Mozek, který biologicky stárne rychleji, je náchylnější k různým nemocem, jako například k demenci či Alzheimerově chorobě. Zvyšuje se u něj i riziko úmrtí oproti lidem, jejichž mozek odpovídá chronologickému věku, který se odvíjí od data narození dané osoby. Zastavit ono stárnutí mozku přitom lze pomocí pár jednoduchých metod, které si níže představíme.
Co se dozvíte v článku
Biologický vs. chronologický věk mozku
Nové studie ukazují, že stárnutí mozku je možné zpomalit díky zdravému životnímu stylu. Na základě jedné studie provedené na 128 dospělých ve věku 45 až 85 let se zdá, že několik jednoduchých zdravých návyků může biologický věk mozku snížit až o osm let. Tato studie byla vypracována na Floridské univerzitě v minulém roce. Podobné výsledky potvrzuje ale i český výzkum uskutečněný ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a ve Fakultní nemocnici v Motole.
Důležitou roli v tom sehrává tzv. „brain age gap“, který udává rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem mozku. Ten ukazuje, zda mozek stárne rychleji, nebo pomaleji, než je tomu u průměru populace. K výpočtu „brain age gap“ se přitom používá magnetická rezonance spolu s algoritmy strojového učení. Z výsledků vyšlo najevo, že rozhodující jsou návyky, které můžeme sami ovlivnit. Nyní si je postupně projdeme.
Nepříznivý vliv kouření a alkoholu
Zaprvé stáří mozku ovlivňuje kouření a konzumace alkoholu. Nadměrná konzumace alkoholu a kouření totiž urychlují stárnutí mozku a zvyšují riziko poklesu kognitivních funkcí. Naopak u lidí, kteří nekouří, se jejich mozek jeví výrazně mladší. V souvislosti s alkoholem je třeba dodat, že mírné pití alkoholu bez excesů je obecně méně škodlivé. Hlavní riziko představuje pravidelná nadměrná konzumace tvrdého alkoholu.
Pravidelná fyzická aktivita
Na druhou stranu je dobré do svého života zařadit pravidelný pohyb. Pravidelný pohyb totiž podporuje zdraví mozku. Procházky, plavání, tanec či jízda na kole jsou tak příkladem pohybových aktivit, které zlepšují průtok krve do mozku, stimulují tvorbu nových nervových spojení a snižují riziko demence či kognitivního úpadku. Obecně se doporučuje věnovat se alespoň 30 minut nějaké středně intenzivní formě pohybu denně.
Optimismem proti stresu
Dalším faktorem je pozitivní pohled na život. Lidé, kteří vnímají život optimisticky, totiž mívají lepší paměť, lépe se soustředí a bývají odolnější vůči stresu. Pozitivní naladění se krom toho podílí na snížení negativních dopadů chronického stresu na mozek, protože podporuje uvolňování hormonů a neurotransmiterů, které mají příznivý vliv na kognitivní funkce.
Techniky jako mindfulness, krátké procházky, dechová cvičení nebo relaxační cvičení však mohou hladinu stresu účinně snížit. Pravidelná péče o duševní pohodu, pozitivní myšlení a vědomé zaměření se na radostné aspekty života pak mohou dlouhodobě zpomalit proces stárnutí mozku a zlepšit jeho celkovou funkci.
Pevné sociální vazby
Na zdraví mozku mají vliv také silné a kvalitní vztahy s rodinou a přáteli. Blízké vztahy fungují jako jakási ochranná síť proti úzkosti, depresím i zhoršení kognitivních funkcí. Pravidelná interakce s ostatními podporuje psychickou pohodu a stimuluje mozek prostřednictvím komunikace, řešení problémů a sociálního učení. Z výzkumu navíc vyplývá, že lidé s pevnými sociálními vazbami mají menší riziko rozvoje demence a jejich mozky si zachovávají lepší kognitivní funkce i ve vyšším věku.
Kvalitní spánek
Mozek potřebuje pro regeneraci a ukládání vzpomínek pravidelný a nerušený spánek. Optimální je přitom spát 7 až 9 hodin denně. Ke kvalitnějšímu spánku přispívá dodržování spánkové hygieny, pravidelný režim a omezení modrého světla před spaním. Před spaním je současně dobré vyhnout se těžkým jídlům a kofeinu, aby se tělo mohlo snadno uvolnit a připravit se na spánek. Naladit se na něj můžete nějakou relaxační činností, například čtením nebo teplou koupelí.
Správná výživa
Mozek kromě toho vyžaduje kvalitní „palivo“. Podpořit kognitivní funkce lze stravou bohatou na ovoce, zeleninu, luštěniny, ryby a ořechy. Tento typ stravy zároveň snižuje riziko cévních mozkových příhod. Naproti tomu by bylo vhodné ze svého jídelníčku vyřadit, nebo alespoň omezit konzumaci sladkostí a průmyslově zpracovaného maso. Vyvarovat byste se též měli častým návštěvám rychlého občerstvení.
Mentální stimulace
Mozek potřebuje pravidelnou mentální výzvu, aby si udržel svou výkonnost. Učení nových dovedností, jazyků nebo hraní na hudební nástroje či hraní deskových her je přesně to, co mozek stimuluje. K těmto činnostem je možné přiřadit i luštění logických hádanek. Všechny tyto aktivity podporují tvorbu nových nervových spojení a zvyšují odolnost mozku proti stárnutí.
Praktikujete některou z těchto metod?
Pravidelná hydratace
V poslední řadě je zapotřebí nepodceňovat hydrataci. Mozek je totiž tvořen zhruba ze 75 % vodou. I mírná dehydratace tak může ovlivnit náladu, paměť a schopnost člověka soustředit se. Pravidelný příjem vody během dne je proto nezbytný pro optimální funkci mozku. Obecně se doporučuje za den vypít okolo 2 až 3 l tekutin. V horkém počasí nebo při fyzické námaze by se samozřejmě jejich přísun měl zvýšit.
Zdroje: nationalgeographic.cz, templehealth.org, mayoclinic.org
