Pro pacienta je samotná choroba, stejně jako nemocniční prostředí, psychickou zátěží. Neoddělitelnou součástí sesterské práce je komunikace s nemocným, která od sestry vyžaduje odborné vědomosti, komunikační zručnost, maximální trpělivost a schopnost naslouchat i mlčet.
Je naprosto přirozené, že pacienti před operací mají strach z narkózy a strach ze samotné operace. Tuší něco nepříjemného. Mají obavy z výsledku operace. Bojí se, že se po operaci neprobudí, nebo právě naopak, že se probudí v průběhu operačního výkonu. Bojí se bolesti, mají strach o své blízké, zda budou moci i nadále vykonávat svoje povolání (Honzák, 1995). Rozhovor s pacientem v průběhu předoperačního vyšetření, zájem o jeho osobní situaci navodí důvěru pacienta, což pomáhá rozptylovat jeho obavy. Pokud pacient vidí, že lékař studuje jeho chorobopis, ptá se na jeho osobní údaje, postupně získá přesvědčení, že je o něj svědomitě postaráno a jeho osud není ponechán na náhodě (Feldman, 1995).
Někdy je důležité vysvětlit smysl a podstatu operace. Pacientům je třeba vysvětlit, že při moderním způsobu anestezie se uspává hned, že již před operací bude navozen stav oslabeného vnímání. Je důležité upozornit pacienta, že se bude cítit ospalý a bude mít pocit sucha v ústech. Pacienta je třeba poučit, že se po výkonu nevzbudí ve své posteli, ale na pooperačním pokoji. Je třeba jej také ujistit, že se o něj budou starat speciálně vyškolené sestry s využitím nejmodernější techniky.
Je operace potřebná? Tuto otázku si položí každý pacient, kterému lékař doporučí operaci. Přitom pacient často zapomíná, že lékař by mu jistě nedoporučoval operaci, pokud by nebyla skutečně potřebná.
Podaří se operace? Pokud je nemocný již smířen s nevyhnutelností chirurgického výkonu, vynoří se před ním otázka, do jaké míry bude závažný samotný zákrok. Pacient by se měl zeptat, jaký je stupeň závažnosti operace v jeho případě (Zacharová et. al., 2007). Vždy se touto otázkou daleko více zabývá pacient než lékař. Proto lékař mnohdy nepovažuje za potřebné, aby spontánně hovořil o závažnosti operace. U těžkých a komplikovaných zákroků obvykle lékař sám od sebe pacientovi vše vysvětlí, včetně možných komplikací.
Je narkóza nebezpečná? Tato obava je mezi pacienty velmi častá. Strach, že narkózy mohou být nebezpečné, pravděpodobně přetrvává od doby, kdy je uskutečňoval nekvalifikovaný pomocný personál chloroformem nebo éterem. Technika narkózy od té doby natolik pokročila, že z ní vzniklo samostatné odborné lékařské odvětví, anesteziologie.
Avšak musíme připustit, že i při těch nejmodernějších narkózách, které aplikují velmi zkušení anesteziologové, se stále mohou vyskytnout vážné komplikace. Proto se žádný lékař nemůže vyhnout této nevyslovené otázce. Lékař a sestra by měli brát obavy pacienta vážně a podrobně s ním o nich diskutovat (Linhartová, 2007).
Proberu se ještě vůbec? Strach z narkózy má v sobě cosi elementárního. Každý lékař a sestra by pro to měli mít pochopení (Křivohlavý, 2002).
Nedojde k záměně informací? Někteří pacienti se obávají, aby jejich předoperační dokumentace byla správně interpretována a nedošlo k mylné realizaci operačního zákroku (k záměně by mohlo dojít při operacích dolních končetin a při některých břišních operacích, případně při operaci ledvin!).
Mám strach z transfuze! Přítomnost strachu z podání transfuze může být podmíněna náboženským přesvědčením, obavou z možného infikování se od kontaminovaného krevního derivátu či z výskytu postransfuzních reakcí.
Proč mě operuje jiný lékař, než bylo plánováno? V předoperační přípravě by měl operatér pacientovi přiměřenou formou přiblížit operační postup a pooperační péči, čímž ovlivní nejen samotné rozhodování pacienta dát, či nedat souhlas k operaci, ale i celkový pocit jistoty a bezpečí. Náhlá změna operatéra může u pacienta vyvolat obavy a jistou dávku nedůvěry, zejména pokud jde o méně zkušeného lékaře.
Jaké mohu očekávat pooperační komplikace? Pooperační komplikace bývají podmíněny přetrváváním bolesti, omezením životních možností, odkázaností na pomoc okolí v nejzákladnějších potřebách. K obavám pacientů v této oblasti patří zejména infekce operační rány, možný vznik zánětů v důsledku nedodržení aseptických postupů, změny ve vylučování, změna mobility, prodloužení hospitalizace.
Nepoškodí zákrok mé zdraví? Velmi často se setkáváme se strachem žen, které podstupují gynekologické operace, jestli zákrok nebude mít vliv například na kvalitu jejich dalšího sexuálního života.
Co když výkon nedopadne dobře? V prožívání pacientů dominují obavy z nevyhnutelnosti opakovat operační výkon. Můžeme sem zařadit i strach z celoživotních následků, vzniku handicapů nebo diagnostiky nového onemocnění během operace (Beran, 1992).
Jak vše zvládne má rodina? V této oblasti dominuje strach o zajištění péče o děti, chod domácnosti, zvládání role manželky, partnerky apod.
Budu moci dále pracovat? V souvislosti s delší práceneschopností vznikají obavy ze zhoršení ekonomické situace, z neschopnosti plnit dosavadní pracovní povinnosti, případně ze ztráty zaměstnání.
O autorovi: prof. PhDr. Ivica Gulášová, Ph. D.1, MUDr. Ján Hruška2, MUDr. Ivan Riedl3, Ján Breza, Ph. D., ml.4 Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, n. o., Bratislava1, ZDRAVSTAR, gynekologická ambulancia, Ružomberok, Katolícka univerzita, Ružomberok2, Urologické oddelenie FN Trenčín3, LF Univerzita Komenského, Bratislava4 (ivica.gulasova@post.sk)