Jak čelit podzimnímu smutku

V říjnu zvolna přichází temnota, která se rozprostře i v našich duších. Básník J. H. Krchovský to vyjádřil existenciálně děsivým veršem: „Vlhkem mi zavoněl magický říjen, vítr dnes vyje jak sbor smečky hyen, ulicí prohání spadané listy, lampičky na hrobech blikají místy…“ Pokud do sebe podzimní temnotu pustíte, může vás ovládnout a rozložit. Býváte od října do dubna unavení, vyčerpaní, zpomalení a smutní? Nechce se vám nic dělat? Možná trpíte takzvanou sezonní afektivní poruchou (SAP). Kolísání energie během roku zažívá asi 80 % evropské populace, tedy skoro každý z nás. Vážnější problémy ale se SAP mívá jen asi 6 % lidí. Včetně autora tohoto článku. Na rozdíl od deprese naštěstí SAP není nemoc. Je stejně přírodní jako červivá biojablka, zablácené psí tlapky nebo zarostlý ženský klín. Způsobuje ho nedostatek světla, který na podzim a v zimě v krvi zvyšuje hladinu melatoninu. To je hormon, jenž se vytváří v noci a dopřává nám dobrý spánek. Přes den je melatoninu v krvi málo. Když je v létě dlouhý den, je melatoninová pauza krátká, a naopak. Funguje to tak miliony let. Nedivte se proto, že jste přes zimu bez energie i přesto, že lidstvo má už třetí generaci žárovky. Ještě hůř než my v Česku jsou na tom obyvatelé Skandinávie nebo Eskymáci, kteří se musejí s temnotou potýkat i několik měsíců dlouhou polární noc. Skandinávci se v zimě opíjejí a páchají sebevraždy, ale řada druhů savců to vyřešila elegantněji