Imunoterapie karcinomu plic

pneumologie Souhrn O možnostech využití imunoterapie v léčbě bronchogenního karcinomu se uvažuje již řadu let. Další poznání buněčných a molekulárních mechanismů v imunitním systému vede v současné době k renesanci zájmu o tuto léčebnou modalitu. Zájem je věnován zejména inhibici kontrolních bodů imunitní reakce pomocí monoklonálních protilátek blokujících CTLA-4 (cytotoxický T-lymfocytární antigen 4), receptor PD1 (protein programované buněčné smrti), jeho ligand PD-L1 a antigen specifické imunoterapie vakcínami. Klíčová slova karcinom plic• kontrolní body imunitní reakce • vakcíny Bronchogenní karcinom je onemocněním s vysokou incidencí a je nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor. V době diagnózy se v 75–80 % případů jedná o onemocnění lokálně pokročilé nebo generalizované. NSCLC (non-small-cell lung carcinoma – nemalobuněčný plicní karcinom) je nejčastějším typem a tvoří asi 85 % všech plicních karcinomů. Navzdory léčebným snahám, při nepřítomnosti aktivujících EGFR mutací či ALK translokace, je při konvenční chemoterapii průměrná doba přežití 8–10 měsíců. Pětileté přežití zůstává pod hranicí 15 %. Na rozdíl od melanomu nebo karcinomu ledvin a prostaty, kde imunoterapie má již v léčbě své místo, byly výsledky u karcinomu plic donedávna neuspokojivé. Přitom se u bronchogenního karcinomu, zvláště v souvislosti s kouřením, vyskytuje velké množství mutací. Některé z nich jsou řídí