Zubní kaz je lokalizovaný patologický proces mikrobiálního původu postihující tvrdé zubní tkáně a patří mezi nejčastější onemocnění v dutině ústní v dočasném, smíšeném a stálém chrupu. V raném dětství je zubní kaz závažným chronickým infekčním onemocněním, které negativně ovlivňuje kvalitu života dítěte. Na vzniku zubního kazu se podílí více faktorů. Rozhodující úlohu však sehrávají mikroorganismy obsažené v zubním povlaku a příjem stravy se zvýšeným podílem zkvasitelných cukrů (sladké nápoje a sladkosti). Sklovině zubů také velmi škodí konzumace kyselých potravin a nápojů. Vznik kazu tedy ovlivňuje výživa dítěte, ústní hygiena, vnímavá zubní tkáň, množství a kvalita slin, příjem fluoridů a také čas.
Zubní plak má těsný vztah k zubnímu kazu a parodontitidě. Kariogenní mikroorganismy metabolizují cukry za vzniku organických kyselin, které se uplatňují v procesu demineralizace tvrdých zubních tkání a dochází ke vzniku zubního kazu. Pokud příznivé podmínky pro tvorbu zubního kazu přetrvávají, demineralizační procesy pokračují, dochází postupně k rozpadu skloviny a kariézní proces proniká až do dentinu. Následkem neošetřeného zubního kazu dochází k jeho komplikacím.
Komplikace zubního kazu
Nejčastějšími komplikacemi zubního kazu jsou nekróza a gangréna zubní dřeně, periodontitidy (s intraorální píštělí i bez ní), doprovázené bolestí a otokem, periostitidy, záněty regionálních lymfatických uzlin, kolemčelistní záněty, záněty gingivy. Může také dojít k poškození korunky stálého zubu vlivem zánětlivého procesu v oblasti apexu dočasného zubu. Je důležité upozornit rodiče na nebezpečný zdroj fokální infekce u gangrenózních zubů, obzvláště u dětí s celkovým onemocněním (např. srdeční onemocnění). Pro děti je nejhorší zkušeností první návštěva stomatologa až ve 3–4 letech, kdy přichází s rodičem oteklé, s bolestí, mnohdy s teplotou nebo horečkou. Tato negativní zkušenost děti obvykle poznamená na dlouhou dobu a spolupráce s nimi je poté velmi ztížená.
Rizikové skupiny dětí jsou skupiny, u kterých se předpokládá výskyt zubního kazu mnohem častěji. Jsou to děti předčasně narozené, s nízkou porodní hmotností, děti s celkovým onemocněním, se srdečními vadami, s asthma bronchiale, s rozštěpovými vadami, s hypoplaziemi a demineralizací skloviny, s poruchami výživy, děti, které často užívají léky ve formě sladkých sirupů, děti z nižších sociálněekonomických vrstev, děti rodičů, kteří nedodržují základní hygienická pravidla a pravidla správné výživy, děti s ortodontickými aparáty a snímatelnými náhradami.
Pomůcky dentální hygieny
Zubní kartáček je hlavní a nejdůležitější pomůckou pro každodenní odstraňování povlaků a zbytků potravy, dodává se v různých provedeních – liší se velikostí, tvarem, tvrdostí použitých vláken a jejich hustotou a délkou, také zakřivením úchopové části kartáčku, velikostí a tvarem hlavy kartáčku. Kartáčky dělíme na ruční a elektrické. Elektrické zubní kartáčky doporučujeme u osob s neuromuskulárními poruchami, s omezenou zručností, se závažným základním onemocněním nebo u těch, které nejsou schopné zvládnout doporučenou techniku čištění.
Nákusný kartáček (kousadlo) používáme u dětí, kterým začínají zuby prořezávat.
Prstový kartáček (prsťáček) se používá pro čištění prořezávajících se dočasných řezáků v obou čelistech. Prstový kartáček je gumový návlek na ukazováček s jemnými gumovými štětinkami. Celogumový kartáček slouží k nácviku uchopení a manipulace s kartáčkem u dětí od 7.– 8. měsíce.
Dětský zubní kartáček má krátkou pracovní část (maximálně 15 mm) a jemná vlákna, aby nedošlo k poranění měkkých tkání dutiny ústní.
Jednosvazkové a ortodontické kartáčky jsou doporučovány pro pacienty s fixními ortodontickými aparáty a slouží k odstranění zubního plaku ze zubů i z ortodontických zámků, kanyl a kroužků.
Kartáčky na snímatelné zubní náhrady a ortodontické aparáty – i ty je velmi důležité udržovat v čistotě, nestačí pouhé opláchnutí vodou. Je také možné použití speciálních tablet pro odstranění plaku ze zubních náhrad (mezerníků) i ortodontických aparátků.
Zubní nit a zubní páska (voskované, nevoskované) slouží k dokonalému odstranění biofilmu z mezizubních prostor. Děti mohou začít používat zubní nit po důkladném nácviku okolo 12. roku věku.
Mezizubní kartáčky slouží k odstranění plaku z tzv. otevřených mezizubních prostor. Kartáčky je možné zakoupit v různém provedení a barevném rozlišení po konzultaci a na doporučení stomatologa nebo dentální hygienistky (vhodné velikosti kartáčků).
Ústní sprchy nenahradí ruční zubní kartáček, jsou však doplňkem ústní hygieny zejména u ortodontických aparátů a fixních můstků, kdy proud vody dobře opláchne zbytky stravy.
Zubní pasty napomáhají mechanickému odstraňování zubního plaku. Obsahují kromě abraziv, změkčovadel, sladidel, detergentů, barviv a konzervačních činidel také účinné látky (fluoridy, antiseptika, adstringencia, enzymy, látky omezující tvorbu zubního kamene, vitaminy). Pasty se dělí na dětské, pro dospělé a terapeutické. Pro děti (6 měsíců až 2 roky) jsou doporučeny pasty s obsahem 500 ppm fluoridových aniontů, pro 2–6leté 1000 ppm fluoridů, u dětí nad 6 let 1450 ppm. Velmi důležité je množství použité pasty, dětem do 2 let štětiny kartáčku pouze potřít pastou (děti si neumí ještě ústa vypláchnout a pastu polykají, hrozí riziko vzniku tzv. skvrnité skloviny), v předškolním věku dětí je množství pasty velikosti hrášku, u školních dětí pasta pokrývá maximálně 1/2 kartáčku. Zubní pastu na kartáček by měli dávkovat rodiče.
Ústní vody v žádném případě nenahradí mechanické čištění zubním kartáčkem a jsou určeny až pro děti starší 6 let. Můžeme použít ústní vody kosmetické, terapeutické a kombinované. Ústní roztok nebo tablety k identifikaci zubního plaku lze použít pro názornou kontrolu správně vyčištěných zubů.
Prevence
Prenatální – dobře sanovaný chrup matky, správná hygiena dutiny ústní, v těhotenství je vhodné provést test na přítomnost Streptococcus mutans ve slinách, v případě zvýšených hladin doporučit výplachy dutiny ústní roztoky s antimikrobiálními účinky po dobu 2–3 týdnů a používání žvýkaček s xylitolem 4krát denně. V těhotenství je důležité matku poučit o vhodné výživě dítěte, zlozvycích spojených s výživou, o péči o dutinu ústní matky i dítěte.
Postnatální – při prořezávání prvních řezáků můžeme použít k jejich vyčištění navlhčenou gázu, „kousadla“ a „prsťáčky“, od 7.–8. měsíce i celogumové kartáčky, po prořezání 1. stoliček čistíme zuby měkkým dětským zubním kartáčkem. Od 2 let děti používají svůj zubní kartáček s dětskou zubní pastou a rodiče jim zuby čistí jemnými krouživými pohyby na všech zubních ploškách 2krát denně. Ve věku 3–6 let se děti učí čistit chrup drobnými krouživými pohyby za dohledu rodičů, kteří chrup zkontrolují a dočistí; 6–10leté děti rodiče kontrolují a případně problematická místa dočistí. V 10–15 letech se děti učí tzv. Stillmanově metodě (drobné vibrační metody stírání), učí se používat
dentální nit, jednosvazkové a popř. ortodontické kartáčky. I v tomto věku jsou vhodné kontroly rodičů.
V ČR probíhají výchovně-preventivní programy, např. Zdravý úsměv, Zdravý zoubek, jejichž cílem je naučit děti předškolního a školního věku správné technice čištění chrupu, péči o orální zdraví a tím napomoci k upevnění správného celoživotního návyku péče o dutinu ústní. Cíleně se tyto výchovně-preventivní programy zaměřují také na rodiče dětí, aby i oni zvládali správný postup péče o orální zdraví, uvědomovali si jeho význam a své děti podporovali. Důležitou součástí programů je i spolupráce pedagogů mateřských i základních škol.
V rámci prevence je důležité zavedení zubního průkazu dítěte, který je součástí očkovacího průkazu. Do něho se vkládá a slouží k zápisu pravidelných preventivních stomatologických prohlídek u dětí.
Závěr
Pravidelným prováděním ústní hygieny dokážeme zubnímu kazu v raném věku dítěte zabránit. Důležitá je prevence primární, sekundární i terciární, tj. souhrn veškerých opatření, činností a návyků, kterými můžeme vzniku zubního kazu předejít nebo kazivost chrupu alespoň snížit a zabránit tak vzniku dalších komplikací. Předpokladem je ale včasná a pravidelná návštěva stomatologa, dodržování všech jeho doporučení ohledně používání vhodných pomůcek a technik čištění, správné životosprávy, aktivní účast a důslednost rodičů. Nejlepší motivací pro dítě je příklad jeho rodičů a starších sourozenců.
Doporučení: * pečlivá hygiena dutiny ústní matky i dítěte, zuby čistit dvakrát denně (ráno po snídani, večer před spaním), * neolizování dudlíku, nenamáčení do medu, sirupu, * neochutnávání dětské stravy stejnou lžičkou, kterou matka krmí dítě, * neolizování prstů dítěte a nelíbání na ústa * nepodávání slazených a granulovaných čajů, džusů, ovocných šťáv před spaním a v noci, * celodenní nepopíjení sladkých nápojů (např. Jupík, Kubík, Figo, Fruko), * omezení přílišného podávání sladkostí, zcela vyloučit večer po vyčištění zubů, * snížení konzumace tepelně upravených škrobů (hranolky, chipsy, langoše apod.), * starším dětem doporučení žvýkaček bez cukru – zvýšená tvorba slin (rychlejší odstranění zbytků potravy, neutralizace prostředí dutiny ústní), * první návštěva stomatologa do 12. měsíce života dítěte, * pravidelné prohlídky každých 6 měsíců (seznámení dítěte s prostředím stomatologické ambulance, informace o vhodném výběru pomůcek ústní hygieny, nácvik optimální techniky čištění chrupu, informace o výživě, používání fluoridů), * doprovod rodiče na vyšetření ke stomatologovi.
**
Literatura
MERGLOVÁ, V. Zásady hygieny chrupu u dětí [on-line]. Pediatrie pro praxi. 2011, roč. 12, č. 5, s. 320-324 [cit.201303-03]. Dostupné z www.pediatriepropraxi.cz.
MERGLOVÁ, V.; IVANČÁKOVÁ, R. Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku [on-line]. Praktické lékařství. 2011, roč. 7, č. 4, s. 182-186 [cit.2013-03-04]. Dostupné z www.praktickelekarstvi.cz.
NEDVĚDOVÁ, M. Ústní hygiena v prevenci zubního kazu a zánětu parodontu. In BENCKO, V. et al. Hygiena, Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2002. ISBN 80-7184-551-5.
ROUBALÍKOVÁ, L. Co je dobré vědět o hygieně dutiny ústní I. Medicína pro praxi. 2007, roč. 4, č. 2, s. 76-80. ISNN 1214-8687.
Souhrn Zubní kaz je nejčastějším onemocněním dutiny ústní, proto je jeho prevence velmi aktuální záležitostí. Těžištěm prevence zubního kazu je domácí péče, její role je nezastupitelná a profesionální aplikace ji nikdy nemůže nahradit. Klíčová slova: hygiena dutiny ústní, zubní kaz, zubní kartáček, zubní pasta, výživa, prevence
O autorovi| Mgr. Eva Jirků Stomatologická klinika dětí a dospělých, FN v Motole (eva.jirku@fnmotol.cz)
Obr. 1: Špatná hygiena dutiny ústní
Obr. 2: Zubní plak obarvený detekční tabletou
Obr. 3: Dutina ústní po opakovaném vyčištění zubů
Obr. 4: Pohled do úst dítěte po radikálním operačním zákroku