Tyto „první kolonizátory“ již poměrně dobře známe a víme, že jsou mimo jiné zodpovědné také za vznik zubního kazu. Mechanismus jeho vzniku je možné popsat zjednodušeně jako proces, ve kterém zpracovávají výše zmíněné mikroby takzvané „zkvasitelné“ cukry za vzniku organických kyselin. Tyto kyseliny naleptávají zubní sklovinu (i zubovinu), a tak vzniká takzvaná bílá skvrna, což je první stadium zubního kazu.
Pokud není vrstva primárních kolonizátorů včas a pravidelně odstraňována a její růst je navíc podporován vhodným „krmivem“, kterým jsou především již zmíněné cukry, původně tenká vrstvička na povrchu zubní skloviny (ale i třeba zubní náhrady) zesiluje, a to nejen tím, že se bakterie množí, ale také tím, že v ní přibývá speciálních polysacharidových sloučenin vyráběných množícími se mikroby.
Pozor na mikrobiální povlak
Uvedeným procesem vzniká takzvaný zubní mikrobiální povlak, zkráceně plak – nebo také moderněji biofilm. Čím je biofilm silnější a vyzrálejší, tím lepší podmínky poskytuje pro usídlení další skupiny mikrobů, které nazýváme pozdními kolonizátory plaku a víme o nich, že škodí především dásním – jsou zodpovědné za vznik chronického zánětu dásní. Pokud není takový zánět dásní včas a dobře léčený, pronikají tyto mikroorganismy do hlubších struktur parodontu a vzniká tak obávaná parodontitis (lidově parodontóza).
Pravidelné, pečlivé a důsledné odstraňování biofilmu je základem prevence a léčení nejčastějších nemocí, které lidstvo postihují – zubního kazu a nemocí parodontu. Vyzrálý biofilm je bělavá, mazlavá (často zapáchající) hmota, která ulpívá na povrchu zubů a v mezizubních prostorech poměrně pevně a není jednoduché ji dobře odstranit. Rozhodně to není možné provést pouhými výplachy, nedokáže to imunitní systém člověka, neumí to ani samotná ordinovaná antibiotika a nedovedeme to provést zatím ani očkováním.
Naštěstí ale známe účinný způsob odstraňování, a to mechanickým způsobem dobře známými pomůckami. Nejdůležitější mechanické pomůcky pro odstraňování biofilmu jsou zubní kartáčky a zubní vlákno. V současné době doporučujeme nejčastěji tři druhy kartáčků – klasický, spirálovitý mezizubní a jednosvazkový. Na trhu je v současné době též dobrý výběr řady typů zubních vláken.
Zásady správné ústní hygieny
Klasický zubní kartáček vybíráme podle tuhosti vláken – vždy raději měkký, dále podle velikosti hlavice – nejlépe spíš menší, pro dospělého člověka by délka osazení vlákny měla být kolem tří centimetrů maximálně a pro děti příslušně kratší. Posledním kritériem výběru by mohl být zástřih. Zde platí jednoduché pravidlo, že rovný zástřih je dostatečně účinný při čištění zubů. Víceúrovňové kartáčky, pokud jsou jejich vlákna měkká, jsou většinou také dobře použitelné. Spirálovité mezizubní kartáčky vybíráme optimálně po poradě se zubním lékařem nebo s dentální hygienistkou. Je třeba zvolit správný průměr, který zajistí na jedné straně účinné čištění a na druhé straně minimalizuje nebezpečí poranění dásně nebo poškozování kartáčku. Výše zmínění profesionálové nejenže změří parametry mezizubních prostor, ale také poradí speciální postupy a finty pro některé z nich.
Jednosvazkový zubní kartáček je unikátní pomůcka pro takzvanou individuální techniku čištění zvláště vhodnou při obnažených nebo obnažujících se zubních krčcích, pro čištění zadních ploch posledních zubů nebo pro čištění štěrbinovitých prostor mezi mezičleny můstků a sliznicí. Čištění zubů s nalepeným pevným ortodontickým aparátkem pomocí jednosvazkového kartáčku je v dnešní době samozřejmostí.
Správná technika čištění chrupu zubním kartáčkem
Dětem zhruba do dvanácti let věku doporučujeme jednoduchou stírací techniku čištění, která spočívá v tom, že výchozí pozice vláken zubního kartáčku je na dásni v blízkosti zubního krčku tak, aby vlákna směřovala zhruba v pravém úhlu proti dásni nebo směrem od korunky zubu do ústní předsíně. Následuje stíravý a rotační pohyb směrem ke krčku a postupně ke korunce zubu, který je třeba na každém místě několikrát opakovat, a to vše nejlépe systematicky, jak bylo výše popsáno.
U starších dětí a dospělých doporučujeme dnes již klasickou vibrační techniku čištění popsanou před lety Bassem. Výchozí pozice kartáčku u této techniky je v oblasti korunky zubů na její tvářové nebo vnitřní ploše tak, aby vlákna kartáčku směřovala šikmo proti dásni (45 stupňů). Následují drobné vibrační pohyby kartáčkem (v rozsahu pružnosti vláken – tj. kolem 2–3 mm) se současným postupným pohybem vláken proti dásni tak, že krajní řada vláken kartáčku proniká do štěrbiny mezi zubem a dásní a částečně i do mezizubního prostoru (do žlábku dásňového). I tento pohyb je třeba vždy na jednom místě několikrát opakovat.
Mezizubní spirálovitý kartáček zavádíme do mezizubního prostoru několikrát způsobem, který zkontroloval a korigoval zubní lékař nebo dentální hygienista.
Čištění mezizubního prostoru zubním vláknem
Metoda velmi účinná zvlášť v případech nepravidelného postavení zubů (stěsnání) a u mladých lidí, kteří mají mezizubní prostor úplně uzavřený zdravou dásní. Metoda je vhodná (podle zručnosti) zhruba od 12 let věku.
Existují dvě metody fixace vlákna — klasická metoda smyčky, která spočívá v tom, že asi 50 cm vlákna je postupně proti sobě navíjeno na prostředníky tak, aby nakonec mezi bříšky obou ukazováčků nebo střídavě mezi ukazováčky a palci obou horních končetin byly asi 2–3 cm vlákna. Tak je potom možné vést vlákno mezi bříšky prstů až do mezizubního prostoru.
Překonat bod kontaktu zubů nebývá někdy jednoduché, je třeba provádět postupné drobné pilovité pohyby vláknem. Překonání bodu nebo plochy kontaktu ucítíme jako náhlé zmizení odporu. Zde je třeba určité zkušenosti a opatrnosti, protože tato fáze – náhlé proniknutí vlákna do mezizubního prostoru – představuje určité riziko poranění dásně (mezizubní papily).
Po dosaženém kontaktu vlákna s dásní je třeba nit aktivovat, to znamená obejmout krček zubu tak, aby oba konce vlákna směřovaly stejným směrem. Vlákno potom bez odporu sklouzne až na dno dásňového žlábku. Následující stíravý pohyb vláknem v dlouhé ose zubu směrem ke korunce odstraňuje mechanicky biofilm z plochy zubu přivrácené do mezizubního prostoru. Po takovém mechanickém očištění jednoho zubu je třeba „obejmout“ nití sousední zub a ve stejném mezizubním prostoru očistit plochu tohoto zubu. Z mezizubního prostoru vyvedeme vlákno opět pilovitými pohyby tak, abychom postupně překonali bod nebo plochu kontaktu zubů.
Čištění mezizubního prostoru
Mezizubním spirálovitým kartáčkem je možné rychle a poměrně bezpečně vyčistit mezizubní prostor. Tyto kartáčky mají kovové jádro tvořené dvěma tenkými drátky stočenými do spirály. Jednotlivé závity této spirály přidržují mezi sebou syntetické vlákno, jehož konce čistí plochy zubů přivrácené k sobě. Většinou je vhodné nechat si vyšetřit velikost mezizubních prostor zubním lékařem nebo dentální hygienistkou a kupovat mezizubní kartáčky podle takto vzniklého doporučení.
Příliš silné kovové jádro mezizubního kartáčku může zbytečně zraňovat dáseň a příliš tenký mezizubní kartáček má na druhou stranu malou účinnost. Mezizubní kartáček je možné „namáčet“ do zubní pasty nebo do ústní vody, a tak proces čištění zlepšovat zvláště u rizikových pacientů a v případě agresivního průběhu nemoci. Vyčištění mezizubních prostor doporučujeme nejčastěji jednou denně po použití klasického zubního kartáčku.
Čištění zubů jednosvazkovým kartáčkem
Jednosvazkový kartáček umožňuje čistit jednotlivé plochy zubů každou zvlášť, a tudíž dobrou kontrolu této činnosti. Doporučujeme jej především u stavů ustupující dásně, kdy úroveň okraje dásně bývá u sousedících zubů nestejně vysoko a ústní hygienu je potřeba individualizovat.
Tímto kartáčkem je možné dobře vyčistit i zadní plochy posledních zubů nebo mezery mezi mezičleny můstků a sliznicí dutiny ústní. O nezastupitelnosti této pomůcky u pevných ortodontických přístrojů jsem se již zmiňoval.
Obecné zásady – pravidla ústní hygieny
Pravidelnost: Ústní hygiena nezná dovolenou, je třeba ji provádět nejlépe dvakrát denně a 365 dnů v roce.
Systematičnost: Je třeba dodržovat určitý systém – nejlépe od nejobtížnějšího k nejjednoduššímu – to znamená, že všichni praváci by měli zahajovat čištění zubů vpravo dole na vnitřní – jazykové ploše stoliček, postupně vyčistit vnitřní plochy dole, potom nahoře a pokračovat k jednodušším plochám vnějším, které je ale také třeba čistit postupně tak, abychom nějaké zuby nevynechávali. Nakonec je třeba samozřejmě vyčistit i kousací plochy zadních zubů.
Pohyby: Klasickým zubním kartáčkem (níže popsané) je třeba pro dosažení dobrého efektu čištění vždy několikrát (až pětkrát) opakovat na jednom místě.
Bolest: Při čištění zubů bychom nikdy neměli pociťovat bolest. Ta bývá nejčastěji známkou nesprávné – traumatizující – techniky nebo třeba tvrdého kartáčku. Bolest můžeme někdy pozorovat při čištění u některých chorob dásní, jakými jsou například akutní formy jejich zánětu.
Krvácení z dásní (bez bolesti), které pozorujeme při čištění zubů, je nejčastěji způsobené právě jejich chronickým zánětem a je to pro laickou veřejnost nejdůležitější příznak této choroby.
Není tedy také důvodem k přerušení ústní hygieny, protože jedině správným čištěním zubů můžeme zánět vyléčit a krvácení potom zmizí.
Pomocné prostředky: Například zubní pasta – zkracuje dobu potřebnou k vyčištění chrupu a navíc přináší některé unikátní sloučeniny – například ionty fluoru, dezinfekční látky, hojivé látky, látky zpomalující ukládání zubního kamene a další. To je také důvod, proč doporučujeme po vyčištění zubů kartáčkem a zubní pastou nevyplachovat zbytečně zbytky zubní pasty, pouze důkladně vyplivnout a ponechat v ústech malé množství účinných látek na noc (nebo po ránu).
Mezi účinné pomocné prostředky patří také ústní vody, kterými doporučujeme vyplachovat dutinu ústní po provedeném mechanickém odstranění biofilmu zubními kartáčky. Výběr ústní vody je nejlépe konzultovat se zubním lékařem nebo dentální hygienistkou.
Čas potřebný k vyčištění chrupu klasickým zubním kartáčkem je optimálně (minimálně) asi 3 minuty, jednou denně je třeba přidat čas potřebný k vyčištění mezizubních prostor a další podle individuálních podmínek v dutině ústní.
Parodontitis
Představuje infekční mezizubní chorobu, stejně tak zprvu nenápadná forma zubního kazu – to je kaz v mezizubních prostorech. Z této informace plyne jednoduché pravidlo: správná ústní hygiena je nepředstavitelná bez pravidelného (nejlépe jednou denně) čištění mezizubních prostorů zubním vláknem nebo spirálovitým mezizubním kartáčkem.
O autorovi: Připravil: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA, Stomatologická klinika 1. LF UK a V FN, PRAHA