Informovanost matek o výživě dětí v útlém věku

Dětský věk charakterizují intenzivní somatické a funkční změny. Pod pojmem růst se rozumí nárůst délky a zvyšování hmotnosti těla a jeho jednotlivých částí. Pro vývoj jsou charakteristické kvalitativní změny spojené s diferenciací tkání jednotlivých systémů a rozvoj jejich činností. Růst ve velké míře ovlivňují vnitřní faktory, mezi kterými jsou dominantní genetické faktory. Důležité jsou i faktory ovlivňující fetální růst, jako jsou intrauterinní infekce, chronické nemoci matky, toxické vlivy, porušená výživová funkce placenty. Postnatálně může vzniknout hypoxie při onemocnění srdce, plic a při těžké anemii. Z vnějších faktorů působí na růst správná výživa a dostatečné okysličení tkání, a to především v období fetálním. Nedostatek kyslíku a živin u plodu může vyvolat nitroděložní růstovou retardaci. Velmi důležitá je pro optimální růst a vývoj i psychická pohoda. U deprimovaných dětí může vzniknout růstová retardace. Košťálová (2005) uvádí, že růst a vývoj dětí ovlivňuje i správná výživa jako jeden z nejvýznamnějších vnějších faktorů. Výživa v prvním roce života Z hlediska výživy můžeme první rok života dítěte rozdělit na tři na sebe navazující časové úseky a každý z nich trvá přibližně 4–6 měsíců. První období je dobou výhradně mléčné výživy, kdy je dítě kojeno nebo dostává výrobky mléčné kojenecké výživy. V případě bezproblémového kojení je třeba je udržet co nejdéle. Fuchs (2005) konstatuje, že horní hranici nelze přesně stanovit, ale z čistě praktického hle