pandemické hodiny tikají, pouze nevíme, kolik času nám zbývá,“ konstatoval Prymula. V průměru přichází pandemie chřipky každých 30 let, poslední byla zaznamenána v roce 1968 v Hongkongu. Největší chřipkovým zabijákem byla ve 20. století takzvaná Španělská chřipka, která si na celém světě kolem roku 1918 vyžádala smrt více než 20 milionů lidí. Podle vědeckých výzkumů i ona měla svůj původ v ptačí říši. Ptačí chřipkou (virem H5N1) zatím onemocnělo přes 170 lidí, přes 90 jí podlehlo.
Zdeněk Pospíšil z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně ale považuje za předčasné dělat nyní závěry o rozsahu pandemie a počtu mrtvých. Virus se nejdříve musí změnit. Musel by se v jedné buňce setkat s jiným typem chřipkového viru, který má schopnost šířit se z člověka na člověka. Podle odborníků takový přenos může nastat v lidském organismu či v tělech prasat.
V případě pandemie ptačí chřipky by stát zajistil pandemickou vakcínu. Dostalo by ji zdarma 60 procent Čechů. Podle Prymuly bude tato vakcína dvoudávková. Upozornil na to, že současné technologie využívající drůbežích vajec nemusí zabezpečit vakcíny před první vlnou chřipky.
Vyrobit očkovací látku by firmám podle něj trvalo čtyři až pět měsíců. Budoucnost vidí v metodě, která využívá buněčných kultur. Takové vakcíny by mohly být hotovy do deset až 12 týdnů. Tímto způsobem je v současnosti vyvíjí podle Prymuly dvě firmy.
ČTK