Jednou z takových látek je isopren (2-methyl-1,3-butadien), který se vytváří endogenně v lidském organismu.
Zatímco mechanismus jeho biosyntézy v organismu nebyl v dostatečné míře objasněn, jeho přítomnost ve vydechovaném vzduchu se zdá být potenciálním indikátorem některých patologických stavů.
V současnosti již existují důkazy, že isopren souvisí se syntézou cholesterolu, a proto by jeho diagnostikování mohlo být využito v masovém screeningu poruch metabolismu lipidů.
Dále by jeho přítomnost mohla být využívána jako další parametr k již využívaným invazivním testům zjišťujícím účinnost terapie zaměřené na snížení hladiny lipidů, a to ať farmakologické nebo zaměřené na dietní opatření a životní styl.
Isopren je také potenciálním biomarkerem syntézy mevalonátu a uvažuje se, že by tak mohl být využíván i při screeningu nádorových onemocnění. Tyto metody jsou v současnosti testovány a pracuje se na jejich využití do budoucna.
ZDROJ:
Potential applications of breath isopreneas a biomarker in modern medicine:a concise overview.
(jha), www.Zdravi.Euro.cz