Domluvil jsem se se sociální pracovnicí na úřadě, že se přijde na maminku do bytu podívat a poradí nám na místě, jaké máme možnosti. Stala se taková nepříjemná věc, že přibližně ve stejnou dobu navštívila maminku jakási podvodnice a vylákala z ní všechny peníze. Nehorázné bylo, že se tak stalo v kuchyni u kávy, kterou jí ještě maminka sama uvařila v domnění, že paní přišla z úřadu. Vše proběhlo tak nešťastně a dotyčná podvodnice byla tak přesvědčivá, že jsem se to dozvěděl až v neděli večer, kdy mamince pravidelně ve stejnou dobu volám, tedy až za 5 dnů. Vše jsem hned nahlásil na Policii ČR, ale chtěl jsem se zeptat, jestli se nějakým způsobem pracovníci při návštěvě legitimují nebo zda po nich mohu požadovat nějaký průkaz?
Štefan K.
Pane Štefane, bohužel máte pravdu, podobné případy se stávají a občas obdobný příběh proběhne i v médiích. Podobní podvodníci se opravdu neštítí ničeho a jsou schopni „zahrát neuvěřitelná představení“, za která by se nemusel stydět ani opravdový herec. Je nutné podotknout, že se „takové návštěvy“ mnohdy nezastaví před ničím, takže třeba dojde až na fyzické útoky, které mohou končit fatálně.
Někdy si takoví lidé prostě jen obhlíží byty, jindy jdou po hotovosti a cennostech, proto je namístě velká obezřetnost a prevence, která mnohdy přichází i ze strany Policie ČR či městské policie (mají k dispozici programy specializované pro seniory).
Určitě jste se zcela správně obrátil na Policii ČR, a možná je vhodné obrátit se přímo i na sociální odbor, který má možnost například formou místního či přímo radničního tisku varovat, aby se zmírnil počet podobných případů. Takové články mají obvykle pozitivní dopad, protože jejich součástí bývá i fotografie zaměstnanců úřadu, kteří jsou oprávněni k výkonu činnosti sociální práce. V takových případech, jako je ten váš, je úplně běžné, že se pracovníci předem telefonicky ohlásí, mnohdy i doporučí přítomnost další dospělé osoby v době návštěvy (dětí či vnoučat navštíveného seniora). Pokud je možnost, lze se třeba domluvit, aby v bytě byl někdo „nezávislý“, s kým se zná vaše maminka a kdo zná i pracovníka – může to být třeba sousedka, kterou už sociální pracovnice navštěvuje.
V každém případě by si měl klient vyžádat identifikaci a zajímat se o průkaz sociálního pracovníka, který je oprávněný k výkonu činností sociální práce. Náležitosti průkazu zaměstnance obce a zaměstnance kraje oprávněného k výkonu činností sociální práce jsou upraveny v § 39 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů následovně:
„Průkaz zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako sociální pracovník a zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu jako sociální pracovník, kterým se prokazuje při vstupu do obydlí za účelem vykonávání činností sociální práce, obsahuje tyto náležitosti:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a titul zaměstnance,
b) fotografii zaměstnance,
c) označení „sociální pracovník“,
d) označení příslušného úřadu, který průkaz vydal, otisk úředního razítka a podpis vedoucího zaměstnance,
e) dobu platnosti průkazu.“
V souvislosti s popsaným příběhem bych v závěru ještě ráda dodala, že senioři často doplácejí na svou důvěřivost a někdy třeba i pocit osamocení, kdy v osobě u jejich prahu dveří nevnímají možné nebezpečí. Nezřídka po podobné nezvané návštěvě popisují „velmi milého a slušného člověka“, který však pouze využije situace a jeho úmysly jsou od prvopočátku vázané na neoprávněný zisk. Proto je pro všechny důležité „všímat si“, to znamená například nepouštět cizí lidi do domu, ptát se jich, za kým jdou apod.
Přeji vám i vaší mamince, ať se u ní již podobná situace neopakuje, a užívá si klidu a pohody i v takto požehnaném věku.
O autorovi: Bc. Jana Bednářová sociální pracovnice