Především je třeba zdůraznit, že hemoroidy jsou normálním anatomickým stavem a léčba je indikována až v případě jejich zvětšení a dalších projevů. Do jisté míry bychom toto onemocnění mohli přirovnat ke křečovým žilám na dolních končetinách.
Obecně rozlišujeme vnitřní a vnější hemoroidy. Vnitřní jsou kryté sliznicí, vnější najdeme zevně od hranice mezi střevní sliznicí a kůží řitě. Oba systémy jsou vzájemně propojeny.
Jak vznikají hemoroidy
Hemoroidy obtěžují velkou část populace, přes 50 % lidí má s nimi alespoň jednou v životě obtíže. Mohou však trápit opakovaně. Na jejich vzniku se podílí několik skupin faktorů. Kromě dědičných a konstitučních dispozic to může být i důsledek stravování, ať již se jedná o dráždivý účinek některých složek potravy (koření, kakao, pálivé substance…), nebo o nízký obsah vlákniny a tekutin vedoucí k tužší konzistenci stolice. Zácpa vyžaduje zvýšený tlak při stolici, čímž může dojít k rozšíření hemoroidálních žil blokádou odtoku krve. Obdobě působí i zvýšený tonus svěračů konečníku.
Toto mechanické dráždění postupně zvyšuje pohyblivost podslizničních vrstev stěny konečníku, což vede k výhřezu sliznice. Následné jizvení uzlů pak výhřez fixuje.
Na vzniku hemoroidů se však může podílet i průjmovitá stolice, která sliznici také dráždí, a není výjimkou, když se na něm podílí i dlouhodobé sezení, fyzická námaha a některé sportovní disciplíny (jezdectví, cyklistika). Překrvení v oblasti malé pánve způsobují také hormonálně-genitální faktory (menstruace, gravidita, hormonální antikoncepce). Mezi příčinami vzniku hemoroidů bývají uváděny i metabolické faktory, např. zvýšené hladiny krevních tuků.
Při podezření je nutné pacienta odeslat k vyšetření, nejčastěji na chirurgické pracoviště. Hemoroidy je třeba odlišit od pouhých kožních výčnělků, různých zánětů, ale i jiných nezhoubných a zejména pak zhoubných onemocnění – rakoviny konečníku. Nutná je endoskopie, konkrétně vyšetření anoskopem (optické vyšetření řitního kanálu). K odlišení jiných chorob konečníku či tlustého střeva je nezbytné doplnění rektoskopie (optické vyšetření konečníku, tj. asi koncových 15–20 cm střeva). V návaznosti na projevy (např. krvácení) může být nutné použít i rentgenové či optické vyšetření tlustého střeva (koloskopie, irrigografie apod.).
Příznaky a léčba
Nejčastějšími příznaky onemocnění jsou přítomnost světle červené krve na toaletním papíru po stolici či na povrchu stolice, vzácněji to může být intenzivnější opakované krvácení, které může vést až k chudokrevnosti pacienta. Častý je pocit vlhkého konečníku, špinění, svědění či pálení. Hemoroidy se dále mohou projevovat bolestmi konečníku při stolici či po stolici, někdy i trvalým tlakem. Může dojít také ke komplikaci v podobě náhle vzniklého bolestivého tuhého uzlíku v oblasti řitě.
Léčba hemoroidů musí být individuální. Jejím smyslem není úplné odstranění hemoroidálních žil, ale spíše udržování nemocného bez obtíží. Většinu nemocných s nižšími stupni onemocnění lze léčit jednoduchými procedurami a dietními opatřeními, jako jsou strava bohatá na vlákninu, správný poměr fyzické aktivity a správného stravování, léčba zácpy, laxativa, sedací koupele apod. Léková terapie je založena na lokální aplikaci či celkovém užívání protizánětlivých léků a tzv. venofarmak, jež příznivě ovlivňují vlastnosti žilní stěny. Tato léčba často zbaví pacienta potíží, jindy je pouze součástí komplexní terapie založené na miniinvazivním či operačním výkonu.
Miniinvazivní zákrok
Mezi takzvané miniivazivní výkony zahrnujeme procedury, které za pomoci chemikálií, fyzikálních nebo mechanických postupů vedou k odúmrti zvětšených hemoroidálních uzlů a ke zjizvení tkáně. Zpravidla jsou prováděny ambulantně a obvykle jsou indikovány u nižších stadií choroby. Sklerotizace, kryodestrukce (hlubokým zmrazením) či postupy využívající elektrokoagulaci jsou používány okrajově.
Velice rozšířená je v našich krajích metoda Barronovy ligatury. Jedná se o zaškrcení cévní stopky hemoroidu nasazením miniaturního gumového kroužku aplikovaného pomocí speciálního instrumentária. Výkon probíhá taktéž ambulantně, nevyžaduje anestezii, a pokud je správně proveden, průběh je zcela bezbolestný.
Mezi další ambulantní miniinvazivní postupy léčby hemoroidů patří i aplikace unipolárního nízkovoltážního proudu pomocí elektrod s cílem uzavřít tepenný přívod hemoroidálního uzle, a tak dosáhnout jeho zániku. Zákrok není bolestivý, trvá průměrně 20 minut a následující den může pacient normálně vykonávat denní činnost bez omezení. Výkon však není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Jen vzácně jsou některými pracovišti využívány metody fotokoagulace infračerveným světlem či laserem. K jejich většímu rozšíření však nedošlo mimo jiné i kvůli vysoké pořizovací ceně přístrojového vybavení.
Novinky v léčbě
Tzv. hemoroidektomie (chirurgické odstranění hemoroidů) je rezervováno pro nemocné s chronickými obtížemi a 3. či 4. stupněm výhřezu. Principem zákroku je úplné odstranění hemoroidálních uzlů s přilehlou přebytečnou sliznicí.
Výkon je prováděn ve spinální (injekce do oblasti míchy v bederní krajině), nebo celkové anestezii. Pacienti jsou hospitalizováni a obvykle propuštěni 2–4 dny po výkonu. Rekonvalescence trvá zhruba 4–6 týdnů.
Novinkou posledního desetiletí je staplerová hemoroidektomie. Také ona je užívána u těžších případů hemoroidů a princip metody spočívá ve využití speciálního mechanického přístroje, tzv. stapleru. Výkon lze provést ve spinální, či v celkové anestezii. Výhodou metody je dosažení korekce výhřezu řitní sliznice. Porovnání souboru prvních 120 pacientů operovaných touto metodou na Chirurgické klinice FN Na Bulovce s pacienty operovanými klasickou technikou poukazuje na nižší spotřebu analgetik (menší bolestivost) a kratší hospitalizaci a pracovní neschopnost u staplerové operace. Operace je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Riziko a prevence
Mezi rizikové faktory vzniku hemoroidů patří sedavý způsob života, problémy se stolicí (opakované průjmy i zácpy), jízda na kole, vysoký nebo nahoru kolísavý krevní tlak, různé choroby žilního systému (křečové žíly a je podporující choroby), špatně snášené noční služby, ale také například i záliba v nadměrně kořeněných jídlech. Někteří lékaři doporučují předcházet vzniku hemoroidů tím, že si sedáme na židli změkčenou polštářkem, aktivně se hýbeme a snažíme se zachovávat správnou životosprávu.