3–4 promile) je zvažována mimotělní eliminační metoda – hemodialýza.(3) Hladina alkoholu se vyšetřuje v séru v toxikologické, event. biochemické laboratoři. Z forenzních důvodů se hladina alkoholu vyšetřuje dvěma na sobě nezávislými metodami, plynovou chromatografií a enzymaticky na imunoanalyzátoru. Z ošetřovatelského hlediska představují děti a dospívající s intoxikací alkoholem často velký problém. Mohou být agresivní, poranit sebe i ošetřující personál.
Intoxikace etylenglykolem
Etylenglykol se rychle vstřebává z trávicího ústrojí, maximální koncentrace v krvi dosahuje za 1–4 hodiny po požití. Intoxikace etylenglykolem jsou vzácné, jejich průběh bývá ale závažný. V ČR se ročně vyskytuje kolem 10 intoxikací, většinou jde o dospělé pacienty. Etylenglykol je metabolizován alkoholdehydrogenázou na glykolaldehyd a následně na kyseliny glykolovou, glyoxylovou a oxalovou. Letální dávka pro dospělého je 100 g etylenglykolu. Intoxikace u dětí se může projevit již po požití 0,1 g/kg hmotnosti.
Klinické příznaky otravy se mohou projevit již za 30 min po požití. První stadium otravy trvá do 12 hodiny po požití. Nejprve se objevují bolesti břicha, zvracení až hematemeze a metabolická acidóza. V dalších hodinách nastupují neurologické příznaky – nystagmus, ataxie, hypotonie, hyporeflexie, tetanické kontrakce, křeče, kóma, časté jsou obrny kraniálních nervů. Ve 2. stadiu (12–24 h po požití) se rozvíjí respirační selhání s edémem plic a kongestivní srdeční selhání se systémovou hypertenzí. Ve 3. stadiu (24–72 h po požití) dochází k renální tubulární nekróze s akutním selháním ledvin, k hypokalcémii, hyperkalémii a hypomagnezémii. Při neléčené intoxikaci nastává smrt zpravidla do 36 h po požití v důsledku multiorgánového selhání.
Léčba akutní intoxikace etylenglykolem
Do jedné hodiny po požití lze provést výplach žaludku. Podání živočišného uhlí není indikováno, protože etylenglykol se na něj neadsorbuje. Je nutné monitorovat základní vitální funkce, diurézu a parametry vnitřního prostředí. Terapie se řídí klinickým stavem pacienta a hladinou etylenglykolu (vyšetření v toxikologické laboratoři ze srážlivé krve). Je třeba zajistit adekvátní ventilaci, včas zahájit umělou plicní ventilaci, udržovat stabilní krevní oběh. Je nutná korekce hypokalcémie, hypomagnezémie a metabolické acidózy. Při křečích se podává diazepam, event. fenytoin. Antidotem etylenglykolu je etanol a fomepizol, kompetitivní inhibitor alkoholdehydrogenázy.(5) V ČR není fomepizol v současné době dostupný, jediným antidotem zůstává etanol. Jeho podání je indikováno při hladině etylenglykolu nad 50 mg/l. Etanol lze jako první pomoc podat perorálně, u dětí se doporučuje bolusová dávka 2,5 ml 40% alkoholu/kg, následovaná dávkou 0,25–0,375 ml 40% alkoholu/kg/h. Je-li k dispozici intravenózní etanol (10% roztok), je bolusová dávka 10 ml/kg i. v., udržovací pak 1 ml/kg/h. Hladinu alkoholu je třeba monitorovat po 1–2 h, terapeutická hladina je 1,5 promile. Podávání i. v. alkoholu může být ukončeno, pokud není etylenglykol detekovatelný. Při poklesu pod 50 mg/l, normalizaci vnitřního prostředí a dobrém klinickém stavu lze ukončení léčby zvažovat. U závažných otrav s hladinou etylenglykolu nad 500 mg/l je indikovaná hemodialýza, event. hemodiafiltrace.(4)
Intoxikace metanolem
Intoxikace touto látkou jsou velice vzácné, za poslední dva roky (2011, 2010) byl v ČR hlášen jeden případ u dospělého člověka. Metanol se adsorbuje kůží, z respiračního i trávicího ústrojí. Metabolismus probíhá opět přes alkoholdehydrogenázu, dochází k oxidaci na formaldehyd, kyselinu mravenčí a CO2. Intoxikace se projevuje těžkými bolestmi břicha, metabolickou acidózou, křečemi, dochází k akutnímu selhání ledvin a poškození sítnice. Terapie je podobná jako terapie intoxikace etylenglykolem, podává se intravenózně etanol, závažnější otravy jsou indikovány k hemodialýze.(4)
Závěr
Intoxikací etanolem v posledních letech u dětí výrazně přibývá, konzumace alkoholu se v ČR objevuje již u dětí kolem 11 roku věku. Podle posledních dotazníkových akcí, kdy byla oslovena dětská lůžková oddělení v ČR, vyplývá, že ročně je hospitalizováno více než 500 dětí se závažnou intoxikací alkoholem. Je třeba více času věnovat prevenci v rodině i ve školách. V rodině jde o monitorování volného času a sledování mimoškolních aktivit dítěte. Větší prostor této problematice by měl být věnován i u praktického lékaře pro děti a dorost, v rámci preventivních prohlídek U opakovaných uživatelů alkoholu (etanolu), především u dospívajících, je často nutná i péče specializovaných poraden dorostových lékařů.
Literatura
1. RIORDAN, M., RYLANCE G, BERRY K. Poisoning in children 4: Household products, plants, and mushrooms. Arch Dis Child, 2002, 87, p. 403–406.
2. NIXON, K., MORRIS, SA., LIPUT, DJ., et al. Roles of neural stem cells and adult neurogenesis in adolescent alcohol use disorders. Alcohol, 2010, 44, p. 39–56.
3. BOUTHOORN, SH., VAN HOOF, JJ., VAN DER LELY, N. Adolescent alcohol intoxication in Dutch hospital centers of pediatrics: characteristics and gender differences. Eur J Ped, 2011, 170, p. 1023–1030.
4. RIORDAN, M., RYLANCE, G., BERRY, K. Poisoning in children 5: Rare and dangerous poisons. Arch Dis Child, 2002, 87, p. 407–410.
5. REHMAN, H. Fomepizole for toxic alcohol poisoning. N Engl J Med, 2009, 361, p. 1213–1213.
e-mail: Olga. Cerna@vfn.cz
O autorovi| MUDr. Olga Černá, Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, Klinika dětského a dorostového lékařství