Nejpodstatnější humanitární aktivitou je provozování hospiců
Dobrý den, ve vašem časopise v čísle 1/2014 jste na straně 21 uveřejnili článek Pomoc ve znamení zeleného kříže, věnovaný řádu sv. Lazara. Především vám chci poděkovat, že tomuto společenství věnujete pozornost. Zároveň si ale dovoluji upozornit na nepřesnosti, které se v závěrečné části článku vyskytují. Článek se zmiňuje o tzv. maltské obedienci řádu. Rád bych upřesnil, že tato obedience zanikla sjednocením s naprostou většinou bývalé pařížské obedience podpisem sjednocovacího protokolu v Houstonu v roce 2006 a následnou volbou nového 49. velmistra v Manchesteru v roce 2008. Je jím don Carlos Gereda de Borbon, markýz z Almazánu, příbuzný španělské panovnické rodiny. Řád působí ve 47 státech světa a má přes 6 tisíc členů. U nás je zastoupen Českým velkobailivikem, který má kolem 90 členů. V jeho čele stojí velkopřevor PhDr. Ludvík hrabě Belcredi. Podrobnosti najdete na českých a světových řádových webových stránkách www.st-lazarus.cz a www.st-lazarus.net. Poslední odstavec článku zmiňuje řádové humanitární aktivity. Opomíjí však tu nejpodstatnější – provozování hospiců pro nevyléčitelně nemocné pacienty, především v terminálním stadiu onkologických chorob. Pod záštitou řádu vznikly v našem státě již v 90. letech 20. století 2 hospice, a to v Praze a v Plzni. Jsou to samostatné právnické osoby, ale Český velkobailivik má zastoupení v jejich vedení. Hospic Štrasburk v Praze-Bohnicích má ve správní radě čtyři členy Českého velkobailiviku a předsedou správní rady je řádový rytíř komtur, doc. MUDr. Zdeněk Susa, CSc. Předsedou představenstva Hospice sv. Lazara v Plzni je člen řádu pan Jaroslav Terč. Bude-li zájem, rádi vám doplníme informace.
S pozdravem Vladimír Němec člen Velké rady Českého velkobailiviku ŘSJL a člen správní rady o. s. Hospic Štrasburk
Kostelní bratrstvo
Dobrý den, děkujeme za zveřejnění článku o řádu sv. Lazara Jeruzalémského, jehož České velkopřevorství bylo v roce 1937 zřízeno v rámci katolické církve jako „kostelní bratrstvo“ podle tehdy platného Kodexu církevního práva. Řád je v první řadě křesťanskou institucí, jež kromě duchovních charismat naplňuje opodstatnění své existence v praktické rovině právě charitativní prací. Dovolte, abych v několika bodech doplnil autorku článku. Mezinárodně je řád registrován v Lucembursku, pracuje pod patronací francouzské královské rodiny, v České republice navázal na svou předválečnou tradici a užívá status soukromého sdružení křesťanů, garantovaný svým zřizovatelem – Českou biskupskou konferencí. Řád také vybudoval v roce 1996 řádový Hospic Štrasburk, který nyní existuje jako zcela samostatná instituce. V roce 2001 se z Českého velkopřevorství bohužel odloučila skupina členů, kteří se přihlásili k tzv. maltské obedienci řádu, vytvořili občanské sdružení a nyní reformovaně vystupují pod hlavičkou ekumenického Českého velkobailiviku. Rozdělení je dodnes bolestivé téma, avšak pozdější pravomocné rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 pod č. j. 21 C 271/2005-151 a Nejvyššího soudu pod č. j. 28 Cdo 956/2010-182 potvrdily historickou kontinuitu právě Českého velkopřevorství. České velkopřevorství je otevřené křesťanské společenství, které rádo přijímá všechny dobrovolné spolupracovníky. Obě skupiny tedy nadále existují s odlišnými hodnotami a podobnou činností, kterou je právě pomoc těm, kteří si sami pomoci nedovedou.
Ještě jednou děkuji za prostor, který našemu řádu věnujete.
O autorovi| Ondřej Vanke bailli Českého velkopřevorství
R