Předstojná žláza (prostata) obepíná počáteční část mužské močové trubice. Dodává 15–30 procent objemu tekutiny ejakulátu a zvyšuje tak životaschopnost spermií. V pouzdru prostaty se nachází asi 50 drobných žlázek vyplněných vazivem a buňkami hladké svaloviny. Po narození dosahuje prostata velikosti hrášku, od období puberty začíná růst do velikosti kaštanu (předpokládá se, že účinkem mužského pohlavního hormonu testosteronu) a v pokročilejším věku může nabýt i velikosti broskve až grapefruitu a začít utlačovat močovou trubici tak silně, že to pro muže znamená ztížené močení.
Onemocnění, které způsobuje překážku v odtoku moči, se nazývá benigní hyperplazie prostaty (BHP) a je nezhoubným onemocněním prostaty. Paradoxní je, že závažnost jeho příznaků není vždy na velikosti prostaty závislá. Někdy může stejné potíže způsobovat i normální nebo dokonce i malá prostata.
Potíže se zbytněním
Jakmile se prostata příliš zvětší, může dojít k intenzivnímu dráždění močového měchýře a pocitu nucení na močení. Muž je tím obtěžován velmi často, hlavně v noci. Někdy se přidají problémy s udržením moči a jejím nechtěným únikem – inkontinencí. Tím, že je močová trubice utlačována, posouvá se čas nastartování močení a následuje jen slabý proud. Někdy močení provází bolest, v měchýři zůstává zbytek moči a v krátké době následuje opět potřeba močení.
Výjimečně může dojít i k naprosté zástavě močení. V nejkrajnějším případě pak k poškození močového měchýře nebo ledvin.
Někdo má jen jeden z příznaků, jiný všechny. Z výzkumů vyplývá, že se neléčená zvětšená prostata už nezhoršuje u 85 procent mužů s mírnými poruchami a u 60 procent mužů se středně závažnými příznaky.
Projevy benigní hyperplazie prostaty nepřicházejí naráz, ale nenápadně a zvolna, rozvíjejí se postupně, zhoršují se po měsíce a roky. Muži si na ně pomalu zvykají a postupem času je ani nenapadne, že by nějaké měli. Navíc přetrvává jakýsi mýtus, že tyto problémy ke stárnutí vlastně patří.
Návštěva urologa
Ve vyšším věku trpí onemocněním BHP téměř každý muž, ale pouze u třetiny až poloviny z nich se vyskytují potíže, které vyžadují zahájení léčby. Důkladné vyšetření provede urolog (i bez doporučení praktického lékaře), protože je především nutné vyloučit závažnější onemocnění.
První informace získá lékař prostřednictvím mezinárodního dotazníku IPSS (International Prostate Symptom Score) doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO), který obsahuje sedm otázek. Součet bodů 8–19 vyjadřuje střední stupeň obtíží, méně než 8 bodů představuje mírný stupeň, nad 19 bodů těžký. Výsledek testu napomáhá lékaři určit další postup vyšetřování a léčby.
Nejjednodušší způsob vyšetření je tzv. per rectum – pohmatem přes konečník.
Důležité údaje poskytne vyšetření průtoku moči – uroflowmetrie a ultrazvukové vyšetření nejen prostaty, ale i močového měchýře a ledvin. Z odběru krve se zjistí hladina prostatického specifického antigenu. Jeho několikanásobně zvýšené hodnoty mohou být známkou rakoviny prostaty.
Možná léčba
Mnoho mužů otálí s návštěvou odborníka a na vyšetření se objednávají až v momentě, kdy už jejich onemocnění vyžaduje radikální, leckdy operační, řešení.
Jako u každého onemocnění je ale důležitá včasná léčba, aby se předešlo přechodu do těžkého stadia. Na trhu je dostatečný výběr volně prodejných přípravků ve formě čajů nebo doplňků stravy, jejichž účinné látky zpomalují růst prostaty nebo mírní příznaky BHP.
Mezi přírodní prostředky, které jsou bez vedlejších účinků a šetrné k organismu, patří výtažky z nati vrbovky malokvěté, americké trpasličí palmy, kůry africké švestky, kořene kopřivy, olej ze semen dýně a jiné.
Jednotlivé rostlinné esence se v přípravcích vyskytují buď samostatně, nebo v kombinacích. Evropská urologická společnost sice jejich účinky nepovažuje za prokázané, avšak jejich užívání má dlouholetou tradici. Potíže je možné ovlivnit také dlouhodobým užíváním některých léků.
Alfa-blokátory působí na buňky hladké svaloviny, a uvolňují tak sevření prostaty kolem močové trubice, finasterid snižuje riziko zástavy močení či nutnosti operace v budoucnosti. Jeho účinek vzniká blokádou enzymu 5-alfa-reduktázy, přeměňující testosteron na dihydrotestosteron. Tím je uzavřen složitý řetěz dějů vedoucích k dělení prostatické buňky.
Prevence
Prevence zabránění zvětšování prostaty vlastně neexistuje. Její růst se dá zastavit pouze kastrací provedenou před pubertou.
Zvětšená prostata se nezmenší ani intenzivním hubnutím, protože žláza neobsahuje tukovou tkáň. Prováděný výzkum neshledal ani souvislost s kouřením, pitím alkoholu nebo špatnou životosprávou a výživou, jako je tomu u vzniku karcinomů.
Rizikovým faktorem pro vznik zhoubného bujení je však způsob stravování. Ve stravě by neměly převládat živočišné tuky, cholesterol a cukr. K negativním faktorům patří i obezita, sexuálně přenosné nemoci, aktivní sexuální život v rané adolescenci, velká konzumace mléčných výrobků a vazektomie (mužská sterilizace provedená podvázáním chámovodů).
Lykopen z rajských jablek
Každoročně je diagnostikováno na 250 tisíc nových případů karcinomu prostaty, z tohoto počtu umírá 40 tisíc mužů. Už proto vědci tolik hledají prostředky, jak vzniku této choroby zabránit. Ochranný efekt mají v tomto případě přírodní barviva obsažená v různých druzích zeleniny. Některá působí antioxidačně, jiná také antimikrobiálně. Je prokázáno, že například vysoká hladina antioxidantů, především lykopen z rajských jablek, výrazně zpomaluje stárnutí prostatických buněk.
Prevencí BHP je tudíž „jen“ pravidelná prohlídka u lékaře, která umožní mít pod kontrolou velikost prostaty i její stav.
Velký strašák – rakovina prostaty
Obdobné potíže jako u zvětšené prostaty se projevují u zhoubného bujení. V jeho počátku ale žádné nebývají, takže včas jej lze zjistit pouze z laboratorního vyšetření. Souvislost mezi zvětšením prostaty a rakovinou prostaty není prokázána. Přesto ale mnoho mužů již při nepatrných potížích ochromuje strach a naléhají na provedení operace jako prevence zhoubného bujení. Při chirurgickém zákroku u zvětšené prostaty se ale odstraňuje její centrální část, která brání volnému močení, kdežto rakovina vzniká v okrajových částech žlázy, a ty se při zákroku ponechávají.