Fenomén pracovního stresu a možnosti jeho prevence

Stres je charakteristická fyziologická odpověď organismu na jeho poškození anebo ohrožení, přičemž se tato odpověď projevuje prostřednictvím adaptačního syndromu. Pracovní stres můžeme podle Matouška (2003) charakterizovat také jako určitou odezvu organismu, jejíž vznik je daný přizpůsobením okolností, podmínek a faktorů pracovní činnosti v rámci pracovního systému. Podle Křivohlavého (2003) je stres emocionální zážitek, který provází určitý soubor behaviorálních, kognitivních, biochemických a fyziologických změn, které jsou zaměřené na změnu situace, která člověka ohrožuje, anebo na přizpůsobení se tomu, co není možné změnit. Mlýnková (2010, s. 36) definuje stres jako „vnitřní stav člověka, který je něčím ohrožený anebo ohrožení očekává. Je to soubor reakcí organismu na změny narušující normální funkce organismu“. Pracovní stres V pracovním procesu se manažeři často dostávají do různých nestandardních situací, které kladou nepřiměřené požadavky na jejich výkon, chování i konání. Působení dlouhodobého zatížení má za následek zhoršující se pracovní výkonnost a může mít vliv i na bezpečnost na pracovišti a přispívat ke zdravotním problémům. Přirozenou součástí pracovního života je podle Urbana (2008) i stres pramenící ze zvýšených pracovních požadavků. Tvrdí, že mírná dávka stresu je dokonce potřebná a žádoucí. Bez určitého napětí obvykle nevznikne nic skutečně podstatného. Napětí je totiž výzvou, k