Primárním impulzem byla v roce 2009 neutěšená situace související s nedostatkem všeobecných sester. Postižena byla především větší města jako Praha a Brno, ale dá se říci, že v té době byly problémy celorepublikové. A tehdy vznikl nápad podílet se na výchově a výuce budoucích sester a zároveň je takto získat po dokončení studia do naší nemocnice. Před podáním žádosti o dotaci z ESF bylo nutné samozřejmě potřebu takovéto aktivity ze strany SZŠ ověřit při osobních návštěvách. Všechny oslovené školy nejenže návrh FNUSA uvítaly, ale díky jejich spolupráci se formovaly i jednotlivé návrhy na konkrétní klíčové aktivity. Partnery v žádosti o dotaci z programu OPVK s rozpočtem 32 milionů korun se staly:
SZŠ Jaselská, Brno
SZŠ Evangelické akademie, Brno
Církevní SZŠ Grohova, Brno
SZŠ a VOŠ Žďár nad Sázavou
SZŠ Kroměříž
Hlavní cílovou skupinou projektu se tak stali žáci středních zdravotnických škol, budoucí zdravotničtí asistenti. Po konzultacích s odbornými pedagogy a odborníky FNUSA byla nalezena shoda v tom, že je vhodné posílit některé praktické dovednosti tak, aby odpovídaly požadavkům zvyšujících se nároků na poskytování ošetřovatelské péče. Projekt vycházel i z přesvědčení, že problém adaptability absolventa lze odstranit již v rámci odborného vzdělávání na středních zdravotnických školách.
Na začátku bylo definováno 6 klíčových aktivit, jejichž obsah ale během tří let narůstal, a přibyly i aktivity nové.
Klíčová aktivita 1 – Příprava výukových materiálů
V rámci této aktivity byly podle potřeb SZŠ pořízeny výukové modely a nástěnné obrazy, které byly využívány i při odborných prezentacích vedených lektory z FNUSA. Dále byly natočeny výukové filmy popisující problematiku zobrazovacích metod a také vybraných ošetřovatelských úkonů.
Díky kolegyním ze SZŠ Jaselská vznikla také učebnice Ošetřovatelství zaměřená na ošetřovatelskou péči v interních oborech.
Klíčová aktivita 2 – Inovace výuky na středních zdravotnických školách
Zapojení expertů z praxe přímo do výuky posílilo propojení teoretické a praktické výuky. Kromě lékařů a sester byli zapojeni i další nelékařští zdravotničtí pracovníci, jako nutriční terapeuti, fyzioterapeuti, radiologičtí asistenti, zdravotní laboranti, zdravotně sociální pracovníci. Jen za první rok realizace projektu odborníci z řad lékařských i nelékařských pracovníků odpřednášeli studentům na jednotlivých SZŠ celkem 136 výukových hodin.
V průběhu realizace projektu byla tato klíčová aktivita doplněna o tzv. simulační výuku
komunikačních dovedností. Tato výuka je považována za jednu z nejefektivnějších metod ověření a upevnění získaných teoretických znalostí i praktických dovedností. Je založena na principu „učení se z chyb“, které chápe jako motivující pro další vzdělávání. Prostřednictvím simulační výuky se studenti učili efektivně zvládat reálné situace. Pacienty při simulacích zastupují profesionální herci, situaci tak lze opakovat nesčetněkrát podle potřeby lektorů či studentů.
Klíčová aktivita 3 – Odborné praxe a exkurze pro žáky SZŠ Studenti se díky této aktivitě kromě každodenních
praxích na běžných odděleních nemocnice mohli podívat na pracoviště, kam by se v rámci standardní praktické výuky nedostali, jako je např. anesteziologicko-resuscitační jednotka, robotický sál, patologický ústav, laboratoře, refrakční centrum, endoskopické pracoviště, krevní banka.
Vzhledem k narůstajícímu počtu ošetřovaných cizinců byla pro potřeby studentů vytvořena i Příručka odborné zdravotnické angličtiny a němčiny.
Klíčová aktivita 4 – Výcvikové zdravotnické soustředění
Jednalo se o intenzivní výcvikový kurz (5–6denní) s odborným programem. Součástí programu bylo nasimulovat pro studenty krizové situace v neznámém prostředí. Studenti si mohli ověřit svou schopnost tyto neočekávané situace zvládat. Obsahová náplň výcviku byla složena z teoretické i praktické části. Vše probíhalo pod odborným dohledem expertů z FNUSA a spolupracujících lektorů ze ZZS JmK, kteří byli žákům k dispozici po celou dobu výcvikového soustředění, vedli jednotlivé aktivity, hodnotili reakce žáků, odpovídali na dotazy, vytvářeli krizové situace.
Klíčová aktivita 5 – Další podpůrné vzdělávací aktivity pro žáky (studentské odborné projekty a studentsko-expertní konference)
Témata studentských prací byla koncipována tak, aby se zapojení studenti mohli v daném tématu sami iniciativně vzdělávat, sbírat informace a ty následně vyhodnocovat. K dispozici jim byli experti (lékaři i sestry) z FNUSA, a to jak pro průběžné konzultace, tak pro odbornou revizi jejich studentské práce. Studenti tak měli ojedinělou možnost spolupracovat, získávat aktuální informace a konzultovat své závěry se specialisty daného oboru. Nejlepší práce byly posléze prezentovány na studentsko-expertních konferencích.
Poslední klíčová aktivita byla směrována na odborné pedagogy.
Klíčová aktivita 6 – Doplňkové aktivity pro pedagogy s přímou vazbou na výuku
Jednalo se o evaluační workshopy, kde mohli pedagogové zprostředkovat představitelům FNUSA a zúčastněným expertům aktuální zpětnou vazbu na průběžné výsledky a výstupy projektu a poukázat na vzdělávací potřeby či zájmy žáků. Vzhledem k množství a variabilitě vzdělávacích aktivit, velkému množství zapojených studentů, pedagogů i odborníků FNUSA i délce trvání projektu byla tato zpětná vazba vztahující se ke všem realizovaným aktivitám nezbytná. Dále do této aktivity patřila doplňková školení pedagogů Odborný kurz pro pedagogy obsahoval 5 modulů a učitelé si vybírali moduly podle aktuálních potřeb, se kterými byli nejčastěji konfrontováni v rámci své probíhající výuky.
Po celou dobu realizace projektu byl pro studenty otevřen Kurz zdravotnické angličtiny, protože projekt si kladl za cíl připravit studenty na výkon jejich budoucího povolání i po jazykové stránce.
Pokud bych měla zhodnotit celý projekt, musím konstatovat, že cíle projektu byly jednoznačně splněny a přínos celého projektu je zcela nepochybný, neboť již v rámci vzdělávání na středních zdravotnických školách se díky jednotlivým aktivitám projektu zvýšila úroveň teoretických znalostí i praktických dovedností studentů. Navíc absolventi, kteří byli do projektu zapojeni, budou mít v budoucnu konkurenční výhodu v podobě nejnovějších znalostí ve svém oboru, odborného jazykového vzdělání a praktických zkušeností.
Zpětná reakce ze všech škol, ať už pedagogů, či přímo studentů (hlavní cílová skupina), byla pozitivní a z jejich osobního vyjádření či e-mailů jsme zaznamenali kromě díků i smutek a lítost nad končící dobrou akcí. Jako další přínos projektu, sice jako vedlejší produkt, ale neméně důležitý, vidím navázání úzkých vztahů a spolupráce se školami.
O autorovi| Mgr. Jana Zvěřinová náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně