Daniela se narodila mladým zdravým rodičům, ve 41. týdnu, sekcí pro nepostupující porod, 3520/50. Nebyla kříšena, AS byl 10/10/10. Zpočátku byl psychomotorický vývoj mírně disharmonický, nelezla, sama chodila v 15 měsících, první slůvka tvořila v 8 měsících, věty ve dvou letech. Poprvé byla vyšetřena na neurologii ve 2,5 roku pro neobratnost, špatnou koordinaci pohybů, problémy s jemnou i hrubou motorikou a výraznou instabilitou při chůzi, neodpovídající věku a době, kdy začala chodit. Neurolog uzavřel stav jako paleocerebelární a neocerebelární syndrom, následná magnetická rezonance popisovala pouze lehce prostornější cerebelomedulární cisternu. Pro růstovou retardaci byla ve čtyřech letech odeslána na endokrinologii, kde byly provedeny zátěžové testy na produkci růstového hormonu s maximální hodnotou 6,8 µg/l. Stav byl uzavřen jako deficit růstového hormonu a byla zahájena léčba. Zároveň měla Daniela problémy s opožděnou denticí a bylo zjištěno, že jí zcela chybí dva horní řezáky. Neurologické obtíže se dále zhoršovaly, objevila se dysartrie, psychomotorické tempo bylo pomalé, chůze se ani při intenzívní rehabilitaci nelepšila. Kontrolní magnetická rezonance byla provedena v 8 letech se závěrem: obraz odpovídá leukodystrofii, atypický signál supra- i infratentoriálně i v centrální šedé hmotě, progredující mozečková atrofie. Přesnou diagnózu však Daniela neměla. Ve 13 letech byla zcela bez známek puberty, byl proveden LHRH test s nedostatečnou reakcí. Byl prokázán hypogonadotropní hypogonadismus a zahájena indukce puberty. Daniela má hypomyelinizaci, hypodoncii, hypogonadotropní hypogonadismus, je tedy nositelka syndromu 4 H. Poprvé tento termín použil v roce 2006 M. Timmons. Ke klasickému klinickému obrazu hypomyelinizace patří časný rozvoj ataxie, bez pyramidových a extrapyramidových příznaků, následuje dysartrie, poruchy okohybných nervů. Někdy je patrná mírná mentální retardace, dominuje malý vzrůst, u části pacientů je diagnostikován deficit růstového hormonu.
Pacienti mají opožděnou dentici, někdy je přítomen neonatální zub jako jeden z příznaků – hypodoncie. V období očekávané puberty nedochází k jejímu rozvoji a je diagnostikován hypogonadotropní hypodonadismus.
Genetika byla objasněna Tétreault v roce 2011. Odpovědná je mutace v POLR3 B genu, který kóduje RNA polymerázu III. Gen se nachází na 12 chromosomu, 12q23.3. Dědičnost je autosomálně recesivní. Mutace v POLR3B genu poškozuje schopnost podjednotky RNA polymerázy III vázat se na DNA a je narušen proces transkripce a syntézy proteinů. Nedostatečná funkce RNA polymerázy oslabuje vývoj a funkci v řadě částí těla, jako jsou nervový systém a vývoj zubů. U Daniely byla prokázána mutace v POR3B genu, c.1568T > A, p. Val523Glu; c.2570+1G > A (OMIM 614366), je složený heterozygot dvou známých patogenních mutací. Léčba onemocnění zatím není známá. Rozsah neurologického poškození ovlivňuje životní prognózu pacientů.
Pacienti s hypodoncií a ataxií rozvíjející se v časném věku jsou kandidáti na genetické vyšetření 4H syndromu. Vzhledem k nedobré životní prognóze díky progredujícímu neurologickému postižení se genetické vyšetření používá v prenatální diagnostice.
O autorovi| 1MUDr. Stanislava Koloušková, CSc., 1RNDr. Daniela Zemková, CSc., 2MUDr. Jana Černá 1Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice v Motole, Pediatrická klinika 2Fakultní nemocnice Ostrava, Klinika dětského lékařství