Plzeň - který léčí jeden z typů leukémie, takzvanou chronickou myolidní leukémii. O tom, že nadšení z medikamentu není úměrné, je přesvědčen primář hemato-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice Vladimír Koza.
„Obrovský mediální zájem o glivec se rychle rozšířil po celém světě. Podobných preparátů je ale celá řada. Lék nové generace působí na jiném principu než dosavadní preparáty. Velice přesně totiž dokáže zasáhnout poruchu v buňce. Ve světě se nadšení z glivecu zvrtlo v názor, že v oblasti leukémií je léčba vyřešena. To však není pravda. Je to velice slibný lék, který velké části nemocných s jediným konkrétním typem leukémie pomůže, pacienti jej dobře snášejí, lék působí i v poměrně pokročilých fázích nemoci a chorobu zastaví. Vyléčit ji ale nedokáže,“ konstatuje Koza.
První člověk spolkl první pilulku glivecu v létě roku 1999 v USA, další stovky pacientů lék užívají méně než dva a půl roku.
„Nelze proto s jistotou říci, zda a o kolik let glivec prodlouží životy nemocných. Nikdo ani neví, jestli užívání glivecu nezhorší třeba výsledky transplantace kostní dřeně,“ říká Koza.
„V USA schválili užívání do klinické praxe v červnu roku 2001, od té doby zatím neprošel schvalovacím řízením v žádné jiné zemi na světě. Už loni v létě ale v Čechách letěla hysterie, proč se u nás glivecem lidé neléčí a zda je pro Čechy lék vůbec dostupný. Státní ústav kontroly léčiv by měl schvalování glivecu uzavřít letos v létě a brzy by se měl lék dostat na trh. V historii české medicíny neznám případ, kdy by jiný preparát přišel tak rychle k pacientům,“
tvrdí Koza.
I když glivec není ještě oficiálně schválen, potřební pacienti jej dostanou. Je ale třeba učinit více administrativních kroků než jen předepsat recept. Náklady na roční léčbu jednoho pacienta představují asi milion a čtyři sta tisíc korun.
„Podobných částek dosahuje i léčba jinými preparáty. U některých nemocných se užívá například interferon, který vyjde asi na milion ročně,“ dodává primář.
TEREZA MAIXNEROVÁ, Plzeňský deník, 6.3.2002