Kyselina mravenčí se k léčbě bradavic už nepoužívá. Může způsobit poleptání kůže

Kyselina mravenčí
Zdroj: Depositphotos

Pokud vás někdy kousl mravenec nebo jste spadli do kopřiv, nejspíš víte, jak kyselina mravenčí působí na kůži. Tato leptavá organická kyselina se totiž běžně nachází v jedu a moči mravenců, včel a také v kopřivách. Zajímá vás, k čemu se tato kyselina využívá?

Co je kyselina mravenčí?

Kyselina mravenčí je nejsilnější organická kyselina s leptavými účinky, jež se také označuje jako metanová kyselina. Z chemického hlediska se jedná o nejjednodušší karboxylovou kyselinu, jelikož neobsahuje žádné uhlíkaté řetězce.

Tato bezbarvá kapalina ostře až dusivě zapáchá a na vzduchu dýmá. Má silné redukční účinky na mikroorganismy, konkrétně omezuje jejich výskyt a množení. Ve vysoké koncentraci se přirozeně vyskytuje v mravenčím a včelím sekretu i jejich jedu a dále v kopřivách.

V zanedbatelném množství se také nachází v ovoci a medu a kromě toho vzniká jako vedlejší produkt mléčného kvašení a kombinovaného kvašení v kysané zelenině, ve víně a také jiném alkoholu. V lidském těle se zcela rozkládá a v nízké koncentraci nebyly doposud známy toxické účinky na organismus. Přesto je již pro užití v potravinářství zakázána pro potenciální zdravotní rizika. [1, 2]

Kyselina mravenčí a použití

Kyselina mravenčí nachází využití v několika odvětvích. Syntetická kyselina mravenčí se využívá k výrobě barviv, v gumárenství a v koželužství k odvápnění kůže. Dále se přidává do čisticích přípravků k odstranění vodního a močového kamene a v neposlední řadě se také využívá ve včelařství k tlumení varoázy, což však v České republice není oficiálně povolné. Dále se kyselina mravenčí využívá jako:

  • čistič do průmyslových instalací,
  • chemické činidlo,
  • složka kosmetiky pro péči o tělo,
  • složka fungicidů.

Donedávna se kyselina mravenčí přidávala také do potravin jako konzervant a okyselující prostředek ovocných a zeleninových polotovarů pod označením E 236, ale v současnosti je její užití tímto způsobem zakázáno Evropskou unií. Například v USA je tato látka ovšem považována za bezpečnou se statutem GRAS (generally recognized as safe).

Kyselina mravenčí na bradavice

Kyselina mravenčí byla dříve běžně používána k léčbě virových bradavic pro svoje leptavé účinky v 10% až 90% koncentraci. V dnešní době je však tato metoda již považována za zastaralou a je upozaďována pro možnost vzniku dermatitidy, riziko poleptání a šanci na rozvoj nekrózy s následnou jizvou. Některé přípravky s kyselinou mravenčí jsou ovšem stále volně dostupné v lékárnách.

V současné době se k léčbě bradavic upřednostňuje aplikace jiných látek, jako je kyselina salicylová a kyselina mléčná. Další možnosti léčby pak představuje:

  • kryoterapie,
  • laserové ošetření,
  • fotodynamická terapie,
  • chirurgické odstranění. [3, 4, 5]

Mravenčí kyselina a nežádoucí účinky

Zatímco v lidském organismu se kyselina mravenčí dokonale vstřebává a nebyly doposud prokázány žádné toxické účinky při konzumaci potravin s tímto konzervantem, látka způsobovala rakovinu v případě ústního podání krysám, myším i křečkům v množství 39–49 mg/kg.

Přes chybějící důkazy o škodlivosti látky na lidský organismus však odborníci uvádějí možnost vzniku kardiovaskulárních, respiračních a zažívacích obtíží, stejně jako poškození jater a ledvin, což je důvodem, proč nesmí být podle legislativy EU na trh uváděny potraviny s jejím přídavkem.

Koncentrovaný roztok s kyselinou mravenčí může při kontaktu s pokožkou způsobit rozsev dermatitidy, poleptání kůže a poškození očí. Při požití je považován za škodlivý a jeho vdechnutí je toxické. [6, 7, 8, 9]

Zdroje: pediatriepropraxi.cz, ferpotravina.cz, bezpecnostpotravin.cz, cdc.gov, studiumchemie.cz

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top