Plzeňští lékaři se snaží dotlačit děti i jejich rodiče, aby změnili jídelníček. Počty dětí s vysokou hladinou cholesterolu jsou totiž alarmující.
Plzeň - Polovina českých dětí má problémy s vysokým obsahem cholesterolu. Lékaři fakultní nemocnice se je proto snaží ve speciálním programu dotlačit ke změně životosprávy. Potřebují ale lepší spolupráci s dětskými lékaři, kteří mají rizikové pacienty vytypovávat.
Celostátní program vyhledávání rizikových dětí z hlediska vzniku arteriosklerózy realizuje dětská klinika fakultní nemocnice.
„Zde se každou středu schází pět až deset dětí, aby se od lékařů dověděly, jak mají hladinu cholesterolu snížit,“ uvedl autor programu, přednosta kliniky František Stožický. Program byl podle něj právě reakcí na to, že počet dětí s vysokou hladinou cholesterolu se stále zvyšuje.
Od roku 1992 prošlo programem v Plzni zhruba 3,5 tisíce obézních i hubených dětí. Z nich velká část měla hladinu cholesterolu kolem osmi, zatímco optimální hodnota je poloviční.
„Není třeba věšet hlavu,“ říká ale lékař rodičům postižených dětí. U devadesáti procent případů totiž podle Stožického stačí upravit jídelníček. Za tři měsíce jsou cholesteroloví osmičkáři i na hodnotě šest.
Dieta je postavená na co největším omezení tuků a cukrů. „Doporučujeme vynechat cholesterolové bomby, jako jsou vaječné žloutky, mozeček nebo droby, například ledvinky či játra,“ vysvětlil přednosta. Maso je vhodné bílé, například kuřecí nebo krůtí, a mléko se sníženým obsahem tuku, stejně tak i netučné mléčné výrobky.
„Některé děti vůbec nejsou zvyklé konzumovat zeleninu, je třeba je na ni navyknout,“ radí Stožický. Ten také nabádá rodiče, aby dětem nekupovali slazené nápoje. „V Plzni je voda kvalitní. Nechápu, proč lidé vůbec kupují nápoje, které se podbízejí dětské populaci množstvím cukrů,“ uvedl přednosta.
Deseti procentům dětí, které plzeňskou kliniku navštíví, úprava jídelníčku nestačí. Ty pak potřebují speciální léky.
Kromě přístupu rodičů by přednosta rád změnil i chování některých dětských lékařů, kteří mají za úkol rizikové děti vytypovat. Někteří děti vůbec nevyberou. Přitom je dáno zákonem, že při prohlídkách v pěti a třinácti letech mají vytypovat děti s pozitivní rodinnou anamnézou. Na konzultace na kliniku mají posílat děti, v jejichž rodině se objevují kardiovaskulární choroby, jako infarkt či mozková mrtvice. Zhruba pětina lékařů ale podle Stožického program nebere příliš vážně.
„Je to velká škoda. V případě, že se děti nezačnou léčit, jim totiž hrozí, že dostanou infarkt třeba ve třiceti letech,“ uvedl vědecký sekretář odborného sdružení praktických dětských lékařů Jiří Liška.
JITKA ŠRÁMKOVÁ, Plzeňský deník, 27.7.2004