Každý, kdo někdy běhal s partnerem či partnerkou, mohl pravděpodobně konstatovat, že žena byla rychleji vyčerpána, ať byl její zdravotní stav jakýkoli. Nezáleží ani na tom, kolik žena váží a jak je stará. Jak je možno takový jev vysvětlit? Roušku nad tímto tajemstvím poodhaluje studie vědců z kanadské McGillovy univerzity.
Jde především o otázku anatomie, uvádí se v práci publikované v časopise Experimental Physiology. Četná pozorování umožnila konstatovat, že při stejné postavě mají ženy menší plíce a menší dýchací cesty než muži. Vědci ve snaze tento jev blíže osvětlit vybrali 50 dobrovolníků, 25 mužů a 25 žen, ve věku od 25 do 40 let, kteří se těšili dobrému zdraví a nekouřili.
Při pokusu sledovaný vzorek jezdil na rotopedu nastaveném tak, aby šlapání bylo stále obtížnější. Cílem bylo dosáhnout toho, aby účastníci pokusu museli na cvičení vynaložit maximum své dýchací kapacity. Dobrovolníci zároveň sdělovali, jak dalece jsou vyčerpání a jaké mají nepříjemné pocity. Vědci jim měřili rytmus dýchání, objem vdechovaného vzduchu a nervovou stimulaci dýchacích svalů.
K tomu badatelé rovněž prováděli elektromyografii (EMG) bránice za pomoci cévky umístěné v jícnu. Tímto způsobem hodnotili sílu dýchacího reflexu.
Po získání všech těchto údajů vědci analyzovali a srovnávali výsledky obdržené u obou pohlaví. Konstatovali, že ženy rychleji dospějí k vysoké úrovni ventilace plic, která se blíží jejich teoretickému maximu.
Zjistili rovněž, že dýchací svaly žen jsou nervovým systémem více stimulovány, než je tomu u mužů. Jinak řečeno, elektrické signály vysílané dýchacím svalům, a zejména bránici jsou více intenzivní u žen než u mužů. Proto ženy mimo jiné rychleji dýchají. To může vést k obtížnému dýchání až k dušnosti.
„Ženy mají plíce biologicky menší a musejí více aktivovat dýchací svaly. Proto ženy ze zdravotního hlediska mohou vykazovat známky vyčerpání více než muži,“ vysvětlil šéf vědeckého týmu doktor Dennis Jensen, kterého citovala BBC.
Tyto výsledky však nemusejí nutně odrážet všední realitu, uvedl doktor Bruno Sesboue z Francouzské společnosti sportovního lékařství pro list Le Figaro. „V každodenním životě se vždy nacházíme pod hodnotami získanými od účastníků experimentu. Když běžíme maraton, dosáhneme nejvýše 80 procent plicní ventilace,“ soudí.
„Tento výzkum by však mohl umožnit, abychom lépe pochopili některé jevy, zejména proč ženy trpící rozedmou plic či srdeční nedostatečností mají větší dýchací potíže než muži,“ zdůrazňuje doktor Jensen.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).